Schránky se nacházely v uměle vytvořeném valu na okraji již neexistujícího pole. Dvojice je našla při vycházce začátkem února, už v únoru je odevzdali hradeckému muzeu.
Nad povrch valu vyčnívala hliníková dóza s 598 mincemi, byly rozděleny do jedenácti sloupečků a zavinuté do černé látky. Asi o metr dál v kovové schránce byly předměty ze žlutého kovu, šestnáct tabatěrek, deset náramků, hřeben, taštička z jemného drátěného pletiva, řetízek s klíčkem a pudřenka.
Nález je unikátní, archeology překvapil i kvůli nízkému stáří. Poměrně běžně se totiž nacházejí depoty z pravěku. Lidé si ukrývali takové předměty z náboženských důvodů, později si věci odkládali spíš na horší časy, aby se k nim mohli vrátit.
„Tento nález se vymyká především nezvykle velkou hmotností drahého kovu,“ řekl vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech Miroslav Novák.
Jen zlaté mince váží 3,7 kilogramu. Puncované jsou také náramky. Na tabatěrkách podle archeologa prosvítá bílý kov. Může tak jít i o zlacené stříbro.
„Je na nich vidět určitý stupeň opotřebení. Jsou to věci, které se používaly v živé kultuře. Když budeme předpokládat, že pravé zlato je jen polovina nálezu, může mít hodnotu kolem osmi milionů korun,“ odhadl Novák.
Numismatik muzea Vojtěch Brádle, který zkoumal nalezené mince, upozornil, že nešlo o běžnou dobovou hotovost. Soubor zahrnuje mince ze západní Evropy, Rakousko-Uherska a z Osmanské říše. Brádle předpokládá, že majitel je shromažďoval nikoliv kvůli jejich nominální hodnotě, ale pro obsažené zlato.
„Jsou to jednoduše kolečka ze zlata a nejde o to, jestli měla hodnotu pětikoruny, desetikoruny či stokoruny. Mince byly ukryty cíleně kvůli tomu, že je to kus drahého kovu,“ upozornil Brádle, podle něhož majitel zřejmě nebyl sběratelem. Mince jsou početně zastoupené tak, jak byly kdysi raženy. Nebyly vybírány podle hodnoty příslušné emise.
Jugoslávské značky naznačují letopočet
Archeologové mají několik verzí toho, kdy mohl být poklad zakopán. Nejjistější jsou si spodní hranicí období. Poklad podle nich nebude starší, než z roku 1921. Některé mince Rakousko-Uherska byly po 1. světové válce opatřeny miniaturními značkami, kontramarkami, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Království Jugoslávie). Nově vzniklý stát si tak upravoval oběživo ze zaniklého mocnářství.
„Kvůli tomu nejsme schopní nález datovat podle ražby mincí. Podle vyražených letopočtů obsahuje mince z let 1808 až 1915, ale kontramarky se nedatovaly. Mohli ty mince orazit v roce 1922, nebo také o deset let později. Pro 20. století je to naprosto atypická situace,“ vysvětlil Brádle.
Rakousko-Uherské mince se tak podle něj nejprve dostaly na Balkán a až později se spolu s osmanskými mincemi vrátily do Čech. Kromě toho nález obsahuje také mince belgické či francouzské.
„Naopak zcela chybí mince německé i československé,“ řekl Vojtěch Brádle.
Poklad se nacházel na české straně Zvičiny, ta ležela na rozhraní českého a německého osídlení. To podle archeologů naznačuje důvod uschování. Mají k němu několik teorií. Mohl být zakopán při odsunu českého obyvatelstva na začátku Druhé světové války, při pozdějším odsunu německých obyvatel nebo i při měnové reformě či nuceném přesídlení sedláků po nástupu komunistů k moci.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
