Magistrát k tomu donutil zákon, který coby řešitele zmocnil krajský úřad. Jenže i kraj má jen velmi omezené pravomoci, a tak se podnikavcům v pojízdném reklamním byznysu nejen v Hradci Králové dál skvěle daří.
Vozíky totiž podle výkladu zákona o pozemních komunikacích splňují definici „jakéhokoli zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci“. Přestože kraj i město se shodují v názoru, že parkující reklamy město hyzdí, jejich majitelé se zákazu hradecké rady mohou vysmívat a naděje na nápravu není valná.
„K tomu, aby mohl silniční správní úřad (SSÚ) nařídit odstranění reklamního zařízení, je třeba, aby jeho umístění bylo v rozporu se zákonem o pozemních komunikacích. V případě reklamních vozíků připadá do úvahy jen ta situace, že je některé zařízení umístěno v takzvaném silničním ochranném pásmu bez zákonem vyžadovaného povolení SSÚ,“ konstatuje Lukáš Vaníček z tiskového oddělení krajského úřadu.
Silnice má být bezpečná, s dobrým rozhledem
Minulý rok v září sice začal platit nový zákon, který v okruhu 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy určuje ochranné pásmo, kde billboardy stát nesmí, jenže novela zcela opomíjí reklamy ve městech. Ty přitom podle expertů mohou být stejně nebezpečné.
„Silnice má být bezpečná, což znamená také s dobrým rozhledem, a ne zaplavená stovkami reklam, které rozptylují pozornost řidičů,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
Ačkoli hradecký odbor správy majetku provozovatele kritizovaných vozíků hned po zákazu rady vyzval, aby černé reklamní plochy neprodleně odstranili, město nyní přiznává, že je na ně příliš krátké.
„Problematiku řeší poměrně komplikovaná legislativa. S majiteli nebo provozovateli těchto zařízení vedou příslušná správní řízení na krajském úřadě,“ upozorňuje mluvčí magistrátu Petr Vinklář.
Když vynecháme parkující reklamy, podle sběru dat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je v Královéhradeckém kraji kolem 800 nezákonně umístěných reklamních zařízení, které by jejich majitelé měli zlikvidovat. SSÚ v listopadu například řešil asi 20 nebezpečných billboardů na Trutnovsku.
„Tato a podobná zařízení jsou daleko větším ohrožením pro Besip než reklamní zařízení umístěná na parkovištích v obci,“ říká Vaníček.
Hrozí střety s chodci
Podle něj má krajský živnostenský úřad (KŽÚ) dozor jen nad šířením reklamy na přípojných vozících, ale nikoli nad jejich umístěním.
„Umístění přípojných vozidel na území města jistě nemůže zabránit podzákonná norma, jakou nařízení je, ale příslušné zákony,“ vysvětluje Vaníček, proč je nařízení městské rady bezzubé.
S výkladem, že reklamy ve městě představují menší riziko, však ostře nesouhlasí krajská koordinátorka Besipu Lada Kocianová.
„Je to spíš naopak, reklamy ve městě jsou tedy ještě více nebezpečné. Auta tu sice jezdí pomaleji než na dálnicích, ale na druhou stranu hrozí střety s chodci. Právě ve městech vzniká nejvíce dopravních situací s okamžitým řešením a řízení je tedy nutné věnovat se zcela naplno. Reklamy vybízejí řidiče, aby poutali pozornost na něco jiného než k řízení, a proto ve městech skutečně nemají co dělat,“ zdůrazňuje odbornice.
Podzákonná norma, tedy zákaz městské rady, je nyní sice zbytečná, avšak v začátcích boje proti mobilním reklamám fungovala. Svědčí o tom čísla: magistrát a městská policie v minulosti podaly na krajský úřad podnět k řešení 15 vozíkových billboardů na 12 místech v Hradci Králové.
„S šiřiteli reklamy, kteří umístili reklamu na přívěsné vozíky v rozporu s nařízením, vedl krajský živnostenský úřad řízení a v některých případech jim i opakovaně uložil pokutu,“ dodává Vaníček.
