Takřka bezcenná lokalita určená k výstavbě panelového sídliště se dostala až do učebnic biologie a někdy možná dojde i do dějepisu. Jenže z totalitních dob, kdy se na místě dnešní přírodní památky Na Plachtě plánovala postavit betonová džungle pro 19 tisíc nových obyvatel Hradce Králové, pocházejí také nebezpečné pozůstatky socialistického stavitelství. Ty teď musí pryč.
Neobejde se to bez zásahu těžké mechanizace a celé to bude finančně nákladné. Vždyť v 70. letech minulého století se do místních mokřadů navezlo až 40 tisíc tun odpadu, tedy několik tisíc plně naložených náklaďáků.
Zmizet musí nejen letité černé skládky plné rizikových odpadů, ale možná se dostane i na odstranění 45 let staré kanalizace, jež se Na Plachtě vybudovala coby předzvěst velkého sídliště. Nepoužívaná chátrající stoka tu straší a nejspíš i škodí. Přírodní památku odvodňuje, což je v rozporu s letitou snahou ekologů.
Pomoc této lokalitě bude drahá. Náklady, které by měly kompletně pokrýt dotace, jsou odhadovány 60 až 100 milionů korun.
Několik desetiletí staré fůry nejčastěji stavebního odpadu před třemi lety posloužily jako argument neškodnosti kontroverzní silnice vedoucí okrajem přírodní památky. Komunikaci sice mezitím zastavil silný odpor a tisíce podpisů pod peticí, ale lokalita opakovaně čelí dalším nejrůznějším developerským aktivitám. Likvidace odpadu je může minimálně přibrzdit.
Suť je v pořádku, ale dehet a eternit nikoli
„Rádi bychom zjistili, co přesně tam je a v jakém množství, abychom mohli udělat druhý krok, tedy jejich odstranění. Nyní žádáme o analýzu rizik, zda tam jsou odpady, které by mohly ohrozit podzemní vody nebo jiné složky životního prostředí. Řekne nám složení odpadů, ale i hydrogeologické podmínky v lokalitě. Analýza nám doporučí, jak s těmi odpady naložit,“ řekl Josef Rusňák, ředitel regionální pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
Podle něj výzkum území potrvá minimálně rok. „Do místních mokřadů se především v 80. letech zavážel odpad, když se plánovalo sídliště. Některé ze zavážek jsou v pořádku, naopak například kamenitý materiál nebo čistá suť poskytují útočiště a zimoviště některým druhům živočichů. Jenže na dalších místech jsou směsné stavební a komunální odpad, dehty, lepenky, asfalt, a dokonce eternit. Takové věci v přírodní památce opravdu nechceme. Je to velký projekt,“ vysvětlil náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Adam Záruba (Změna a Zelení).
„Snažíme se o to již šest let. Připravili jsme odborný podklad i odůvodnění pro odstranění staré kanalizace. Je to naprosto historická šance. Buď se to podaří udělat nyní, anebo už nikdy,“ řekl spoluautor podkladů pro sanaci unikátní lokality Martin Hanousek.
Bude muset pryč kanalizace?
Studie se zaměří především na odpad. Samostatná kapitola bude věnována i hydrogeologii, která odpoví na otázku, co se starou kanalizací.
21. ledna 2018 |
„Její odstranění by za jistých okolností mohlo Plachtu ohrozit. Uvidíme, jak se v celém území chová voda a jestli kanalizace ovlivňuje odvodnění. Každopádně VAK udělal zkoušku těsnosti a zjistilo se, že kanalizace je těsná. Někdy je lepší nechat kanalizaci v zemi a jen udělat na některých místech jílové clony, které ji ještě více utěsní,“ uvedl Rusňák.
„Na druhou stranu jsou s ní jen problémy. Není vhodné, aby odváděla podzemní vody, což je i zájmu společnosti VAK, protože tím zbytečně zatěžuje celý kanalizační systém,“ připomněl Záruba.
Silnice už je minulost
O budoucnosti Plachty se v Hradci Králové naposled diskutovalo na podzim roku 2020. Až tehdy zastupitelstvo odhlasovalo, že město nebude podávat žádost o zásah do přírodní památky. Znamenalo to stop pro uvažovanou stavbu silnice.
Předcházela tomu velmi úspěšná petice s více než devíti tisíci podpisy, konflikt mezi jejími zakladateli a tehdejším primátorem a hlavně biologický průzkum, který v chráněné lokalitě nalezl mnohonásobně více živočichů než studie zadaná městem. Podle rozhodnutí zastupitelů se nejprve prověří možnost rekonstrukce křižovatky Na Brně a vyhodnotí dopady na dopravu.
„Silnice je doufejme minulost. Existuje požadavek krajského úřadu, aby se vyhodila z návrhu územního plánu a já předpokládám, že se tak i stane. Jasně jsme si řekli, že nejprve se udělá rekonstrukce silnice Na Brně a křižovatky s Brněnskou a pak se bude zvažovat dopravní zátěž. I dopravní odborník se jasně vyjádřil, že nová silnice není potřeba. Jen by to mohlo zhoršit situaci na křižovatce u Lidlu, která by se určitě musela přestavovat,“ upozornil Záruba.
Podle něj kromě odvezení několik desetiletí starého odpadu zbývá vyřešit jen směna či výkup některých soukromých pozemků. Je to právě ta půda, o kterou měla v nedávné minulosti zájem řada developerů se záměrem stavby skladišť a administrativních budov.
„Mám radost, že se povedlo zastavit snahy o silnici i minulé záměry. Takové stanoviště a typ přírodní památky je v Polabí unikátní. Plachta má jednu velkou nevýhodu: přiléhá na metropoli a vždy bude v hledáčku developerů. My dobře víme, že jejich zájem nikdy neskončí a vždy to bude neustálé vysvětlování, že přírodní památka má obrovský význam pro celé okolí. Každé pochopení jejího významu je velkou výhrou,“ řekl Josef Rusňák.
