Sotva si Blešno za své pořídilo úsekové radary a místní po letech poznali, že státní silnice středem obce nemusí znamenat jen hluk, stres a nebezpečí, přišla studená sprcha.
Podle návrhu programového prohlášení nové vlády by měl zisk z provozu radarů plynout do státní kasy a Státního fondu dopravní infrastruktury.
Vesnice u Hradce Králové by v krajním případě mohla měřáky vypnout. Mnoho měst a obcí, pro něž je zisk z radarů pouze nepatrným přilepšením, ztratí k měření motivaci. Beztak vybrané pokuty investují zpět do silniční infrastruktury.
Konec radarů: vláda zruší zlatý důl. Přestane se měřit rychlost, zní kritika |
Plán vyvolal velké pozdvižení. Kromě Hradce Králové, kde radary na městském okruhu, u škol a na výpadovkách měří a pokutují od května 2023, návrh by dopadl na Blešno i na Stěžery, kde má úsekové měření začít od jara.
Jen několik týdnů se měří a pokutuje také v Masarykově ulici v Častolovicích. Na Rychnovsku si radary pochvalují i v Lípě nad Orlicí, Dobrušce, Bílém Újezdu, Ještěticích, Solnici, Kvasinách, Potštejnu nebo Lokotu.
Závodníci v Lípě mají smůlu
Než bylo zavedeno úsekové měření v Lípě, visel tu pouze informativní radar s uváděním aktuální rychlosti.
Jaký byl efekt, popsal starosta Kostelce nad Orlicí Tomáš Kytlík (NK s podporou TOP 09): „Někteří závodníci zkoušeli, kolik maximálně jim radar naměří. Teď už je tu ale klid.“
Lípa si a stejně tak i Blešno a mnoho dalších obcí své radary zaplatily, ale spravují je obce s rozšířenou působností, tedy Kostelec a Hradec Králové. A právě starostové takových obcí, které po osvobození od hluku a nebezpečí poznávají dříve neznámý klid, se návrhu vládní koalice obávají nejvíc.
„Jsme ve zvláštní pozici, protože příjmy z našich radarů jdou do Hradce Králové. Avšak o radarech jsme dlouhou dobu jednali, vlastně jsme se jich doprošovali my, protože naše situace již byla velmi špatná. Pak jsme si na ně našetřili a na vlastní náklady je pořídili. Na státní silnici jsme tak velmi podstatně zvýšili bezpečnost,“ popsal starosta Blešna Miloš Buroň (nezávislý).
Jen stěží si umí představit, co by po vládním plánu mohlo nastat: „Stát nám vlastně začíná házet klacky pod nohy, a přitom by bezpečnost na své silnici měl zajišťovat právě on sám. To my se postarali sami. Nedovedu si představit, že by příjmy šly do státní kasy. Radary by mohly zmizet a vznikla by anarchie.“
Chytré kamery vyberou Hradci na pokutách oproti jiným městům jen drobné |
Souhlasí s tím také Monika Zavřelová (SNK Lípa nad Orlicí), starostka obce ležící na stejné silnici I/11:
„Jako malá obec radar provozovat nesmíme, nemáme z něj žádné příjmy, ale s odvodem zisků státu nesouhlasím ani já. Kostelec nad Orlicí má s naším radarem náklady, které musí hradit ze svého rozpočtu, a jestli zbývají i nějaké drobné zisky, měly by také patřit městu, které to celé spravuje a administruje. Nám se to opatření každopádně velmi osvědčilo. Rychlost v obci podstatně klesla a bezpečnost se zlepšila.“
„Návrh nemá logiku“
Vesnice mají s radary oporu i ve městech, která jim měřicí systémy spravují. Například v Hradci Králové v roce 2024 uložil odbor přestupků „radarové“ pokuty ve výši téměř 18 milionů korun, což jsou jen drobné v porovnání například s Říčany, které ročně díky 66 kamerám vyberou kolem 70 milionů korun.
Past na řidiče v Hradci zůstala, radary hlídají konec povolené šedesátky |
„Nejsem sám, kdo věří, že zvítězí zdravý rozum. Ostatně první, kdo se proti těmto krokům nové vlády ozval, byli primátoři z hnutí ANO. Proto věřím, že věc se přece jen změní. Podle toho návrhu systém nemůže fungovat tak, že si to za vlastní peníze sami pořídíme, provozujeme, neseme všechny související náklady, a peníze přesto půjdou do státní pokladny. To opravdu nemá žádnou logiku,“ uvedl ještě před schválením vládního prohlášení náměstek hradecké primátorky pro oblast dopravy Miroslav Hloušek (ODS).
30. prosince 2024 |
„Cílem přece není to, aby na tom někdo vydělával. Cílem má být, aby se zvýšila bezpečnost a nikoli, aby se šikanovali řidiči tím, že se na každých 500 metrech postaví radar,“ mírnil ještě před schválením obavy vicepremiér a místopředseda ANO Karel Havlíček.
Vychytralá myšlenka
Starosta Kostelce nad Orlicí Tomáš Kytlík situaci s odevzdáváním čistých příjmů z radarů státu přirovnává k přechodu financování nepedagogických pracovníků na obce.
„Tajně věřím ve změnu. Pokud by návrh týkající se radarů nová vláda schválila a zisky šly státu, potom bychom my jako obec s rozšířenou působností víceméně ztratili motivaci, protože by na nás zůstala jen veškerá agenda se správou,“ řekl starosta Kytlík.
„Pokud stát s takovou řekněme vychytralou myšlenkou přijde, rád bych věřil, že nám to bude kompenzovat podobně jako v případě financování nepedagogických pracovníků. Ale dokud ty peníze neuvidím, je to stále jen veřejná deklarace a slib. Každopádně je to nesystémové, dosud to tu fungovalo slušně,“ zdůraznil starosta.
Co bude dál?
V Blešně radar slouží teprve od loňského července. Obec má s Hradcem na výběr pokut uzavřenou pětiletou smlouvu. Jenže kdyby návrh vlády prošel beze změny, město by mohlo od smlouvy odstoupit.
„Pokud by všechny výnosy z pokut měly odcházet ve prospěch státních institucí, nebude jakkoli myslitelné, že bychom za město uzavírali smlouvy s okolními obcemi za účelem validace a výběru jejich pokut. Nedávalo by to žádný smysl, protože by to pouze zvyšovalo naše náklady,“ řekla primátorka Pavlína Springerová (HDK). Blešnu by v takovém případě byl celý systém na nic.
Blešno do systému vložilo 1,85 milionu korun a zatím nelituje. „Bereme to jako investici do zklidnění dopravy a bezpečí. Je to vlastně velmi podobné tomu, když si na domě vyměníte okna, máte mnohem větší komfort. V obci pominuly hlavně otřesy od plně naložených kamionů. Radary se osvědčily,“ řekl starosta Miloš Buroň.
