Na oslavu to sice ani zdaleka není, avšak v porovnání s ostatními regiony ještě Královéhradecký kraj dopadl velmi dobře. Ze sčítání takzvaných vyloučených lokalit vyplynulo, že oproti roku 2006 jich tu přibylo „jen“ 11. Chudinských domů, ulic a čtvrtí je v kraji 36, podle dokumentu jsou v 21 obcích.
Desítky terénních pracovníků spočítaly, že v ghettech tady bydlí dvaapůl až tři tisíce lidí s průměrem 75 osob v jedné lokalitě, kterou se může rozumět ulice, čtvrť či obytný dům, kde jsou obyvatelé odkázáni na dávky, jsou bez práce, mají dluhy, nízké vzdělání či jiné problémy.
Vyloučené lokality v kraji36 ghett 75 osob 30 procent |
Většinu obyvatel krajských ghett sice tvoří Romové, avšak přibylo míst, kde jsou v menšině.
„Jde zhruba o čtvrtinu lokalit. Ztrácí se hranice vyloučené lokality, dochází k rozvolnění hranic mezi lidmi ve vyloučení a ostatními,“ říká hlavní autor analýzy Karel Čada, podle něhož se v ghettech ocitají nezaměstnaní, ale i senioři.
Ačkoli Královéhradecko je jen jedním z mála krajů, kde rapidně nevzrostl počet ubytoven, což je český fenomén posledních let, upoutá například tabulka obcí s nejvyšším nárůstem podílu domácností pobírajících příspěvek na živobytí. Na prvním místě je Šternberk, ale druhá je Jaroměř a vysoko se drží rovněž Nový Bydžov, kde v roce 2011 napětí eskalovalo při protiromských demonstracích.
Starosta Bydžova: Nehnu s tím, ani kdybych se rozkrájel
„Bohužel je smutný fakt, že od té doby se počet takzvaných přistěhovalců ještě zvýšil,“ přiznává starosta Nového Bydžova Pavel Louda, podle kterého se částečně povedlo zlepšit hlavně komunikaci mezi starousedlíky a nově příchozími, ale potíže trvají.
„Kdybych řekl, že se celý problém v Novém Bydžově podařilo vyřešit, byl bych za nafoukaného pitomce. Starostou jsem dost dlouhou dobu na to, abych mohl říct, že s některým věcmi se nehne, ani kdybych se rozkrájel, přesto bych řekl, že se udělala spousta práce,“ pokračuje.
K nepokojům jako před čtyřmi lety se však i přes potíže v Novém Bydžově neschyluje.
„Napětí není kdovíjak vysoké, i když se ne všichni mají v lásce. Bohužel tady stále máme některé jedince, kteří vysedávají na lavičkách, opalují se a na ostatní pokřikují, ať chodí do práce. Je smutný fakt, že s tím nemůžeme udělat zhola nic,“ dodává Louda.
Jaroměř: je to neovlivnitelné, nepřidělujeme městské byty
Starosta Jaroměře Jiří Klepsa souhlasí a upozorňuje, že také v „jeho“ městě nejsou noví přistěhovalci z řad nepřizpůsobivých vítaní.
Ghetta v regionu |
„Právě proto, abychom zabránili přistěhovaleckým vlnám, jsme už před pěti lety přestali přidělovat městské byty. Přesto dochází k nárůstu, pro město je to velký problém, ale současně je to prakticky neovlivnitelná věc, protože nemůžeme nařizovat soukromým majitelům, co a jak mají dělat nebo koho ubytovat. Musíme se s tím vypořádat a už pracujeme na nové bytové koncepci,“ zdůrazňuje Klepsa.
Trendem je pozvolný přesun ghett z větších měst do menších obcí. V Královéhradeckém kraji je takových venkovských lokalit 30 procent, což je v českém měřítku poměrně vysoké číslo. Mezi obcemi, kde pobírá nejvíce domácností příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, tak figurují například Stará Voda na Hradecku a Sendraž na Náchodsku.
Položka „doplatek na bydlení“ v loňském roce nejvíce stoupla v případě neratovických domácností, ale velmi vysoko jsou rovněž Kostelec nad Orlicí (5. místo) a Jaroměř (7.).
Ve Vysokém Veselí zbili i faráře
Kolem deseti procent obyvatel spadá do kolonky „nepřizpůsobivý“ i v Broumově. Také tady nejrůznější soukromníci ubytovávají nové příchozí.
„Řešení vidím v tom, že se stát zamyslí nad tím, zda bude podporovat rodiny, které pracují, či takové, které čerpají dlouhodobě různé dávky,“ uvádí starosta Jaroslav Bitnar.
Ghetta v ČRGhett přibylo ve všech krajích a někde i dramaticky. Třeba v Karlovarském se jejich počet dokonce ztrojnásobil (z 18 na 61) a v Plzeňském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji se počet chudinských míst zvedl zhruba 2,5krát. Naopak jen minimálně jich přibylo v Praze (ze 6 na 7) na Vysočině (z 11 na 13) a kromě Královéhradeckého se poměrně příznivými čísly může chlubit i Pardubický a Ústecký kraj, i když zrovna na severu republiky je počet ghett nejvyšší a jen v Ústeckém a Moravskoslezském kraji žije více lidí „na okraji společnosti“ než v celém zbytku republiky. |
Do tabulek analýzy Sčítání vyloučených lokalit se nedostaly další lokality, kde však mají s obyvateli ghett dlouhodobé potíže.
V posledních letech roste napětí například v Úpici, kde se podle výsledků ankety pořádané městem v ulicích necítí bezpečně osm lidí z deseti. Komunita přistěhovalců trápí rovněž Rtyni na Trutnovsku či Vysoké Veselí na Jičínsku, kde násilníci dokonce zbili starostu a faráře.
Další ghetta jsou například v Holohlavech, Černilově, Meziměstí, Českém Meziříčí, Přepychách, Kopidlně, Sobotce nebo Úněticích. Situace se však zhoršuje i v Hradci Králové, kde se nachází několik ubytoven, ale i ghett v činžovních domech.
„Rodiny, které se ocitnou v problémech, společně s neziskovými organizacemi podporujeme. Vyhledáváme pro ně byty v různých lokalitách města, aby nedocházelo v některých oblastech ke kumulaci takových rodin, což často v daných lokalitách způsobuje problémy,“ říká náměstkyně hradeckého primátora Anna Maclová.
