Ještě v 90. letech tu bývala skládka, kam děti chodily vyhrabávat odhozené součástky slavné stavebnice Merkur. Pak ji město vrstvou jílu revitalizovalo, vzniklo tréninkové hřiště, hrál se tu i softbal. Třicet let však fotbalisté živili naději, že právě tady na kraji Police nad Metují vznikne pořádný areál.
Nakonec poslouží nejen fotbalistům z regionu, ale také lyžařům. A děti se naučí jezdit na odrážedlech, kolech, skateboardech nebo inline bruslích.
 |
V horkém dni koncem června novinku vyzkoušeli první sportovci. Umělá tráva a inline okruh jsou mezi původním fotbalovým hřištěm na Ostašské ulici a benzinkou. Na dosah je soukromé sportoviště Artamon, kde se také trénuje. Polický fotbal je totiž na vzestupu, staré hřiště nestačí. Trénuje se i po vesnicích, za zápasy se musí do Dobrušky či Trutnova.
„Pro nás je nové hřiště sen. První myšlenka na umělou trávu přišla před 32 lety, měli jsme projekt, ale nešlo to na svět. Vrátili jsme se k tomu, ale místní to nechápali, protože viděli tři hřiště vedle sebe. Neuvědomují si však, že jedno je soukromé. Umělá tráva bude pro tréninky a odehraje se na ní část soutěží, když na původním hřišti nebude zbývat kapacita,“ vysvětluje člen výboru Spartaku Police nad Metují Petr Rutar.
Od minipřípravky po dorost 180 dětí
Poličtí hrají od sezony 2024/2025 čtvrtou ligu. Když bude terén na původním hřišti špatný, zápasy přesunou na umělou trávu. Hlavně se tu však bude trénovat, klub má od minipřípravky po dorost 180 dětí.
„Dolní hřiště to už nepojme, tréninky tam jsou denně osm hodin, což se teď rozdělí. Máme dohodu s majitelem sousedícího Artamonu, který nás hodně podporuje, že by se certifikovalo i jeho hřiště. Kdyby hřiště nestačilo, některé zápasy přípravek i C-týmu mužů, který vznikl od letošní sezony, protože máme hodně dospělých, by se mohly konat i u něj,“ říká Petr Rutar.
Ve zbylém čase si hřiště budou moci pronajmout jiné celky, třeba i z polského příhraničí. Nejbližší umělá tráva je totiž v Náchodě. Poličtí fotbalisté mohou hrát i za umělého osvětlení, na podzim a v zimě může být večerní provoz několikrát do měsíce. Fotbalisté slíbili pomoc s údržbou, už řeší koupi traktoru. Potřeba bude podle nich ještě plot. Tribuna je kvůli úsporám malá, chybí výsledková tabule, ozvučení i lavičky.
Okruh přispěje k bezpečnosti
Na vlně zájmu o sport se teď v Polici vezou i lyžaři, momentálně tu trénuje 56 dětí, třicítka jich jezdí na závody. Pro letní přípravu vznikl základní okruh v délce přes 350 metrů, navazují také další smyčky, je tu i osvětlení.
„Budou tu tréninky dětských skupin, doteď jsme neměli uzavřený okruh a jezdili po zemědělských asfaltkách okolo města, s těmi většími i po silnicích. Okruh přispěje k bezpečnosti, tréninky budou kvalitnější,“ tvrdí předseda Ski Police nad Metují, opoziční zastupitel Jan Pohl (Sdružení pro rozvoj).
Asfaltka pomůže lyžařům i v zimě. Když napadne sníh, teď jednou za dva roky, i po malé vrstvě na okruhu bude možné jezdit klasicky. Dokonce tu jsou nachystány rozvody vody pro umělé zasněžování, ale to je spíš vize do budoucna. Klub také počítá s pořádáním závodů.
„Z okruhu se radujeme, je podle našich představ. Museli jsme si prosadit šířku čtyři metry. Na kolečkových lyžích trénujeme hlavně na podzim, kdy se rychle stmívá, takže trénink bývá z poloviny za tmy, osvětlení bude dobré,“ říká lyžař a vyhání svěřence z rozpálené dráhy.
Problémy s buňkami
Rozmrzení však na jaře nastalo kvůli buňkovišti, což jsou propojené buňky, kde jsou šatny a další zázemí. Jeden z místních rozvířil debatu, že se staví v rozporu s vysoutěženou zakázkou. Kritika padla třeba na odpadní trubky, které měly být původně skryty. Zastupitel Pohl se k tomu už vracet nechce, nelíbí se mu však, že se opozice dozvěděla o změnách, až když už bylo téměř hotovo.
Dronové snímky stavby Sportparku Ostašská v Polici nad Metují.
Starosta Jiří Škop (ODS) vysvětloval v místním zpravodaji, proč se buňkoviště měnilo za pochodu. V technické zprávě neladila textová část s výkresy, nevšiml si toho projektant, soutěžící firmy ani investiční technici.
„Něco měl projektant řešit už při projektování, něco vzniklo, když se projekt překotně přepracovával. Původně jsme totiž uvažovali o zděné patrové budově, jenže projekt se vysoutěžil za 90 milionů, a to by i s maximálními možnými dotacemi nebylo pro město únosné. Vše zbytné jsme osekali. Do toho se měnily výzvy pro dotace. Nově třeba přibyl požadavek záchodů pro imobilní, předchozí výzva požadovala pouze sportoviště přístupné pro tyto osoby,“ říká starosta.
Dotace mile překvapily
I s penězi na sportoviště to bylo složité. Poličtí dvakrát neuspěli s žádostí o dotaci a zastupitelé nakonec rozhodli stavět i tak. Z vysoutěžené ceny 54 milionů se zakázka dostala asi na 60 milionů, rovnal se terén, někde se sanovala dráha, doplňovalo osvětlení. Poslední pokus o dotaci od Národní sportovní agentury dopadl v červnu velkým překvapením, to když město získalo 24 milionů na sportpark a šest milionů na školní sportoviště.
Na sportpark navíc tři miliony přispěl Královéhradecký kraj. Na radnici slavili jen týden před otevřením. „Dotace jež byla jen sen, se stala skutečností. Ohromně to pomohlo nám, ale i budoucímu vedení města, protože nebude mít dluh a může lépe rozhodovat o dalších investicích,“ oddychl si starosta.
Okolí se časem rozroste. Podél ulice město plánuje stavět dva bytové domy s 38 byty. Pak teprve položí asfalt. Architekti už také navrhli další části sportoviště, třeba pumptrackovou dráhu, bikepark, dětské hřiště s lanovými prvky či kynologické cvičiště.
„To už nejsou nákladné věci, takže jsme schopni každý rok některou udělat, během čtyř let to můžeme doplnit. Už jsme požádali o dotaci na workoutové hřiště, mohli bychom s ním možná začít už letos. Hlavně sem chceme přivést lidi, aby to tu bylo živé,“ říká starosta.
