Dominik Lukaštík u Raisovy chaty na Zvičině

Dominik Lukaštík u Raisovy chaty na Zvičině | foto: archiv D. Lukaštíka

Podkrkonoší není jen safari park, ale chybí tu infrastruktura, říká manažer

  • 1
Cestovní ruch v Podkrkonoší má značný potenciál, ale schází mu zázemí pro návštěvníky. Manažer spolku obcí Podzvičinsko Dominik Lukaštík tvrdí, že klíčová je spolupráce se soukromým sektorem. „Podnikatelům musíme začít víc naslouchat,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Podkrkonoší čelí ve východních Čechách velmi silné konkurenci. Má v porovnání s Krkonošemi, Adršpachem nebo Orlickými horami nějakou výhodu?
Podkrkonoší je klidné, krásné území, kde leží jedny z nejnavštěvovanějších turistických cílů ve východních Čechách, jako je Safari Park Dvůr Králové a hospitál Kuks. Jsou tu unikátní stavby, jako je větrný mlýn v Borovnici, ale také zajímavá místa pro pořádání kulturních akcí. Tím myslím třeba Štěrbovu vilu u přehrady Les Království. S oblibou říkám, že Podkrkonoší je ideální místo pro klidnou, odpočinkovou dovolenou.

Máte představu, kolik turistů Podkrkonoší ročně navštíví?
Nejen představu, ale i reálná data, která sbíráme od aktérů cestovního ruchu. Je to jedna z našich agend, které zpracováváme v destinačním managementu. V roce 2021 navštívilo Podkrkonoší téměř 900 tisíc evidovaných turistů. Samozřejmě převážnou většinu tvoří návštěvníci dvorského safari parku.

Hlavními magnety regionu jsou safari park, přehrada Les Království, hospitál Kuks a hrad Pecka. Na další místa se návštěvníci příliš nehrnou. Čím to je?
Problém, který zmiňujete, trápí obecně cestovní ruch, nejen Podkrkonoší. Velmi atraktivní místa praskají ve všech, a ostatní, která jsou přitom také velmi zajímavá, zejí prázdnotou. V našem regionu chybí dostatečná infrastruktura, která by turistické cíle spojovala, schází parkovací kapacity i zázemí pro návštěvníky.

Dvorský safari park ročně navštíví přes půl milionu turistů. Centrum Dvora Králové je přesto i v době, kdy je zoo plná turistů, poloprázdné. Co udělat pro to, aby z tak vysoké návštěvnosti zoo těžilo nejen město, ale i Podkrkonoší?
Safari park je dnes v regionu hlavním hráčem na poli cestovního ruchu. To musíme respektovat a přistupovat k němu jako k obchodnímu partnerovi. Působím i v komerčním sektoru, kde jsem se naučil, že pokud chcete uzavřít dohodu s velkým obchodním partnerem, musíte přinést relevantní nabídku, která ho bude zajímat.

Postupnými kroky se snažíme o co nejužší spolupráci se safari parkem, na jednání s jeho ředitelem Přemyslem Rabasem jsme si potvrdili a nastínili možnosti spolupráce, což je pro destinační management Podkrkonoší zásadní. Návštěvnost zoo letos už překonala hranici 600 tisíc lidí, a to je i v celorepublikovém měřítku obrovské číslo. Cestovní ruch může být ekonomickým motorem celého regionu, ale je potřeba tento potenciál správně uchopit. Jsem přesvědčen, že spolupráce kraje, Dvora, Centrály cestovního ruchu a Podkrkonoší nastartuje rozvoj celého regionu.

20. srpna 2020

Jak velkým handicapem je, že v zimní sezoně je turistická nabídka v Podkrkonoší velmi omezená?
Na to není úplně jednoznačná odpověď. Záleží na úhlu pohledu. Pro nás jako pro destinační společnost je zima handicapem, protože nejsme schopni přinést tak širokou nabídku služeb a zážitků jako Krkonoše nebo Orlické hory. Pro některé návštěvníky to ale paradoxně může být výhoda, protože si do Podkrkonoší přijedou odpočinout od přeplněných sjezdovek a hotelů, užijí si klidnou turistiku, navštíví muzea, galerie a ochutnají pivo z místních pivovarů. Nechci tím říct, že nám tento stav vyhovuje, ale musíme pracovat s tím, co máme, a vytěžit z toho maximum právě pro ty partnery, kteří v zimním období fungují.

Velký turistický potenciál má Zvičina. Na nejvyšším vrcholu Podkrkonoší je ale pouze Raisova chata a řada lidí tam jezdí hlavně z nostalgie. Máte plán, jak Zvičinu na turistické mapě východních Čech zvýraznit?
Rozvoj území kolem Zvičiny je dlouhodobé téma a jeden z našich strategických cílů do dalších let. Zdůrazňuji, že to je velmi citlivé téma, protože rozvoj jakékoli lokality musí být dobře komunikován s obcí, obyvateli a podnikateli. Základním cílem je obnova turistických cedulí, které zastarávají a dožívají. Připravujeme další projekty, ale zatím o nich teprve jednáme, takže nechci být konkrétní. Ale ano, plány máme.

Ve Dvoře Králové se na konci října otevřel první oficiální singletrack pro horská kola v Podkrkonoší. Terénní stezky jsou dnes trendem, v Novém Městě pod Smrkem, Jeseníkách, ale i v Trutnově se z nich stal velký turistický magnet. Mohla by to být cesta třeba i pro Zvičinu, kde už dnes existuje množství neoficiálních stezek?
Musíme si uvědomit, že to s sebou mnohdy přináší i velké množství potenciálních problémů. Zvičina musí být před realizací jakéhokoliv projektu připravena, mám na mysli odpovídající infrastrukturu, parkování a zázemí. Byl bych nerad, aby místní jakoukoli podobnou aktivitu vnímali jako o nás bez nás. Pro mě je Zvičina tím, čím je pro Krkonoše Sněžka. Hlavním vrcholem, který by měl spojovat, nikoliv rozdělovat, a který potřebuje kontrolovaně rozvíjet. Pokud najdeme shodu, mohly by právě singletracky být tím, čím začneme Zvičinu rozvíjet.

Hospitál Kuks má za sebou obří rekonstrukci za stovky milionů, rozvíjí se safari park. U dalších turistických cílů ale chybí základní infrastruktura. Na Zvičině nebo přehradě Les Království není pořádné parkoviště, u Braunova Betléma chybí jakékoli služby, nestaví se cyklostezky. Nezaspalo Podkrkonoší tak trochu dobu?
Rozvoj Kuksu nebo safari parku je důkazem, že území nezaspalo, ale je pravda, že investičně usíná. Velké projekty je potřeba doplnit menšími v další části území, což se neděje. Otázkou zůstává, kdo má být tím, kdo vykopne pomyslný míč. Domnívám se, že úkolem spolku obcí není stavět infrastrukturu, hotely nebo karavanová stání, ale otevírat k tomu diskusi a nabízet možnosti. Zmínil jste parkování na přehradě Les Království. Jen chci poznamenat, že také Královéhradecký kraj to vnímá jako velký problém a chce to řešit, nedávno kvůli tomu uspořádal setkání představitelů státních organizací, samospráv a podnikatelů.

V Podkrkonoší není ani příliš hustá síť kvalitních hotelů a restaurací. Vnímáte to jako velkou překážku pro rozvoj cestovního ruchu?
Gastroturistika je velkým trendem v cestovním ruchu. V současnosti pracujeme na projektu karty hosta, díky níž by turista mohl čerpat výhody a která by podpořila právě i gastroturistiku v Podkrkonoší. Myslím si, že pro cestovní ruch v regionu by to mohl být zásadní projekt. Zároveň chceme oslovit hotely a restaurace a zkusit dojednat například Podkrkonošský Food Festival na konkrétní téma, který by do regionu mohl přitáhnout třeba i návštěvníky z Polska.

Propagují podkrkonošská města a obce dostatečně svou turistickou nabídku?
V tomto směru jsou mezi obcemi obrovské rozdíly. Nechci a ani nebudu na nikoho ukazovat, protože naším úkolem je spojovat, ne rozdělovat. Ostatně to může být vnímáno také jako kritika naší práce, protože právě marketing a propagace je tím, co bychom měli samosprávám poskytovat a v čem bychom jim měli pomáhat. Naším cílem je propagovat území jako celek, protože jen společnými silami můžete přilákat další turisty včetně zahraničích. Dobrým příkladem je Muzeum Czech Road Racing v Hořicích, o němž je slyšet i v cizině. Stejně tak si myslím, že velmi dobře marketing dělá třeba Štěrbova vila, která se stala vyhledávaným turistickým cílem i kulturním centrem.

Jak hodnotíte spolupráci Podzvičinska s velkými komerčními subjekty?
Upřímně musím přiznat, že historicky nám komunikace s nimi nejde. Když jsem přišel do organizace, bylo pro některé aktéry slovo podnikatel v cestovním ruchu anebo komerční subjekt téměř sprosté slovo. Právě proto máme v plánu v příštím roce zapojit podnikatele víc do dění v organizaci a do rozhodovacích orgánů. Dnes je téměř výhradně tvoří zástupci samospráv. Podnikatelům musíme začít víc naslouchat a hledat cesty ke spolupráci mezi komerční a nekomerční sférou. Jinak zůstaneme stát na místě.

Sdružení je nejmenší ze sedmi destinačních společností v Královéhradeckém kraji. Roční rozpočet se pohybuje kolem 700 tisíc korun. Je to dostatečné?
Cestovní ruch se neustále vyvíjí a s tím i požadavky, takže co bylo nedostatečné v minulosti, je dnes za hranicí únosnosti. Nedostatečná podpora organizace a minimální personální zajištění, na celé území je jeden manažer, vyústily do situace, kdy jsme čelili úmyslným tlakům, které měly za cíl poškodit dobré jméno a práci Podzvičinska. Stáli jsme nad propastí, ale pomohl nám kraj. Výsledkem bylo zvýšení finanční podpory pro všechny destinační společnosti, tedy i Podzvičinsko. Byla to pro nás významná vzpruha, ale není to dlouhodobě udržitelné řešení. Musíme ho najít uvnitř organizace a v našem území.