Když ministerstvo zemědělství v pondělí představilo návrh nového seznamu více než 30 chráněných lokalit pro stavbu vodních nádrží, resort prohlásil, že s místy souhlasili i starostové zasažených obcí. Jenže to není tak úplná pravda. Například pro obyvatele městyse Pecka tento seznam znamenal šok.
Zásadní výhrady naopak nemá druhá obec v Královéhradeckém kraji, kterou ministerstvo míní zařadit na generel hájených území, kde se nesmějí mimo jiné stavět dopravní koridory nebo průmyslová a energetická zařízení. Více než devadesátihektarová přehrada s objemem přes 30 milionů kubíků vody by jednou mohla stát u Skuhrova nad Bělou v Orlických horách.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) prohlásil, že návrh se projednával se 123 obcemi i s krajskými úřady. Jenže podle náměstka hejtmana pro životní prostředí Karla Klímy (KDU-ČSL) ani tato informace není úplně pravdivá.
„Kraje se nikdo neptal. Je to výkyv, který předvedlo ministerstvo, a nedokážu rozklíčovat, co vlastně chce. Tak jako se v minulosti mluvilo o Pěčínu, ani v tomto případě se kraje nikdo neptal. O rezervách v území samozřejmě vím, ale reálnost a hlavně účel, kterého má být dosaženo, nyní neznáme,“ říká Klíma.
Ministerstvo zemědělství se však proti Klímovu tvrzení ohradilo a odkazuje na dvě jednání z loňského června v budově Povodí Labe v Hradci Králové. Tam se aktualizace a rozšíření generelu probíraly a náměstek Klíma se jich účastnil.
„V zápise je také uvedeno stanovisko Královéhradeckého kraje, že ´navržená místa pro hájení území nejsou v rozporu s požadavky kraje´,“ upozorňuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Zaskočená byla rovněž starostka Pecky Hana Štěrbová (Nezávislí pro Peckovsko).
Generel území chráněných pro akumulaci vodz roku 2011 nový návrh |
„Loni v červenci jsme si vymohli schůzku se zástupci ministerstva, protože nás zapomněli pozvat na tu první. Vyjádřili jsme obavy, protože v místě je zdroj pitné vody, a obáváme se i omezení rozvoje obce. Připadá mi to, že je to rozhodnutí od stolu, a nikdo se na místě nebyl ani podívat. Nikdo to s námi neprojednával a lidé se bojí, co to bude znamenat. Také už skoro celý rok čekáme na zápis ze schůzky. Šokovalo nás, že s tím ministr vystoupil,“ zdůrazňuje starostka.
Ministerstvo zemědělství však starostčiny výroky odmítlo. Mluvčí resortu Vojtěch Bílý argumentuje, že datovou schránkou zvali obec na první jednání, kam ale nikdo nedorazil. Druhou schůzku pak iniciovalo ministerstvo a nabídlo náhradní termín. Setkání se uskutečnilo v srpnu ve Vidochově.
„Z tohoto jednání vyplynul souhlas obce Pecky se zařazením lokality v případě, že bude snížena navrhovaná výška hráze a vytipovány další profily pro stavbu malé vodní nádrže. Ministerstvo zemědělství a Povodí Labe konstatovaly, že uvedené připomínky jsou řešitelné při přípravě nádrže v případě, že bude v budoucnu rozhodnuto o její realizaci,“ říká mluvčí ministerstva Bílý.
„Zástupci ministerstva zemědělství jednali se všemi obcemi, jejichž katastrální území by bylo dotčeno zařazením lokalit do generelu. Z původních 47 lokalit byla právě na základě připomínek obcí část vyřazena a navrženo nakonec 31 lokalit. Pokud v některých lokalitách panují pochybnosti, ministerstvo situaci prověří a v případě nesouhlasu obcí je připraveno zvážit vyřazení těchto lokalit ze seznamu,“ poznamenává mluvčí Bílý.
Ministerstvo zemědělství představilo materiál s názvem „Lokality pro možné budoucí přehrady“ přesně dva roky poté, co vláda pozastavila přípravy na vybudování vodní nádrže Zdobnice-Pěčín v Orlických horách. Hlavními důvody údajně byly neprokázaná potřeba a nesouhlasy s výstavbou.
Skuhrov: až za 50 let?
Na rozdíl od Pecky se zařazením své obce do generelu chráněných území nemá velký problém starosta Skuhrova nad Bělou Milan Bárta (Spolky pro obec).
„Na ministerstvu zemědělství jsme byli asi před rokem. Mezi vytipovanými lokalitami byla i ta naše, tedy oblast Skuhrov, Osečnice, Liberk. Všichni víme, jak to dnes vypadá s vodou, ostatně já to vidím v místní říčce, ze které je dnes jen potok,“ přemýšlí starosta
„Voda bude potřeba a Orlické hory mají prý nejlepší vodu v České republice. Usnadněné jsme to měli i tím, že nejde o obydlenou oblast, v té lokalitě jsou jen tři domy. Asi by byla blbost být proti, když se voda bude hodit,“ říká starosta Bárta.
Podle něj resort zemědělství naznačil i termín případné výstavby: „Je to údajně otázka asi 50 let.“
Zastupitel: Asi vykopali bolševické plány
Se zařazením Skuhrova do generelu má však problém správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Orlické hory, která má ve svých podkladech pro ministerstvo životního prostředí poměrně jasné stanovisko.
„Snažíme se shrnout přírodní hodnoty toho území, aby bylo jasno, jaké tam jsou. Je to první zóna CHKO, a právě proto navrhujeme, aby se s tou lokalitou nepočítalo, přestože jsme si vědomi, že generel jen shrnuje potenciální hájené území před další výstavbou. Kdyby byla na stole otázka, zda stavět, nebo nikoli, pro nás je hlavním argumentem právě první zóna CHKO. Přehrada by totiž znamenala, že území by se zatopilo, a tedy zničilo,“ upozorňuje David Rešl, vedoucí CHKO Orlické hory.
Bez obalu o záměru zahrnout do seznamu lokality ve Skuhrově i Bělé u Pecky hovoří krajský zastupitel a ekolog Martin Hanousek (Piráti a Strana Zelených).
„Skuhrov byl z generelu vyhozen v roce 2011 kvůli ochraně přírody, nyní ho tam cpou zpět a já upřímně nechápu proč. Bělá je úplně nová lokalita, i když ji možná také vykopali z nějakých bolševických plánů. Nestačím se divit, jaké jsou v koronakrizi plány. Šéf ČEZ chce stavět jaderné reaktory a ministr Toman nové přehrady. Myslím, že ti pánové zůstali v minulém století, měli by se probrat a ministerstvo zemědělství by mělo více šlápnout do revitalizací říční krajiny vodních toků, což nám jde zoufale pomalu,“ konstatuje Hanousek.
Z ohlasů to spíš vypadá, jako by stát vytipovaná místa tahal z klobouku. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je však už nyní jasné, že jeho resort bude prosazovat některé změny. Zmínil příklad lokality Holštejn, kde by uvažovaná přehrada nenávratně zničila krasové jeskyně.
„Asi každý pochopí, že bychom v takovém případě měli hledat náhradní řešení a možnosti. A takových lokalit, které ohrožují zcela unikátní a přírodně i turisticky významná místa v České republice, je na seznamu vícero,“ uvádí Brabec bez dalšího upřesnění.
Stát zastavil přehradu Pěčín. Nechal ji v záloze
Na turisticky významné místo upozorňovali také odpůrci přehrady v Pěčíně. Přípravu této stavby v dubnu 2018 stopla vláda. A také v tomto případě je s podivem, že na názor kraje se údajně nikdo neptal.
„Zastavení příprav je rozhodnutím vlády, kraj nebyl ani dotázán, jakou pozici k tomu zaujímá. Měli jsme zájem na tom, aby se ty věci ověřily, abychom ke kvalifikovanému názoru měli co nejvíce informací. K tomu však nedošlo, protože se to přerušilo v polovině. Pouze jsme k něčemu nakročili, a nemáme odpovědi. Dokud není zřejmé, k jakému účelu by přehrada měla sloužit, nemůžu se k tomu vyjadřovat,“ dodává náměstek hejtmana Klíma.
Podle důvodové zprávy k zastavení příprav vybudování nádrže nezískalo dostatečnou podporu v regionu. Navíc podle Brabce jsou zatím v oblasti alternativní možnosti, jak zajistit dostatek vody pro část území. Stavba přehrady zůstala jako záloha pro případ zhoršení situace. Nádrž, která by mohla stát až 11 miliard korun, přitom její obhájci prezentovali jako odpověď na hrozbu sucha.
„Pěčín bohužel zůstane jako rezerva. Já jsem chtěl, aby kraj aktivně bojoval za to, aby ta lokalita z generelu zmizela, což se zatím nepodařilo. Myslím, že tam nemá co dělat, protože přehrada je nerealizovatelná,“ je přesvědčen Hanousek.
Přehrady sucho nevyřeší, namítají ekologové
Ve většině případů je cílem navrhovaných přehrad zajištění budoucího dostatku pitné vody pro okolní obce, výstavba protipovodňového systému nebo zajištění závlahové vody pro zemědělství a zvýšení průtoku vody v řekách v období sucha.
Rešl a Hanousek se však shodují, že stát na to jde špatně. „Myslím, že bychom se měli věnovat ochraně podzemních vod, to je téma, na které se kašle. A také se podívat na problematiku zemědělské krajiny, která je mrtvá a odvodněná. Ostatně na Hradecku máme asi 50 procent odvodněných pozemků. Přijít s hurá řešením, že přehrada zachrání kraj? Nikoli, my potřebujeme opatření v ploše,“ zdůrazňuje Hanousek.
„Místa pro přehrady se hledají špatně, každopádně sucho nevyřeší. Mohou zadržovat vodu, vylepšovat průtoky anebo zadržovat pitnou vodu, ale sucho v krajině nevyřeší. Jsou potřeba dělat spíš drobná opatření v krajině a vodu zadržovat nejen ve velkých nádržích,“ je přesvědčen šéf CHKO Orlické hory.
