Názory na to, zda bylo škrtnutí nádrže v Pěčíně krokem příliš krátkozrakým, nebo naopak prozíravým, se různí.
Jeden rok je sice příliš krátký na to, aby boj se suchem byl systematický, ale zároveň dost dlouhý, aby kraj měl aspoň rámcový plán. Zatím však nad přesně určenými kroky vítězí teoretická příprava.
Snad nějaké výsledky přinese třídenní konference s názvem Podzemní vody ve vodárenské praxi, která se tento týden koná ve čtyřhvězdičkovém letovisku Studánka v Rychnově nad Kněžnou, ale spoléhat se na to nedá.
Stop pro Pěčín přineslo částečné rozčarování paradoxně jednomu z nejhlasitějších odpůrců přehrady - krajskému zastupiteli (Piráti + Zelení) a náměstkovi hradeckého primátora pro životní prostředí (Změna pro Hradec a Zelení) Martinu Hanouskovi.
„Neprošla přehrada, na což si nelze stěžovat, ale současně se vůbec nerozvíjejí ani alternativní řešení, kterých je asi osm. Vychází mi, že někteří lidé měli na přehradě zájem velký tak, že veškeré alternativy pro ně nemají význam. Jsem z toho smutný. Jsem si jistý, že dlouhodobou snahu o přírodě blízká opatření se sice jednou podaří naplnit, ale budeme litovat, že se to nestalo o 20 let dříve,“ upozorňuje opoziční krajský zastupitel a hradecký koaliční radní.
Snahu bojovat proti suchu výstižně dokumentuje výrok jednoho nejmenovaného krajského politika. Na nedávném semináři Voda v našem kraji totiž pravil, že kraj se bude zabývat hledáním nového zdroje vody pro vodárenské účely, avšak až nastane společenská poptávka.
Názor, že krajský úřad ustrnul, nesdílí náměstek hejtmana pro vodní hospodářství a životní prostředí Karel Klíma (KDU-ČSL).
„Samozřejmě, že nás zajímá, zda v našem území skutečně jsou alternativní zdroje vody, a chceme znát, jestli na ně máme šanci. Ověřujeme, jestli jsou informace, se kterými pracujeme, dostatečně seriózní a lze se o ně opřít, anebo je potřeba dělat další průzkumy a ověření,“ říká Klíma.
„Chceme, aby zastupitelstvo dostalo na stůl seriózní informace nikoli od toho, kdo nějaké usnesení prosazuje, ale aby mělo seriózní podklady. Máme zdroje podzemní vody, to, co nám spadne z oblohy, a povrchovou vodu. Nemůžeme se upnout pouze na jednu variantu. Bude to kombinace více řešení a nyní potřebujeme vědět, jak se voda v území vlastně rozkládá,“ tvrdí náměstek hejtmana Klíma.
Netají se tím, že vládní zastavení příprav na nádrž v Pěčíně ho zklamalo. „Součástí předprojektové přípravy je obnažení podstaty. Abychom se mohli kvalifikovaně rozhodnout, zda něco chceme, nebo naopak, potřebujeme k tomu stejně kvalifikované podklady. Rozhodnutí, které učinila vláda, nebylo rozhodnutím kraje, protože nás se na to nikdo neptal,“ namítá politik Klíma.
Spolek buduje tůně, firmy chtějí nová vodárenská zařízení
Bylo by nespravedlivé soudit, kdo z náměstků dělá pro boj se suchem víc. Názorové duely nezajímají třeba ekologa Jiřího Malíka, který se donkichotsky rozhodl pro soukromou válku a se spolkem Živá voda se na Broumovsku pustil do budování tůní, jež by měly zadržovat mnohem víc vody než běžná zemědělsky obhospodařovaná krajina.
„Je prokázáno, že jeden metr čtvereční funkční krajiny zadrží až čtyři sta litrů vody. Zatímco v nefunkční je to dvacet litrů. Když se voda v krajině udrží, doplní i zásoby podzemní vody,“ argumentuje Malík.
Na nečinnost se nemohly dívat ani některé vodohospodářské společnosti, které pracují na nutné rekonstrukci vodárenské soustavy Východní Čechy. Ta propojuje vodovody Náchodska, Hradecka, Pardubicka a Chrudimska, přivaděč však potřebuje téměř dvoumiliardovou injekci na úpravy.
Za zásadní krok lze považovat rovněž investici 130 milionů korun, které dal Hradec Králové do úpravny vody z Orlice dokončené v roce 2014. Od té doby však jako by opět vítězilo sucho.
„Navrhoval jsem přírodě blízká opatření na Dědině. Je pravda, že se to setkalo s odporem starostů, tak jsme se shodli, že se nejdříve udělá studie. Jenže vše nyní stojí na místě. Také je potřeba změnit rozsah ochranných pásem vodních zdrojů. Ty musí být chráněné v dostatečném rozsahu i kvalitě a ne vyhláškami z 80. let jako nyní,“ prohlašuje Hanousek.
Na stavbu přehrady by bylo potřeba 25 let
Případ Pěčín a zrušení příprav přehrady za 7 až 11 miliard korun lze brát jako důkaz, že mnohdy podceňované názory jednotlivců, místních spolků, obcí, ale i krajských zastupitelů mají sílu. Zatímco vesnice v podhůří rozhodnutí kolektivně slaví, ministerstvo zemědělství coby největší „vítač“ stavby nádrže se podřídilo.
„Důvodem zastavení přípravy byla neprokázaná aktuální potřeba, výrazné nesouhlasy obecních zastupitelů, aktivistů, části občanů, médií a zejména nepodpora vodního díla zastupiteli Královéhradeckého kraje,“ podotýká mluvčí podniku Povodí Labe Hana Bendová.
Podle ní by i v případě názorového obratu a opětovného nastartování příprav trvalo dalších nejméně 25 let, než by přehrada mohla plnit svůj účel.
I kdyby odpůrci byli ochotní připustit, že Pěčín by mohl kraj účinně ochránit před suchem, oblast, kde loni scházelo neuvěřitelných 93 procent průměrných ročních srážek, čekat tak dlouho nemůže. Sucho totiž v kraji „úřaduje“ i přes bílou zimu.
„Bohužel ani na sníh bohaté zimní období nedokázalo deficit zásob vod - zejména podzemních - zcela odstranit. Nestačilo to zejména na jižní a střední Moravě a v Polabí. Bohužel se předpokládá, že by v případě podprůměrných srážek v následujících týdnech vývoj směřoval ke vzniku sucha i v jarním období,“ varuje Jan Daňhelka, ředitel úseku hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu.
Přehrada Rozkoš potřebuje doplnit vodu, v lednu 2019 měla čtvrtinu zásob:
