Ochrana přírody dnes zajímá prakticky jen městskou střední vrstvu, protože ta v ní nemusí žít, říká vcelku trefně sir Sir Humphrey Appleby.

Po konci těžby si tu lokalitu začne upravovat sama příroda a bude záležet na ochranářích, kde sami zasáhnou a vybudují ojedinělé biotopy... Takže ochranáři bojují proti přírodě, konečně jste to přiznali... Tzv. ochranáři, ve skutečnosti teoretici, kteří si myslí, že poručí větru, dešti...

Cilem moderni ochrany prirody neni mit z CR puvodni stredoevropsky les, ale zachovat rozmanitost v kulturni krajine, kterou vytvoril clovek. Koseni louky ci odbahneni rybnika neni porouceni vetru a desti, ale udrzba krajiny, ve ktere zijete.

V první polovině 20. století bylo v České republice více než 50 přirozených písečných přesypů, jejichž stáří bylo zhruba 10 tisíc let. Během předchozích 50 let byly téměř všechny zničeny člověkem, zůstalo posledních několik, které jsou silně poškozené a bez zásahů člověka už nefungují. Problém je v tom, že krajina je přehnojená a to jak cíleně hnojením polí, tak atmosférickým spadem. Oxidy dusíku vypuštěné do ovzduší (průmysl, doprava) reagují se srážkami a dopadají na zem jako hnojivo. Pro srovnání: V ČR se každoročně do ovzduší vypustí hmotnostně o 20 % více oxidů dusíku, než kolik dusíkatých hnojiv se cíleně rozveze na pole. Výsledkem je, že z přirozených přesypů a písčin je prohnojená ornice, která rychle zarůstá, čímž přesyp zaniká. Co existovalo a samo fungovalo 10 tisíc let, se člověku podařilo během několika desítek let zničit.

Ponechání pískoven po těžbě tak, jak jsou, je ideální možnost, jak zajistit organizmům, které původně žily na přirozených přesypech, náhradní stanoviště. Výhoda je v tom, že nechat pískovnu tak, jak je, nic nestojí. Problém naopak je, že četné subjekty provádějící rekultivace si brousí zuby na velké zakázky, případně na dotace, které za tzv. rekultivace dostanou - takže vyvíjejí tlak na to, aby k rekultivacím došlo.

Ony rekultivace spočívají v tom, že se tam krom výsadby stromů ještě na lokalitu naváží hnojivo. Namísto toho, aby tam došlo k nějakému přirozenému procesu, jsou naopak hnojením vymýcené organizmy, které by na písčinách přirozeně žily. Ve výsledku jde hromada peněz (v případě dotací státních) na to, aby byly narušené přirozené přírodní procesy.

Ano, Saharu u nás ještě nemáme. Bravo ekoteroristi. Po tisíciletí se na našem území, ale i ve většině státu Evropy, člověk vědomě podílel na urbanizaci a formování krajiny tak, aby to samozřejmě vyhovovalo jemu, ale zároveň, aby zde nevznikla poušť si nevyužitelná step. A dnes si zde budeme budovat Saharu?

Nevíte a plácáte.

a kudlanka má jakou cenu ,jaký koliv les má větší cenu než kudlanka a nemusím být vědec,pořád se píše o emisích CO 2 a myslím ,že borový les s s nimi poradí líp než kudlanka

Borový les na písku roste extrémně pomalu a pokud jde navíc o standardní výsadbu (a nikoli přirozený nálet), která bývá nesmyslně hustá, tak ještě pomaleji. Z hlediska ukládání uhlíku je proto ekologická hodnota takového boru minimální. Bor může mít vysokou ekologickou hodnotu. To se ale netýká výsadeb vzniklých na základě nesmyslných předpisů, které zakládají na dávno překonaných historických poznatcích a které nadělají víc škody než užitku.

...když měla vzniknout pískovna, tak to vadilo, když má zaniknout, tak to vadí, protože tam je něco, co by nebylo, kdyby tam netěžili a dokola aktivisti...furt si myslíme, že poručíme větru dešti a příroda bude, jak my naplánujeme...kdepak, ona si vždy poradí, podle sebe a doufám, že nakonec si poradí i s tím tvorem, co se dnes vydává za lidi...

Modlivka (kudlanka) bol za môjho detstva bežný hmyz. Keď sme na lúke chytali koníky a šli sme na jalce, tak sme ich pár stretli.

A prečo už nie sú? Pretože lúky sa zmenili na lány repky.

Podle statistik polí u nás rozhodně v poslední době nepřibylo, spíše luk.

Kudlankou nezatopíš, borovicí ano.

A ted zpet na zem a na ferovku: u vas doma drevo, teplarna nebo rusky plyn?

Kudlanky nábožné máme na zahradě už pár let - poprvé jsem je tam viděl někdy kolem roku 2015. Stejně jako včely drvodělky.