Neobvyklou podívanou teď nabízí přehrada Rozkoš. Vodohospodáři během dvou říjnových týdnů snížili hladinu asi o tři metry, což odhalilo mohutné kupy sedimentů u nátoku do severní usazovací nádrže.
Už dříve vystupovaly jako ostrůvky nad hladinu, zachycovaly se v nich splavené kmeny, nahoře rostly stromky. Nad původním dnem nádrže tvoří sedimenty místy až čtyřmetrovou vrstvu.
Kráčející bagr se nyní snaží odtěžovat kaly desítky metrů od břehu, kvůli lagunám to však nejde příliš snadno. Bagrista hromadí kaly při betonové cestě, kterou se dá až do nádrže vjet. Nákladní auta je pak vyvážejí na přilehlou louku, kde zatím zůstanou.
„Pod ústím přivaděče se vyskytují sedimenty, které omezují výtok z něj, ty by mohly způsobit snížení protipovodňové ochrany v případě extrémní povodně. Proto tyto sedimenty musíme odstranit,“ říká mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
S plány vodohospodářů však v září poněkud zamíchala povodeň. Po ní byla nádrž naplněná z 65 procent, po odpouštění v ní koncem října byla už jen třetina vody. Nyní je asi na 40 procentech zásobního prostoru, odhalené břehy jsou nyní i na větší jižní nádrži.
Půl milionu za škeble
Pomalé odpouštění nařídily úřady kvůli chráněným živočichům. Krajský úřad udělil dvě výjimky na zvláště chráněné druhy škebli rybničnou a velevruba malířského a povolil do konce prosince, že hladinu lze mimořádně snížit až na úroveň 276 metrů nad mořem.
Dříve mohli mlže přemisťovat třeba rybáři či myslivci, teď je na to potřeba specializovaná firma s licencí. Povodí za to vydá téměř půl milionu korun bez započtení daně.
Na postupně odhalovaných březích se přitom mlžů našlo velké množství, což začátek prací zpozdilo.
„Přemístili jsme už 151 tisíc kusů velevruba malířského, škeble rybničné a škeble říční. Převáželi jsme je na dělicí hráz, tam jsme s nimi lezli do vody. Vypouštění skončilo na přelomu října a listopadu, teď už kontrolujeme pouze oblast, kde se těží,“ popisuje ředitel společnosti Ekosfer Solutions Aleš Svoboda.
Kaly přibývaly 20 let
Nánosy v Rozkoši jsou dlouho neřešená potíž. Povodí Labe kolem let 1985 a 2003 nechalo vyvézt na padesát tisíc kubíků naplavenin z povodní na Úpě, přes dvacet let tam však kaly přibývaly.
Před třemi lety podnik odhadl, že nánosů je 400 tisíc krychlových metrů. Když je tehdy chtěl těžit plovoucím sacím bagrem do textilních vaků a měl na to i povolení, ukázalo se, že kaly nechce nikdo dál převzít.
Teď jde Povodí Labe po menších krocích i jinou metodou, s odpuštěním vody. Práce provádí vlastními silami i technikou. „Při této jednorázové akci předpokládáme vytěžení zhruba šesti tisíc metrů krychlových sedimentů. Náklady na celkové odstranění nánosů nejsou v současné době upřesněny,“ vysvětluje mluvčí Bendová.
Vodohospodáři mají čas na odtěžení do přelomu roku, kvůli živočichům by měla být přehrada znovu napuštěná v polovině března. Takové povolení platí i pro podzim 2025.
Co se bude dít s kaly dál, státní podnik zatím neupřesnil. „Využití sedimentů budeme řešit až po jejich vytěžení, kdy budou provedeny doplňkové rozbory z hlediska fyzikálního a chemického složení,“ uvádí mluvčí.
Jak zaznělo na zastupitelstvu, kaly si patrně odebere místní firma, která se zabývá výrobou zahradních substrátů.
„Když se nepodaří kal vytěžit za zmíněné měsíce, Povodí Labe bude opakovat proces zase příští rok. Deponii kalů do vytečení nechávají u Tropicalu a poté bude Agro CS kaly odvážet. Dosud legislativa neumožňovala manipulovat s tímto odpadem, bralo se to jako nebezpečný odpad,“ řekla v září zastupitelům českoskalická starostka Zuzana Jungwirthová (Pro město) s odkazem na informace od Povodí Labe, podle nichž chemické rozbory vzorků nevyšly špatně a pomůže i ponechání kalů na vzduchu.
Co se v bahně nachází?
Na to, že kaly by mohly obsahovat nebezpečné látky, opakovaně upozorňuje bývalý starosta České Skalice a bývalý senátor Petr Fejfar. Povodí Labe už dříve uvedlo, že na vzorcích z let 2016 a 2017 se přítomnost velkého množství nebezpečných látek neprokázala.
Tehdy to naznačovalo, že některé by se musely uložit na skládku jako inertní odpad, další na povrch terénu, ty neznečištěné by šlo rozmístit na zemědělské půdě. Krajští úředníci však před třemi lety ze zkušenosti odhadli, že kvůli velikosti povodí, ze kterého se nánosy do Rozkoše dostávají, není přítomnost nebezpečných látek vyloučena.
Vodohospodáři si případně budou muset požádat u úřadů o povolení, až budou mít jasno o konkrétní likvidaci sedimentu.
„Povodí Labe provádí průběžně rozbory a je na něm, jak s vytěženým sedimentem naloží. Musí to ale být v souladu s platnými předpisy,“ říká mluvčí královéhradeckého krajského úřadu Martina Svatoňová.
28. března 2024 |
Bahno už léta vadí rekreantům v městském kempu, vystavěném před padesáti lety neprozřetelně u usazovací nádrže. Nynější bagrování kalů sice kempu nijak nepomůže, alespoň si provozovatelé kempu v přilehlé zátoce mohli uklidit odhalené dno a pláž.
„Při snížené hladině teď u kempu odklízíme různé naplaveniny, stromy nebo pneumatiky, které v průběhu let napadaly do vody. Tady se totiž pneumatiky používají, aby mohly přirazit lodě k molu, shazovali je výtržníci nebo to uplavalo samo, teď byla aspoň příležitost dno vyčistit,“ říká jednatel Autocampingu Rozkoš Jan Šnajdr.
Návštěvníci byli dříve rádi za mola, ze kterých se hned dalo koupat v hlubší vodě, jenže kemp některá raději zrušil. Povodí Labe si totiž před dvěma lety za ně řeklo o nájemné 600 tisíc korun, přestože kemp platí nájem za vodní plochu. Mola se tak z větší části už likvidují a zůstává jen to pro loděnici.
