Škola získala průmyslového robota před rokem jako první gymnázium u nás. Uplatnění má nejen v kroužku a semináři robotiky, ale talentovaní studenti s Edgarem, jak stroj pojmenovali, pracují na vlastních projektech. Nadchlo je to natolik, že se programování věnují o přestávkách i po skončení výuky.
Třeťák Matěj Munzar drží konzoli propojenou kabelem s robotem umístěným na pojízdném stole. Ovládá ji jednoduše páčkou podobně jako auto na dálkové ovládání.
Edgar do nástavce uchopí alkalickou baterii, přenese ji o několik decimetrů dál a položí zpátky na stůl. Ani pro začátečníka to není příliš složitý úkol. Hlavní výzvy pro studenty však představují navrhování dílů, 3D tisk a především programování.
„V robotickém kroužku jsme donedávna pracovali jen s Lego roboty. Dělat se seriózním robotem, který umí všechno, co dokážou roboti v továrnách, je něco úplně jiného,“ říká osmnáctiletý student.
Oslava prvního roku
Se čtveřicí spolužáků, kteří jsou zařazeni do programu Sapere aude pro nadané a motivované studenty, už Edgara naučil kreslit fixou nebo umístit narozeninovou svíčku doprostřed dortu. Trik se svíčkou robot předvedl na nedávné „oslavě“ svého ročního působení na škole. Zatím nejsložitějším úkolem pro ně bylo robota vyškolit, aby stavěl a rozebíral pyramidu z pingpongových míčků.
V grafickém programu navrhli a na 3D tiskárně vytiskli speciální podložku i úchyty, ve kterých robotická ruka drží míček. Studenti pak Edgara naprogramovali plynule přenášet balonky z jedné palety na druhou.
Filipu Hanušovi zabralo finální programování deset hodin čisté práce: „Dělali jsme to v době, kdy jsme v tom ještě nebyli tak zběhlí. Části programu, které by šly automatizovat, jsou hodně improvizované. Naprogramoval jsem jednotlivé kroky manuální práce za sebou, proto to trvalo dlouho. Naklikával jsem jednu pozici za druhou a pojmenovával je, abychom se v nich vyznali. Dneska by to zabralo třeba jen tři hodiny.“
Robotickou ruku studenti zatím programují v konzoli, časem by ji chtěli propojit s počítačem.
„Umožní nám to dělat lepší procesy pro vytváření pozic a ulehčí spoustu práce i času,“ tvrdí třeťák Vít Möhwald.
Stejně jako jeho spolužáci chodí do robotické dílny o přestávkách i po vyučování. Přípravy si často dělají doma.
„Robota si domů nevezmeme, ale můžeme si připravovat 3D modely. Já to většinou dělám po večerech,“ připomíná.
„Musíme to sami vymyslet“
Na spolupráci s robotem studenti nejvíc oceňují kreativitu a příležitost samostatně realizovat vlastní nápady. „Máme možnost takhle řešit problémy. Neposloucháme, co dělat, ale musíme to sami vymyslet. To je na tom nejhodnotnější,“ uvádí Vít Möhwald.
„Všechno, co s robotem umíme, jsme se naučili sami. Ale pořád jsme na začátku. Možností, co se s tím dá dělat, je spousta,“ dodává Matěj Munzar.
Velkou výhodou pro ně je, že jim škola umožnila pracovat na vlastních projektech i během klasické výuky. Zatímco jejich spolužáci mají ve vedlejší učebně hodinu fyziky, oni jsou v robotické dílně.
„Učivo zvládnou dohnat doma během dvaceti minut večer, za tu dobu by ale nezvládli naprogramovat to, co tady dělají celou hodinu,“ vysvětluje ředitel Krkonošského gymnázia Jan Kletvík.
Robot jako barman
Tým studentů má před sebou další výzvu. Robota chtějí naučit míchání koktejlů. Vybírají láhve, podle kterých na 3D tiskárně vyrobí držáky a pomůcky. Díly si stejně jako při předchozím projektu navrhnou v grafickém programu. Pak je bude čekat už složitější programování.
„Doteď jsme používali hlavně lineární osy, teď se bude robotická ruka různě otáčet a naklápět do stran, aby mohla manipulovat s láhvemi, přelévat obsah do sklenice a podobně,“ říká Filip Hanuš.
Studenti naučili robota stavět pyramidu z míčků.
Pedagogové zatím Edgara využívají v zájmovém kroužku a na semináři robotiky, ale přiznávají, že potenciál má mnohem větší.
„Stále hledáme cestu, jak by se dal využít také v jiných předmětech. Uplatnění by mohl mít třeba ve výtvarné výchově nebo v hodinách fyziky, jejíž součástí je mechanika. V chemii by zase mohl asistovat při pokusech,“ naznačuje učitel matematiky a fyziky Vladimír Hanuš, jenž robotický seminář vede.
Krkonošské gymnázium se před rokem stalo v republice první střední školou zaměřenou na všeobecné vzdělávání, která do výuky nasadila průmyslového robota. Nového pomocníka v hodnotě milion korun dostala na základě memoranda mezi nadačním fondem Škoda Auto a Královéhradeckým krajem. Jméno Edgar vzešlo z hlasování studentů.
„Robot dělá ze školy zábavnější místo, probouzí v mladých lidech nadšení pro vědu a techniku a stimuluje jejich touhu po vzdělání i seberozvoji, tedy vlastnosti, jejichž význam dramaticky roste, pokud se mají region Vrchlabska i Česká republika jako celek posunout směrem ke znalostní ekonomice,“ uvádí ředitel nadačního fondu Ladislav Kučera.
Podle ředitele gymnázia spolupráce s robotem otevírá talentovaným žákům snadnější cestu k vysokoškolskému studiu technických oborů.
„Je to příležitost dát prostor nadaným žákům a získat je pro technický obor. Díky tomu se mohou dál rozvíjet nad rámec běžné výuky a pak pokračovat ve studiu technických oborů na vysokých školách, kam i studenti našeho gymnázia odcházejí,“ poznamenává Jan Kletvík.
