Před čtyřmi lety hlásala z billboardů dosluhující náměstkyně hradeckého primátora Monika Štayrová: Opravíme Velké náměstí a Benešovku. To vám garantuji! Letos už by tak bláhový slib voličům nenaservíroval ani ten největší optimista. Je totiž jisté, že obě revitalizační monstrakce nemohou začít dříve než za čtyři roky, a to ještě za předpokladu, že se v administrativních procesech nepřihodí žádný zádrhel.
Základ rozpočtu na příští rok sice počítá s výdaji na Benešovu třídu i Velké náměstí, ale v porovnání s investicemi na ZUŠ Střezina a ZŠ Úprkova, 90milionovou přestavbu křižovatky Mileta a 261milionové finále stavby stadionu půjde jen o drobné.
Multifunkční stadion bude
Dobrou zprávou mezi horšími je, že dostavba arény navzdory ztrátě naděje na dotaci ve výši 292,6 milionu korun od Národní sportovní agentury (NSA) ohrožena není. Dotační stamiliony na stadion chybět budou, jen není jisté kde.
„Jsem přesvědčená, že nebude nutné škrtat, to ale neznamená, že budeme mít dostatek peněz na spoustu jiných investic v oblasti kultury, sportu či životního prostředí,“ řekla Pavlína Springerová (HDK), jež by 24. října na ustavujícím jednání zastupitelstva měla být zvolena historicky první ženou v čele Hradce Králové.
„Dobrou zprávou však je, že za prvních šest měsíců letos je město výnosy o 200 milionů v plusu v porovnání s prvním půlrokem minulého roku. To znamená, že díky rozpočtovému určení daní, díky větším výnosům a příjmům město bude mít meziročně velmi pravděpodobně v rozpočtu na příští roky plus x stovek milionů. Tento rok to vypadá až na 400 milionů, což znamená, že se finančně vrátíme k roku 2019. To je dobrá zpráva, protože můžeme říct, že stadion nezabije ostatní projekty a snad budou peníze i na další investice,“ dodala.
Dohromady město za arénu zaplatí 631 milionů bez daně. Podařilo se zažehnat riziko, že se stavba zastaví. Stadion se příští rok otevře, ač až na konci června a o 59 milionů dražší.
„Ano, dostavět, ale prosím už nevymýšlet žádné další vícenáklady. Nepřidávejme, protože peníze sice máme, ale mohli bychom je použít na něco úplně jiného. Stále se bavíme o ceně stavby, ale nebavíme se, kolik nás bude stát provoz. Na to dosluhující vedení města stále nemá odpověď. Ještě jsem neslyšel, kolik nás to bude stát. Je tedy hodně důležité, aby se rychle našel provozovatel stadionu a také, aby město prodalo minoritní podíl v klubu,“ navázal Pavel Vrbický (Piráti).
Problémy pustily kořeny
O pár měsíců dříve než stadion se otevře lávka přes Labe za astronomických 169 milionů. Za oba projekty na město prší kritika. Jenže ještě tvrdší hodnocení schytává za akce, které se roky nehýbou z místa. Málokdo tuší, proč.
Pohříchu některé se nejenže nehýbou, ale jejich problémy jako by pustily kořeny. Revitalizace Benešovy třídy, rekonstrukce Velkého náměstí, opravy Severních teras a Žižkových sadů – ve všech případech lze jen velmi těžko odhadovat, kdy se je podaří roztlačit. Naštěstí se neopakuje situace z roku 2018, kdy se sliby a garance tiskly na billboardy.
Pokud by vše šlo podle loňských představ končícího vedení, na Velkém náměstí by bylo opraveno aspoň podloubí v severní části. Jenže není, město dosud nesehnalo několik souhlasných stanovisek vlastníků nemovitostí.
„Když se vše podaří vykomunikovat, stavební povolení budeme mít nejdřív za dva až tři roky a začátek výstavby za čtyři. Není reálné, že by to dodělalo nové vedení města. Dá se to však připravit a i to bude úspěch,“ konstatoval Jan Holásek (Rozvíjíme Hradec).
Koho je to vina? Minulé vlády
S předpovědí, že Hradec se v následujících čtyřech letech dopracuje maximálně k přípravám, souhlasila i Springerová. Vina se přehazuje vždy na dosluhující vedení. Veškeré práce byly v dezolátním stavu, jak budoucí koalice ukazuje na končící vládu, konkrétně na náměstka Jiřího Bláhu (ODS).
„Vůbec nic se neděje, vedení jednoznačně ztratilo zájem, když jsme poslali k ledu nesmyslný projekt podzemního parkoviště. Současné vedení města i na komunikaci s vlastníky nemovitostí najalo odborníky a výsledek je žalostný. Naše rodina na Velkém náměstí žije a vím, jaká ta komunikace byla. Dostali jsme dva dopisy, další jednání v podstatě žádné, žádná snaha něco vyřešit. Považuji to za skandální nečinnost,“ zdůraznila Springerová.
Některé vlastníky nemovitostí na náměstí se vůbec nepodařilo najít, další blokují rekonstrukci kvůli parkování. Těm by chtěl vyjít vstříc Miroslav Hloušek (ODS):
„Varianta ODS s podzemním parkovištěm není špatné řešení. Ale byl jsem i na představení studie architekta Chmelíka. Líbilo se mi, že by se konečně udělal kruhový objezd při vjezdu do Mýtské ulice. Abychom mohli posoudit, která studie je lepší, potřebovali bychom tu druhou dotáhnout stejně daleko jako tu první. Obě však mají spoustu pozitivního.“
Podle Springerové by řešením bylo parkování v Žižkových kasárnách, která stále patří armádě: „Myslím si, že ministerstvo obrany by mohlo být nakloněno nápadu směny kasáren za objekty na letišti. To se úplně nabízí, protože kasárna nemají být v centru.“
Benešova třída v roce 2026?
Podobný příběh jako Velké náměstí prožívá i Benešova třída. Také opravy nejlidnatější ulice v kraji budou moci začít přinejlepším v roce 2026. Když se vše bude dařit, stavební povolení Hradec může mít v roce 2025, pak vypíše tendr. Revitalizace jedné třetiny mezi lety 2012 až 2014 přišla asi na 150 milionů, zbývající náklady se odhadovaly na 800 milionů. Nyní už se mluví o půldruhé miliardě.
„Také proto musí být akce rozložena do delšího období,“ uvedl Hloušek.
K dispozici by mohly být peníze z domácích či evropských dotačních titulů. „Po ty roky nemůžeme spát, protože na zemi leží spousta peněz. Vloni na podzim vláda schválila program IROP, kde je 124 miliard pro revitalizaci veřejných prostranství. Pak je to Národní program obnovy, kde je 16 miliard, ale i další zdroje. Z hlediska dotační politiky se musíme profesionálně připravit, nic neslibovat a pracovat,“ řekla Springerová.
„Je potřeba projekt zrevidovat a podívat se, jestli někde nejsou pochybení. Musí se také zásadně změnit informovanost obyvatel Benešovky. Oni opravdu moc nevědí. A není pravda, že můžeme jen čekat. Musí se začít pracovat aspoň na centru Hvězda, na lávce na Kozlovce, je potřeba dělat na kontejnerových stáních, ale také můžeme pracovat na Central parku k Rozárce,“ zdůraznil Jan Holásek.
