Cílem ochranářů je obnovit mokřady, ve kterých se daří řadě vzácných druhů ptáků. Pomoci tomu má i sto let starý unikátní závlahový systém. Ten na loukách dokáže udržet vysokou hladinu spodní vody. Díky dárcům ornitologové v posledních týdnech koupili další dva hektary pozemků a na obzoru je jich ještě více.
„Část těchto pozemků sice leží těsně za současnou hranicí ptačího parku, ale protože jde o krásné podmáčené louky, na nichž i v nedávných letech hnízdily čejky a pravidelně se zdržují slučky, s jejich koupí jsme neváhali ani minutu,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Organizace zatím vlastní ideální polovinu pozemků, o odkoupení zbývající části jedná. Stará se už o 20 hektarů, což je asi čtvrtina ptačího parku. Na projekt získávají ochranáři peníze od dárců. Jen za poslední dva měsíce se jim podařilo shromáždit zhruba půl milionu korun. Hodnota pozemků, o kterých nyní jednají, je však ještě o polovinu vyšší.
S udržováním pomáhá těžká technika
Stejně jako v některých jiných lokalitách i v ptačím parku pomáhá ornitologům k udržení životních podmínek pro chráněné druhy těžká technika. V prosinci bagr čistil jedenáct tůní, které v minulosti zanesly povodně.
„Životnost tůní naší velikosti bývá obvykle kolem deseti let, dnes jsou zhruba v polovině. Chceme-li je dlouhodobě zachovat, zásah je rozhodně na místě. Současně se snažíme zmírnit břehy, aby při kolísajícím množství spodní vody nabízely ptákům co největší prostor pro sběr potravy,“ popisuje Vermouzek.
Ochranáři zkusili na osmi nejzamokřenějších plochách strhnout také povrchovou vrstvu půdy. Měla by tak vzniknout pomalu zarůstající místa s řídkou vegetací, která jsou při vyšší hladině spodní vody atraktivní pro bahňáky, především pro vodouše rudonohé.
„Na jaře se uvidí, zda se skutečně podaří vytvořit další hnízdiště tohoto dnes velice vzácného ptáka, jehož hnízdní lokality u nás hravě spočítáme na prstech obou ruk,“ dodává ornitolog.
Projekt soukromého ptačího parku je v Česku zcela ojedinělý. Ornitologové pozemky skupují proto, aby mohli cennou lokalitu spravovat bez případných neshod s majiteli, jako je tomu u některých jiných území, kde hnízdí vzácné či ohrožené druhy ptáků. Projekt má podporu od místních spolků, zemědělců i okolních obcí. Někteří se na managementu lokality přímo podílejí.
Prostor je volně přístupný, do budoucna se počítá se stavbou pozorovatelen propojených vyvýšenými chodníky. Zatím stojí jen jedna ve směru od Starého Plesu.
