Přestože všichni kandidovali na čelních pozicích s vírou, že své pražské kanceláře nebudou muset vyklízet, snaží se tvářit, že konec berou statečně.
Trochu jednodušší to má trojice dalších poslanců v minulosti kandidujících v kraji, kteří již dopředu oznámili, že buď mají politiky plné zuby (Jiří Štětina), anebo se z dolní komory stahují z osobních či profesních důvodů (Ivan Pilný a Martina Berdychová).
Leoš Heger Musí se snažit mladí
Po dvou volebních obdobích ve Sněmovně končí Leoš Heger z TOP 09. Tomu už nikdo neodpáře titul nejdéle sloužícího ministra zdravotnictví v polistopadové éře. Jeho působení na ministerstvu přerušil až pád Nečasovy vlády v roce 2013.
Leoš Heger, volební lídr TOP 09 v Královéhradeckém kraji
Byť se TOP 09 na poslední chvíli do Sněmovny protáhla a získala sedm poslaneckých mandátů, Hegerovi uškodil volební systém a skutečnost, že Královéhradecký kraj patří k menším regionům, tedy k těm s nižším počtem poslanců.
„Abych byl zcela upřímný, trošku mě to mrzí, ale počítal jsem s oběma variantami. V Hradci jsme udělali čtvrtý nejlepší výsledek za ‚topku‘ a já jsem dostal poměrně dobrý počet preferenčních hlasů, tak mi alespoň udělalo radost, že jsme si to nezkazili my sami,“ říká Heger, který chce tento týden dokončit vyklízení poslanecké kanceláře. Zdravotnickou knihovnu už si prý do Hradce přestěhoval.
Právě dnes se má sejít předsednictvo strany a tomu Heger naznačí, jak to vidí dál se svou účastí ve vedení partaje. Nové vedení strany by měl volit listopadový sněm TOP 09.
„I já trochu cítím zodpovědnost, že by vedení mělo zvážit své setrvání, alespoň u mne to takhle je. Budeme o tom mluvit na předsednictvu, takže se o tom zatím ještě nechci moc šířit,“ uvedl končící poslanec, který působí též jako zastupitel v městě i v Královéhradeckém kraji.
„I proto zcela určitě v ‚topce‘ budu dál pracovat, ale na ty nejvyšší funkce si myslím už pohlížet nebudu,“ prohlásil.
Heger v minulosti pracoval jako lékař radiolog v hradecké fakultní nemocnici, jejímž ředitelem byl v letech 1996 až 2009. V letech 2010 až 2013 působil jako ministr zdravotnictví. Nabídku ministerského křesla přitom dostal už v roce 2000, tehdy ji však odmítl.
Nyní stojí před rozhodnutím, jestli se nějakým způsobem vrátí k medicíně. „Já o tom uvažuji, začal jsem už řešit nějaké formality. V nemocnici mám pořád zamrzlý pracovní poměr, já tomu říkám, že jsem na mateřské dovolené, ale potřebuju si vše nejprve rozmyslet a promluvit si s pár lidmi v nemocnici. Uvidím, nechám to pár dnů nebo týdnů ještě uležet,“ říká Heger, jehož rodina by se prý nebránila ani tomu, aby odešel do důchodu.
„Spíš mě k tomu doma budou přemlouvat. Mám spoustu restů, co člověk plánuje, že bude dělat s vnoučaty, na chalupě a tak, takže se neobávám, že bych se nudil,“ přiznává.
V příštím roce jsou komunální volby. V roce 2014 Heger kandidoval v Hradci Králové za TOP 09 až na 14. místě, voliči ho však do zastupitelstva vyslali kroužkováním, z celé kandidátky strany dostal nejvíc preferenčních hlasů. Jestli se zúčastní voleb nadcházejících, však ještě neví.
„Já jsem o tom neuvažoval, možná mě k tomu ‚topka‘ bude přemlouvat, ale já opravdu ještě nevím. Je to daleko a můj věk stoupl, mladí se musí taky trochu snažit,“ uzavírá devětašedesátiletý Heger.
Soňa Marková Čeká na nabídky
Byť je už babičkou, na důchod ve svém věku ještě nepomýšlí dvojka kandidátky KSČM Soňa Marková, která poslanecký mandát po patnácti letech ve sněmovně neobhájila. Nyní ve svých čtyřiapadesáti letech musí uvažovat co dál.
Soňa Marková, dvojka KSČM v Královéhradeckém kraji.
„Mám teď týden na to, abych vyklidila kancelář a ubytovnu, ale také abych si odpočala a zvážila všechny možnosti, které před sebou mám,“ popisuje zkušená politička, která se ve Sněmovně věnovala především zdravotnickým tématům. Vzdělání však má pedagogické a předtím, než odešla pracovat jako poslankyně, učila na základní škole v Náchodě, odkud pochází.
„Na sto procent vím, že bych se dokázala za katedru vrátit. Učení mě vždycky moc bavilo a věřím, že i teď bych do toho měla chuť,“ říká Marková.
Kromě vyklízení kanceláře a odpočinku se v následujících dnech chce věnovat i svým dvěma malým vnučkám. „Mám z nich velikou radost,“ rozplývá se exposlankyně.
Současně však také čeká na případné nabídky: „Ve Sněmovně jsem se toho za 15 let hodně naučila a získala jsem hodně zkušeností, které bych ráda zúročila. V tuto chvíli je však hodně předčasné hovořit o tom, kam se moje kariéra posune.“
Robin Böhnisch Nevylučuje návrat
Dvojka kandidátky ČSSD ve sněmovních volbách rovná se poslanecká jistota na další čtyři roky. Ještě v pátek o pravdivosti této rovnice pochyboval jen málokdo. Jenže Robin Böhnisch se s vrcholnou politikou a Sněmovnou po více než čtrnácti letech alespoň na čas skutečně loučí.
Robin Böhnisch, dvojka ČSSD v Královéhradeckém kraji.
„Loučím se s určitou mírou zklamání, ale zároveň s pocitem spousty dobře odvedené práce, především pak v posledním období,“ zdůrazňuje Böhnisch, který v září dostal státní vyznamenání Arménské republiky za příspěvek k mezinárodnímu uznání arménské genocidy (více zde).
„Celkový výsledek sociální demokracie je pro mne velmi nepříjemný šok. Nebyl jsem tolik optimistický a neočekával jsem až patnáct procent, ale můj tip byl mezi jedenácti až třinácti procenty,“ říká čtyřicetiletý vystudovaný pedagog, jenž v rámci poslaneckého mandátu zvládal i členství v zahraničním výboru, předsednictví výboru pro životní prostředí, ale i členství v dalších podvýborech pro rozvojovou spolupráci, migraci a azylovou politiku nebo pro válečné veterány.
„Teď si chci trochu odpočinout, ale ne moc dlouho, protože se mi sešlo už několik zajímavých nabídek z oboru ochrany přírody a životního prostředí. Potěšilo mne to, budu z nich vybírat, ale určitě nechci opustit ani politiku. Přestože to dopadlo tak, jak to dopadlo, ani v nejmenším se necítím být poražen,“ prohlašuje exposlanec, jenž se v poslední době podepsal pod zákaz kožešinových farem.
„Jsem členem nejvyššího vedení ČSSD, zůstávám aktivní v okresním i krajském výkonném výboru a uvidíme, zda se budu znovu ucházet o nějakou vysokou politickou funkci,“ přiznává.
Martina Berdychová Nechce kumulovat funkce
Martina Berdychová už vloni říkala, že regionální politika je jí přece jenom bližší než Poslanecká sněmovna, a tak ani příliš nepřekvapilo, že letos vůbec nekandidovala.
Martina Berdychová (Východočeši)
„Jsem členka hnutí, které je regionálním uskupením. Nyní zastávám post náměstkyně hejtmana a myslím si, že tyto funkce by se neměly kumulovat,“ vysvětluje, proč po čtyřech letech opouští dolní komoru parlamentu.
Berdychová byla v roce 2013 zvolena, ač členka hnutí Východočeši, na třetím místě kandidátky hnutí ANO 2011. Ostatní členové Babišova týmu jí proto nemohou zapomenout, že po loňských krajských volbách kývla na koalici bez ANO. Také z toho důvodu se šestačtyřicetiletá exstarostka Holovous nemohla objevit na jeho kandidátce (o rozchodu s ANO čtěte zde).
Ivan Pilný Ministr odstoupil sám
Údajně z osobních důvodů se rozhodl nekandidovat ministr financí Ivan Pilný, jenž byl ještě jako nestraník před čtyřmi lety zvolen jako krajská jednička hnutí ANO. Původně figuroval na kandidátce ANO na Vysočině, avšak nakonec se prý sám rozhodl odstoupit.
Ministr financí Ivan Pilný.
„Tlak na odstoupení z kandidátky nebyl, ten tlak byl spíš opačný,“ řekl v červnu Pilný ke spekulacím, že byl pod tlakem, aby odstoupil.
Od té doby se třiasedmdesátiletý zakladatel české pobočky Microsoftu linii hnutí někdy vymyká a několikrát slovně zaútočil i na šéfa hnutí Babiše. Zpochybnil třeba i jeho samochválu výsledku loňského státního rozpočtu. Vyslovil se totiž, že přebytek nebyl umožněn ničím jiným než mimořádnými příjmy peněz z Evropské unie, o vládě pak soudí, že nemá žádné priority a jenom projídá budoucnost.
Jiří Štětina Spolčení s Okamurou byla životní chyba
Za politikou velmi hlasitě zabouchl dveře někdejší poslanec Úsvitu přímé demokracie Jiří Štětina. To, že s politikou definitivně končí, potvrdil už na jaře. A to takovým způsobem, že jeho návrat byl naprosto nemožný (psali jsme zde).
Jiří Štětina
Šestasedmdesátiletý zakladatel záchranné služby v Hradci Králové vyslyšel přání manželky a přemluvit by se prý nenechal ani od svého velkého přítele a někdejšího lídra Věcí veřejných Víta Bárty.
„Zkrátka jsem zjistil, co je to za pakáž. Je neskutečné, co se ve Sněmovně děje,“ rozčiluje se Štětina a prohlašuje, že jeho spolčení s Okamurou považuje za životní chybu.
S lídrem SPD se rozešel ve zlém, protože zásadně nesouhlasil s jeho protievropským postojem ani s klaněním se Číně. „Nechci, aby naše země opět směřovala na východ, takzvaná přímá demokracie není nic jiného než diktatura jedince, respektive několika lidí kolem něho,“ říká hradecký lékař.
