Na obnově říčního ramena Jordán na Orlici mezi Týništěm a Petrovicemi pracují dělníci s motorovými pilami, bagry a těžkými náklaďáky už od října. Ještě před koncem roku šly k zemi stovky stromů a keřů, bagry odstraňují ze slepého ramena nánosy. Kvůli ochraně přírody však musí zemní práce na konci února utichnout, pokračovat budou zase příští zimu.
„Při revitalizaci ramena Jordán dojde ke zprůtočnění původního koryta Orlice, čímž se prodlouží délka toku o 400 metrů. Z dlouhodobého hlediska to bude mít pozitivní vliv na ekologickou stabilitu území a vodní režim krajiny,“ vysvětluje mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
Státní podnik chce vrátit řeku do slepého ramena, které vzniklo v závěru 80. let, když vodohospodáři narovnali tok Orlice průpichem. Vybagrovali přímku, která místo 700 metrů dlouhým meandrem vedla vodu 300metrovým rovným úsekem. V novém břehu ponechali jen dvě betonové roury nad sebou, kterými měla do slepého ramena proudit voda. Výtoková část ramena zůstala volná.
Jen o několik let později, na začátku 90. let, už úřady na Orlici vyhlásily přírodní park, aby dalším úpravám přirozeného meandrujícího toku zabránily.
„Nátok do ramene je negativně ovlivňován dnovými sedimenty, které jsou za vyšších průtoků nasávány potrubím a vytvářejí překážku pro běžný průtok vody. Odstavené rameno je z tohoto důvodu protékáno pouze za zvýšených průtoků, kdy se voda do ramene dostává oběma nátokovými potrubími,“ píše se v projektové dokumentaci stavby.
Kvůli nedostatečnému zásobování vodou a vrstvením usazenin slepé rameno odumíralo. Ve zbylé vodě bylo málo kyslíku a koryto i jeho okolí zarůstalo.
„Pokud by se tam nijak nezasáhlo, bylo by rameno odsouzeno k zániku. Docházelo tam k zazemňování a faktem je, že v minulosti bylo i zaváženo odpady,“ upozorňuje vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny krajského úřadu Miloš Čejka.
Za úpravy zaplatí Povodí Labe 17,9 milionu korun bez daně. Zakázku získala společnost Lesostavby Frýdek-Místek, která má být s pracemi hotová v září příštího roku. Kvůli chráněným živočichům může firma provádět zemní práce jen od září do konce února, s kácením dřevin mohla naopak začít až v listopadu.
Na průběh dohlíží přírodovědci, kteří měli ověřit, zda v půdě či těžených sedimentech nežijí zvláště chránění živočichové. V podmínkách úřadů byly totiž jejich záchranné přenosy. Krajský úřad vydal výjimku z ochrany pro 5 kriticky ohrožených, 18 silně ohrožených a 24 ohrožených druhů, mezi nimi třeba bobra evropského, minuli potoční nebo chřástala polního.
Brouku lesáku rumělkovému nechají část pokáceného dřeva
„Odstraněním části topolů kanadských a vytvořením torz ze zbytku dojde k zásahu do biotopu lesáka rumělkového. Pro minimalizaci tohoto vlivu část pokáceného dřeva necháme do úplného rozkladu tak, aby umožnilo dokončení vývojového cyklu chráněného brouka. Dřevo v žádném případě nebude palivové. V širším okolí se vyskytují dřeviny, kde mohou vylíhlí brouci založit novou generaci,“ popisuje dokumentace jedno z opatření.
„Letos se v lokalitě kácí, potom tu jsou zemní práce na prohlubování obnovovaného koryta a navážka kamene na balvanitý skluz, který bude v místě stávajícího koryta. Ten se bude budovat příští sezonu,“ uvádí Hana Bendová.
Dělníci nejprve vykáceli drtivou většinu dřevin, podle dokumentace šlo o 285 stromů či keřových porostů, hlavně topolů, vrb či jasanů. Dalších asi deset topolů kanadských ořezali a ponechali u břehů jako torza, která mají poskytnout útočiště živočichům. U většiny dřevin jde o nepůvodní druhy.
„Z krátkodobého pohledu se to může jevit jako necitlivý zásah, ale ta revitalizace v důsledku bude pro krajinu i pro evropsky významnou lokalitu mnohem důležitější. Když se odbahňuje rybník, také to vypadá velmi neutěšeně a za rok dva si to příroda vezme zpátky,“ upozorňuje Čejka.
„Vypadá to velice rázně, pokácelo se hodně dřevin, ale přirovnal bych to k drastickému zásahu na Plachtě, kterou sice tanky rozjezdí, ale stav přírodního stanoviště to celkově zlepší,“ souhlasí Martin Hanousek z místní organizace Českého svazu ochránců přírody ČSOP Orlice.
Ještě před bagrováním nánosů z Jordánu dělníci zahradili vtokové potrubí, aby ze sedimentů odteklo co nejvíce vody. Pak už se do práce pustily bagry. Vytěžené bahno končí zatím uprostřed meandru, kde čeká na uložení do současného koryta. Firma jím zaveze dosavadní průpich. Mělo by jít o 5,8 tisíce kubíků sedimentu.
Rameno se musí pořádně probagrovat, niva udrží víc vody
„Jsem opravdu nadšený, že se rameno revitalizuje. Mluvilo se o tom již před 10 lety. Odstavené rameno se musí pořádně probagrovat, aby se natáhla voda a obnovila kapacita. Pomůže to i zadržování vody v nivě Orlice, protože prodloužením toku o několik set metrů dojde k vzdutí podzemní vody,“ míní krajinný ekolog Hanousek.
Kvůli narovnání toku Orlice došlo k zařezávání koryta. Řeka se začala propadat a s tím klesla i hladina podzemní vody. Z okolí zmizely mokřadní rostliny a zrychlil se odtok vody z krajiny.
Hlavní část prací na přesunu koryta se plánuje na příští sezonu. Dělníci zasypou dosavadní rovný úsek. Na obou stranách bude zpevněn lomovými kameny, ve spodní části vznikne i menší slepé rameno a zhruba uprostřed bude nový mokřad. Opevněné budou i břehy pod ústím slepého ramena, kde stavaři vybudují i balvanitý skluz.
„Zasypané koryto za normálních průtoků nebude průtočné, ale za vyšších může voda pokračovat i tímto místem. Kameny budou vstup opevňovat, čímž bude meandr chráněný proti protrhnutí,“ doplňuje Hana Bendová.
Podle odborníků opevnění zlepší i zasakování vody do krajiny. Do vody navíc dělníci ukotví i mrtvé dřevo, které poskytne úkryt vodním organismům.
