Na čas ji přerušila 2. světová válka. Svého času podzemní chodby navštívilo víc než 30 tisíc zájemců ročně.
Historii mapuje nová kniha 100 let provázení v josefovském podzemí, kterou sepsal kolektiv autorů ze střediska Pevnost Josefov. Publikace plná dobových fotografií vyšla nákladem 600 kusů.
Tvůrci vyzpovídali pamětníky, bádali v náchodském archivu a v jaroměřském muzeu. Přípravy jim zabraly rok a půl. Donedávna se totiž mělo za to, že první organizované prohlídky začaly v roce 1923.
„Při úvodních rešerších jsme zjistili, že to bylo až v roce 1926. Historie provázení byla dobře známá od roku 1980, kdy to zajišťovalo Městské muzeum v Jaroměři. Naším cílem bylo vyplnit bílá místa. Nejméně známou kapitolou byl přelom 40. a 50. let,“ říká spoluautor Vojtěch Dolana.
Po desetiletí návštěvníky provázeli místní nadšenci, často s armádní minulostí. V počátcích prohlídky začínaly přímo v hradebním příkopu, který podle historických fotografií sloužil jako improvizované hřiště na kopanou.
„Už od zrušení pevnosti v roce 1888 se tato část měnila na promenády a veřejné místo. Klub československých turistů usoudil, že podzemí je v těchto místech nejzajímavější. Je tam úsek, kterému se říká Pětice, odkud se vychází do pěti chodeb. Podzemí bylo na tu dobu zachovalé,“ poznamenává Vojtěch Dolana.
Pro vstupenky k Večeřovi
Návštěvníci do suterénu pevnosti vstupovali výpadovou brankou pod shromaždištěm číslo 30 nedaleko dnešního občerstvení u Bastionu I. Dnes se naopak v této části vychází. K přesunutí vstupní části a pokladny do Okružní ulice došlo až v roce 2013. Pozemky původně patřily armádě, teprve když je získalo město, mohl si je klub turistů pronajmout.
Nejaktivnější byl předseda KČST a místní knihkupec František Večeřa. Podzemí propagoval, vydával tištěné průvodce a zajišťoval suvenýry. Do jeho knihkupectví se chodilo domlouvat organizované prohlídky a pro vstupenky. Prohlídková trasa měřila asi 500 metrů, dnes má délku dvojnásobnou. Exkurze s průvodci pokračovaly ještě zkraje 2. světové války.
„Cestovní ruch v Josefově úplně neupadl, stále se vydávaly turistické materiály, jezdili sem dokonce novináři, aby podzemí propagovali. Doložené jsou prohlídky náchodského policejního batalionu a německé stavební komise. Po její návštěvě se chodby uzavřely,“ vysvětluje spoluautorka knihy Ilona Honzerová.
Po rozpuštění Klubu českých turistů v roce 1948 převzal štafetu Sokol Jaroměř, od roku 1957 turistický provoz organizovala tělovýchovná jednota Jiskra Lina. „Na začátku byli velmi akční, kromě prohlídek pořádali přednášky a starali se o propagaci. O Josefově se začalo vědět, ale postupně jim došel dech,“ uvádí Vojtěch Dolana.
Tehdy ještě chyběl informační systém i jakékoli zázemí. V prvních letech si turisté nosili vlastní svítilny, později fasovali svíčkové lampy zhotovené z plechovek od rybiček. Vstupenky prodávali v prodejně obuvi. Provozní doba neexistovala, kdo se chtěl do podzemí podívat, musel mít štěstí.
„U vchodu visela cedulka s adresou průvodce, za nímž návštěvníci museli jít a požádat, jestli s nimi půjde,“ říká Ilona Honzerová.
Dostat se co nejdál
Podzemí nebylo příliš zajištěno, na vlastní pěst se dolů vydávaly party kluků a svítily si svíčkami, výjimečně baterkami. „Podnikali jsme průzkumy, snaha vždy byla dostat se co nejdál. Většinou tam chodívaly chlapecké party, v nichž bylo tři až pět kluků, ale nikdo nechtěl chodit poslední,“ vzpomíná pamětník Jiří Hofmeister.
V 70. letech prohlídky pořádal národní výbor, v roce 1980 provoz převzalo městské muzeum. Větší důraz na propagaci se promítl do návštěvnosti, muzeum vybudovalo vstup s pokladnou a prodejnou suvenýrů. Od roku 2016 má prohlídky na starosti středisko Pevnost Josefov, součást Městského kulturního střediska Jaroměř.
Spravuje turistický areál v Bastionu I i další pevnostní objekty. Autorům knihy se podařilo sestavit přehled návštěvnosti od roku 1957, statistiky z první republiky se nedochovaly. V prvních dekádách se pohybovala kolem čtyř tisíc ročně. Výrazněji růst začala v 80. letech, například v roce 1989 si podzemí prohlédlo 19 tisíc zájemců. V roce 2002 návštěvnost poprvé překročila třicetitisícovou hranici.
V posledních letech zůstává stabilní okolo 20 tisíc turistů. Hodinová prohlídka začíná na nádvoří Bastionu I. Pokračuje do kasemat, které sloužily k ubytování vojska v době boje, a do podzemního obranného systému pevnostního města.























