Rozsáhlá revitalizace unikátní technické památky ze 14. století, která napájela soustavu rybníků a později i vodní mlýny a elektrárny, má trvat tři roky. Středověký kanál Albu vedoucí z Častolovic až do 17 kilometrů vzdálených Třebechovic pod Orebem chce Povodí Labe vyčistit od sedimentů a navrátit tak do koryta životodárnou vodu. Nyní je totiž v některých úsecích z původního náhonu jen drobný potůček, který přestává plnit funkci.
„Pokud se Alba do pěti let nevyčistí, prakticky zanikne. Zbudou už jen louže. Na náhonu jsou ale závislé rybníky a další vodní díla, takže se určitě vyčistit musí,“ věří Lubomír Zloch, předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Lípě nad Orlicí, jejíž rybníky napájí právě Alba.
Jenže ze záchranných prací mají někteří obavy. Bojí se, že příliš drastické zásahy budou naopak znamenat postupný zánik náhonu, který vznikal od konce 14. století přibližně do roku 1550. Trnem v oku byl především plán na rozsáhlé kácení stromů. Podle biologického hodnocení z května 2019 by bylo kvůli přístupu techniky do koryta potřeba vykácet 3 462 stromů a odstranit přes 12 tisíc čtverečních metrů keřů.
„Doprovodná zeleň je přirozenou součástí vodního toku a je sídlem mnoha druhů chráněných živočichů. Jde o brutální zásahy do technické památky. Je tam riziko, když se to stavělo ručně, že dno kanálu bagry někde propálí,“ obává se Jiří Zajíc, lékař a amatérský ochránce přírody, jehož rodina vlastní pozemky v Týništi nad Orlicí v sousedství Alby.
Podle Povodí Labe se však má kácet jen v nezbytném rozsahu, aby se ke korytu dostala těžká technika. Státní podnik nakonec ustoupil a v konečné verzi počítá jen s desetinou poražených stromů.
Kvůli odporu některých vlastníků sousedních pozemků se příprava projektu zdržela. Vodohospodáři se museli vypořádat s jejich námitkami. Na rozdíl od plánovaného masivního kácení podél Orlice v Hradci Králové, se však tentokrát do protestů nezapojila veřejnost. O rozsáhlých plánech totiž téměř nikdo nevěděl.
Povodí připravuje zásah v režimu údržby, takže práce stačí úřadům jen oznámit a nevede se žádné veřejné řízení, dokumenty ani nevisí na úředních deskách radnic. Právě to však nahrává fámám. Třeba mezi majiteli pozemků v zahrádkářské kolonii v Týništi nad Orlicí se šířily zvěsti o tom, že se náhon výrazně rozšíří, prohloubí se koryto a převede se do něj významná část řeky Bělé, která vodoteč napájí.
„Potok dříve zasahoval až do míst, kde máme už desítky let zahradní chatku. Teď nevíme, jestli nám to tu neodbagrují,“ obává se starší žena v kolonii.
Bojí se Třebechovice i Týniště
„My jsme dávali souhlas pouze s odbahněním a pročištěním koryta. Do jeho profilu se vůbec zasahovat nebude. Pokud se někde bude provádět rekonstrukce v místě poškození, doopraví se to pouze do původního stavu. Pokud by se měl měnit průřez, už by na to bylo třeba stavební povolení. Nic se nebude prohlubovat, ani rozšiřovat, pouze se to vyčistí,“ rozptyluje obavy Monika Sikorová z vodoprávního úřadu v Kostelci nad Orlicí, který vodohospodářům úpravy posvětil.
Jenže obavy mají i v sousedních Třebechovicích. Zarážející je, že tamní radnice o plánovaných zásazích v Albě dosud vůbec nevěděla. „Jestli se tam má něco odbahňovat, o tom vůbec nic nevím,“ přiznává starosta Třebechovic pod Orebem Roman Drašnar (Nestraníci).
Zřejmě je to i tím, že místní radnice pod sebou nemá agendu vodoprávního úřadu. Stejně je tomu v Týništi. Právě tamní šéf životního prostředí Josef Urbánek přitom o budoucnost náhonu neskrývá obavy: „Je to (kácení) první krok k devastaci. Druhý krok likvidace Alby bude, že do ní pustí kráčející bagry. Uvědomme si, kdy byla Alba budovaná. Bylo to v době, kdy těsnící vrstvu naváželi koně a krávy, takže nemůžeme počítat, že by byla větší než 15 centimetrů. Když do toho pustíte kráčející bagr, ten tu vrstvu prorazí.“
Od roku 1959 je část náhonu kulturní památkou. Jako doklad úprav krajiny prováděných v 15. a 16. století je chráněný úsek z Častolovic do Týniště. Právě jeho čištění má přijít na řadu v prvních dvou etapách. Podle Urbánka tam k obnově kráčejícím bagrem došlo už v minulosti a mělo to fatální následky.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Nikomu neřekli, že to tam nenávratně poškodili. Dochází tam k velkým průsakům vody a únikům do okolí. Mezi Lípou a Česticemi Alba vystupuje nad úroveň terénu a i v největším suchu je tam mokro. Je to k neuvěření, jaký rozdíl je mezi nátokem do Alby a kolik se toho dostane do Týniště. Domnívám se, že toto bude likvidace Alby,“ obává se Urbánek.
Pracovníci Povodí Labe s kosteleckými úředníky už na jaře procházeli koryto náhonu a označovali stromy, které budou muset ustoupit technice. Oproti původním plánům jich bude méně. Kostelecký úřad právě nyní vyřizuje konečný souhlas s kácením.
„Po provedeném dendrologickém průzkumu jsme na konci července podali žádosti o povolení ke kácení. Konkrétně v působnosti Městského úřadu Kostelec nad Orlicí se jedná o 221 stromů a 1015 metrů čtverečních keřů, v působnosti Městského úřadu Třebechovice pod Orebem jde o 4 stromy a 190 metrů čtverečních keřů,“ konstatuje mluvčí podniku Hana Bendová.
Státní podnik počítá s tím, že by se na vodoteči mělo pracovat od listopadu až do února 2023. Pravděpodobně s přestávkami a v době vegetačního klidu. Náhon je rozdělený do sedmi stavebních objektů. Práce půjdou postupně od Častolovic a v plánu je odklánění vody z upravovaného úseku. I to je trnem v oku ekologů.
„Znamená to, že Albu přehradí a koryto zůstane bez vody. Dál ji pak budou dotovat z potoků a upouštěním rybníků,“ upozorňuje Jiří Zajíc.
Například první téměř tříkilometrová etapa u Častolovic má vypadat tak, že se nátok do Alby z Bělé zcela uzavře. Náhon pak bude až v Česticích napájet Olešnický potok. V dalších etapách se počítá s tím, že náhon budou zásobovat malé potůčky a také upouštění některých rybníků.
