Vykopávky ještě nezačaly, ale objev hned dvou asi sedm tisíc let starých rondelů uvnitř stotisícového města je už nyní archeologickou senzací. Podařilo se to v hradecké čtvrti Kukleny. Místo pečlivého průzkumu, zakonzervování a chlubení, jaký unikát se v Hradci Králové odkryl, však jednomu z nich hrozí zkáza.
Přes střed většího ze dvou obrovských kruhů obehnaných příkopy a palisádami má vést dvoukilometrová radiála Nová Zelená – obchvat Kuklen i podmínka vzniku obchodního centra.
Komunikace je ve veřejném zájmu, Kukleny ji nutně potřebují, aby vyvedla dopravu z obydlené části. Počítá s ní také nový územní plán města. Jenže zničení rondelu, který nejspíš představoval obdobu pravěké multifunkční návsi, by bylo nevratné.
Za záchranu kuklenských rondelů vznikla petice. Ministerstvo kultury už dostalo podnět k jejich prohlášení kulturní památkou. S postupem souhlasí i vlastník pozemků Jaroslav Souček, podporuje jej také archeologické oddělení Muzea východních Čech a městská památková komise.
Petice předestřela šestibodový program, který by vedl ke kulturní ochraně rondelu, ke změně územního plánu nebo otevření lokality pro veřejnost.
Povede silnice jinudy?
„Kuklenské rondely jsou skutečně evropsky unikátní, jedny ze zcela nejstarších monumentálních staveb. Jejich stáří je kolem sedmi tisíc let, jde o předchůdce legendárního Stonehenge. Zničení by představovalo nenahraditelnou ztrátu unikátních dokladů naší historie. Lze hledat jiná řešení vedení komunikace a úpravy území. Zničit to silnicí je fakt hloupé a zbytečné,“ řekl jeden ze zakladatelů petice Martin Hanousek (Zelení).
„Stále přesně nevíme, jak a především proč lidé v pravěku takto velké stavby budovali. Možná se to jistě nikdy nedozvíme. Rozhodně na to nepřijdeme tak, že je po záchranném archeologickém průzkumu vybagrujeme a zaasfaltujeme,“ doplnil další z prvních signatářů Lukáš Matějka.
„Pokud je nedokážeme ochránit dnes, ztratíme je navždy. Nejde jen o několik příkopů v zemi. Jde o jedinečné svědectví života prvních zemědělců na našem území, o lokalitu s mimořádným vědeckým potenciálem a o část historie, kterou po zničení už nikdy nebude možné nahradit. Novou silnici lze vést různými trasami, ale sedm tisíc let starou archeologickou památku už nikdy nevytvoříme,“ zdůraznila Blanka Mikátová, jež rovněž stojí za vznikem petice.
První kruhový areál z období neolitu byl v Kuklenách objeven díky leteckým snímkům už v roce 2015. Druhý archeologové našli asi o 200 metrů dál teprve vloni v září. Rondel, o kterém se ví už 11 let, má v průměru asi 145 metrů a patří k největším a tvarově nejzajímavějším na Královéhradecku. Druhý je pravidelnější, má v průměru okolo 90 metrů. Byl nalezen díky geofyzikálnímu měřením, navíc je neporušený.
Mohlo jít o náves s kostelem
Dva rondely blízko sebe jsou evropským unikátem, přestože například na pravém břehu Labe mezi Hradcem Králové a Jaroměří už archeologové objevili 11 podobných staveb pocházejících z pozdní doby kamenné. Do Česka se rozšířily přes Podunají, letecké snímkování je odhalilo v Rakousku, Bavorsku a Porýní.
„Koncentrace rondelů objevených na Královéhradecku je mimořádná nejen v České republice, ale i v evropském měřítku. Určitě to souvisí s výrazným osídlením z této doby v regionu, ale to není vše. Jsou totiž i jiné obdobně osídlené oblasti, ale v nich rondely chybí. Stále máme před sebou více otázek než odpovědí,“ řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.
Lokalita s pravěkými rondely v hradeckých Kuklenách.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Podle něj se na našem území stavěly po tři až čtyři století o několik staletí dříve než Stonehenge nebo první pyramidy v Egyptě.
Pokud by měl význam rondelu přenést do současnosti, mohlo by jít podle Nováka o náves s kostelem, hospodou, hřištěm a radnicí, možná i školou, bylo to zkrátka místo mnoha funkcí.
„Těžko říct, jestli oba rondely fungovaly současně, spíše ne. Těžko uvěřit, že jsme je objevili téměř neporušené uvnitř stotisícového města. Známe je spíš z volné krajiny, ale ty v zastavěných oblastech unikají nebo byly zničeny. Také proto usilujeme o to, aby v novém územním plánu bylo naleziště zohledněno, aby bylo zachováno a zakomponováno třeba do parkových ploch,“ uvedl šéf archeologického oddělení hradeckého muzea.
