Archeologové v hradecké lokalitě Na Pískách v městské části Třebeš objevili stopy po osídlení z pozdní doby bronzové z období kultury popelnicových polí, pozůstatky středověkého dvorce či osady ze 13. století a také důkazy o vojenských střetech od doby husitské až po 18. století.
„Vypovídá to o strategickém významu návrší, v novověku mohlo jít o vojenský opěrný bod. Nálezy munice z doby husitské mohou souviset s bitvou u Vysoké nad Labem z roku 1436,“ řekl Bláha.
V oblasti jižně od soutoku vedla až do nedávné minulosti říční koryta, která se až do lidského zásahu na začátku 20. století často měnila. Oblast není příliš úrodná, převládají tam písčité a jílovité půdy. Donedávna proto převládal názor, že osídlení od začátku zemědělského pravěku se této oblasti spíše vyhýbalo.
„Nálezy jsou z výrazného návrší nad labskou nivou, kde donedávna stával statek. Významně mění pohled na oblast jižně od soutoku Labe a Orlice, která je archeologicky mnohem méně známá než severnější a západnější části Hradce Králové,“ řekl Bláha.
Archeologové našli v trase D35 nejdelší pravěkou mohylu v Evropě, měří 190 metrů![]() |
„Z dřívějších výzkumů víme, že v okolí středověkého Hradce tehdy bylo více podobných dvorců, jaký jsme objevili Na Pískách. Oproti mnohým, které zanikly, ten třebešský přetrval až do novověku. V lokalitě Na Pískách jsme zachytili přetrvání středověkého osídlení po dobu asi 800 let,“ řekl Bláha.
Podle něj dávné osídlení mohlo souviset i s dopravní tepnou, která pravděpodobně vedla minimálně od středověku v trase silnice z Hradce Králové na Pardubice.
Archeologové hlásí přibývající nálezy
„V posledních letech nálezů z levobřeží Labe na jih od centra přibývá a mění se náhled na tuto oblast. Souvisí to i s novými technologiemi v archeologii. Zdá se, že přestože podmínky pro osídlení v těchto končinách Hradce nebyly ideální, pusté nebyly. Osídlení byla ale odlišná od tradičních sídelních oblastí Hradce, lidé tam nezanechávali tolik stop,“ řekl Bláha.
Jeden z prvních náznaků významu tohoto území byl nález ze 70. let minulého století v Třebši v ulici Na Jezírkách, kde archeologové objevili osídlení z raného středověku z 8. století. Lokalita je severněji od posledního nálezu Na Pískách, tedy blíže historickému centru města.
Z října 2023 z území pod soutokem pochází i další pozoruhodný nález, a to dva částečně opracované kmeny datované do doby Keltů. Archeologové nález nejčastěji interpretují jako polotovary monoxylů - člunů dlabaných z jednoho kmene, které se používaly od pravěku po novověk.
Archeologové mají unikátní pravěký objev, našli „hradecký Stonehenge“![]() |
Hradecké návrší na ostrohu nad soutokem Labe a Orlice, kde je památková rezervace, je významným místem osídlení od pravěku. Ve středověku se především na západ od historického centra města rozprostírala lidnatá předměstí, která v 18. století ustoupila stavbě barokní pevnosti.
Jedny z nejvýznamnějších archeologických lokalit na území Hradce jsou ze západního a severozápadního okraje města, z Kuklen, Svobodných Dvorů a Plotišť nad Labem.