Nultý ročník umožňuje šestiletým dětem, kterým u zápisu do školy doporučili odklad školní docházky, aby dohnaly své vrstevníky. Radnice v Jičíně chce od září otevřít přípravnou třídu při Základní škole 17. listopadu. Při zápisu do ní škola přijala 10 dětí. Ve městě jde o novinku.
Přestože se radnice o zřízení přípravné třídy zajímala už v minulosti, poprvé splnila podmínky až letos.
„Původně jsme chtěli otevřít dvě třídy při základních školách Husova a 17. listopadu, ale zájem byl menší, než jsme očekávali. Podařilo se nám tak naplnit jen jednu,“ vysvětluje místostarosta Jičína zodpovědný za školství Petr Hamáček (Sdružení pro Jičín).
Podobně jako v Jičíně vznikne od září přípravná třída také v Hořicích. V dalších třech městech regionu existovaly nulté ročníky už dříve. O jejich vzniku rozhoduje krajský úřad, zřizovatelé škol musejí o povolení žádat každý rok znovu.
„V posledních třech letech byly stabilně otevírány přípravné třídy v Jaroměři, Broumově a Nechanicích. Ostatní města o ně nežádala,“ říká Šárka Hulíková z krajského odboru školství.
Otevření nulté třídy má hlavní podmínku - je na to potřeba uvolnit kapacitu v mateřských školách, aby bylo možno vyrovnat vývoj dětí, pro které by jinak byl přechod ze školky do školy obtížný.
„My jsme třídu nezřizovali kvůli místu ve školkách, ale protože je to takový mezistupeň. Je spousta dětí, které mají odklad a kterým už výuka ve školce nestačí. I pedagogická poradna nám napsala, že by bylo vhodné, kdyby u nás taková třída vznikla. S dětmi se tam pracuje jinak a lépe je to připraví na vstup do školy,“ míní Hamáček.
Přípravka ulehčí školkám
Podobně hodnotí smysl přípravné třídy i ředitel Masarykovy základní školy v Broumově Jan Voborník. Dodává však, že motorem vzniku přípravky byla snaha radnice uvolnit místa v přeplněných školkách:
„Mají plné kapacity školek, takže se na nás obracejí, jestli jsme schopni zřídit přípravnou třídu pro děti, které jsou po odkladech nebo mají povinnou předškolní docházku.“
Podle kraje roste zájem o přípravné třídy kvůli naplněným kapacitám mateřských škol, ale i kvůli snaze uvolnit si místo pro přijímaní ukrajinských dětí. Zřizovatelé si tak mohou vypomoci, aby splnili zákonnou povinnost přijmout do mateřinek děti, kterým budou na konci prázdnin tři roky. Řada obcí to z kapacitních důvodů nezvládá.
Šárka Hulíková však upozorňuje, že jen potřeba přesunout děti ze školek někam jinam nestačí:
„Kapacita je podstatný argument, ale musí se také sejít zájemci, kteří mají doporučení z poradny, že zařazení do přípravné třídy vyrovná vývoj dětí. To nemusejí dostat všechny děti s odkladem. U některých stačí, aby ještě rok zůstaly ve školce.“
Podmínkou pro doporučení však nemusí být odklad školní docházky. Získat ho mohou i děti, které míří do posledního ročníku školky a u nichž je už nyní zřejmé, že jim rok ve školce stačit nebude. Zásadní rozdíl mezi školkou a nultým ročníkem základní školy je v konceptu výuky a také v počtu dětí ve třídě. Zatímco školky mají podle normy kapacitu 24 dětí, přípravné třídy se zřizují pro 10 až 15 dětí.
Cílená výuka pomáhá
„Díky menší skupině na ně má pedagog více času. U nás je kompletní školní poradenské pracoviště, takže máme speciální pedagogy, psychology i logopeda. U těchto dětí je hodně logopedických problémů. Je proto lepší, aby když u nás při zápisu dostanou odklad, chodily k nám do přípravné třídy. Můžeme s nimi pracovat, víme, kde je problém a cíleně za ním jdeme,“ vyzdvihuje model Voborník.
Přestože v některých městech fungují přípravné třídy už roky, v Královéhradeckém kraji je to téměř novinka. Třeba Hradec Králové dosud o zřízení takové třídy nežádal. Přitom například v Aši existuje nultý ročník už devět let, v Praze 4 deset. Právě menší povědomí o nultém ročníku mezi rodiči zřejmě může za to, že Jičín naplnil sotva jednu třídu.
„I u nás to bylo první dva roky složitější, protože to bylo něco nového a museli jsme rodičům vysvětlovat, co to vlastně ta přípravka je. Teď už je to zaběhlé a mezi rodiči koluje informace, že je to dobré, že se tam s dětmi víc pracuje. Dokonce se nás sami ptali, jestli přípravku otevřeme,“ popisuje Jan Voborník.
Každoroční nutnost žádat o povolení nultého ročníku přináší podle ředitele organizační problém. Škola totiž dlouho neví, zda třídu zřídí, a nemůže tak pedagogům nabídnout dlouhodobou smlouvu. Aby se škola mohla co nejdříve připravit, učitelé se proto už při zápisu ptají, zda rodiče o přípravku mají zájem.
