V okolí Bastionu IV to vypadá jako dílo zkázy. Vysypané cihly, poškozené traverzy, narušené rozporné oblouky mezi hradbami a kasárny. Josefovská pevnost chátrá roky a s každou další zimou to bývá horší.
V části pevnosti, kde už pár let působí umělecká kolonie výtvarníků a řemeslníků a kde se koná v létě metalový festival Brutal Assault, jsou teď hradební zdi místy dokonce až v havarijním stavu.
Pomoci mají evropské peníze. Město Jaroměř získalo na projekt stavebních úprav hradeb a oživení pevnosti Josefov osmdesátiprocentní dotaci ITI pro hradecko-pardubickou aglomeraci. Stavba plánovaná na tři roky vyjde na 130 milionů korun se započtením daně, město se podílí 35 miliony.
Město už vybralo dodavatelskou firmu Gardenline, nyní se upřesňují termíny prací.
„Každá zima je pro pevnost krutá. Hradby tvoří zdivo z cihel šancovek, které jsou lemovány pískovcovými bloky římsáky. Nad nimi je mohutná masa jílu, která tvoří izolaci, aby dovnitř nepronikala vlhkost. V okamžiku, kdy armáda v minulosti třeba jíl odtěžila, protože si její stavitelé mysleli, že jsou lepší než ti barokní, a použila lepenku a beton, které však časem rozpraskají, začalo tam zatékat. Při rozmrzání a zamrzání pak dochází k trhlinám,“ popisuje starosta Jaroměře Josef Horáček.
Záměrem je vrátit severním hradbám jejich původní vzhled. Město musí objednat značné množství kvalitních fortifikačních cihel šancovek, které mají svůj způsob výroby, složení i rozměrů. Ze soutěže tak vyšel jako vítěz kvůli nejpříznivější ceně dodavatel až z Lotyšska.
Pevnost se opravuje po troškách, zapotřebí je tak šest miliard
Rozlehlá pevnost je od roku 2014 zapsaná na indikativním seznamu národních kulturních památek. Na její opravy dosud plynuly jen menší částky, protože pro město je to velká zátěž. Po delší době se tak konečně jedná o větší investici. Chystaná oprava přitom zasáhne jen zhruba desetinu ze systému zdejších hradeb.
Podle starosty má nyní město díky konjunktuře v ročním rozpočtu dokonce 53 milionů korun na vlastní rozvoj, ale musí je podělit pro Jaroměř i Josefov. Celková oprava pevnosti by však podle odhadu vyšla na 5,5 až 6 miliard korun.
„Pokud se stát nepostaví jinak než dosud k památkám takového rozsahu, nynější investice do hradeb může být na dlouhou dobu poslední. My jsme si museli vzít na spoluúčast k dotaci dlouhodobý úvěr. Takto máme vyčerpány peníze na spoluúčast k dotacím na několik let dopředu,“ říká starosta.
Snaží se proto jednat s krajem i ministryní pro místní rozvoj, aby se našel způsob, jak zaplatit tak rozsáhlé opravy památky, která má národní význam a přesahuje možnosti samosprávy.
Část domů v Josefově slouží k bydlení, je tu podzemí zpřístupněné pro turisty i skladové prostory pro firmy. Zázemí v pevnosti našli památkáři i spolky. Bez využití tu však zůstávají čtvercová kasárna i vojenská nemocnice.
Areál s drolícími se zdmi by už nebyl bezpečný pro návštěvníky
Opravovat se bude Bastion IV, Ravelin XIII, vršek hradeb s takzvanou kurtinou mezi Bastionem III a Bastionem IV. Sídlí tu spolek Umělecká kolonie, je zde galerie sochaře, v prachárně se konají výstavy umělců. Až bude hotovo, otevřou se zde další prostory pro nové zájemce.
Ravelin XIII se využívá pro festival i historické a společenské akce a po opravě bude pro návštěvníky bezpečnější. Kurtina zůstane dál nepřístupná. Tvůrci projektu si slibují, že se zvedne návštěvnost pevnosti díky mimořádným prohlídkovým okruhům a dalším akcím.
Památkáři vítají, že opravy pomohou části hradeb a prospějí i dalšímu využití areálu kolem Bastionu IV. Bez oprav by dosavadní provoz mohl být rizikem pro návštěvníky. Pevnost však dlouhodobě trpí nedostatkem peněz.
Občas se propadá podzemí, které však není památkou
„Velmi náročné je postarat se o josefovské podzemí, tedy kanalizace i systém obranných chodeb. Některá místa mohou hrozit propadem, někde se propady objevily. Bohužel významná část není památkově chráněná, takže nelze dosáhnout na dotace. Nadzemní stavby jsou z významné části památkově chráněny, takže je možné pro ně čerpat z několika dotačních programů, což ale naprosto nestačí,“ říká ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově Jiří Balský.
Cihly se sypou a do hradeb zatéká. Metalový festival se ale bude konat i letos.
Podle něj je veškeré opevnění spíše v horším stavu, poškozeny jsou jílové zásypy, vršky hradeb prorůstají stromy a dovnitř zatéká. I kdyby se tak povedlo získat více podobných částek, jakou představuje nynější stomilionová oprava, je to pořád málo.
„Josefovská pevnost je tak obrovské dílo, že město Jaroměř to nemůže v dohledné době zvládnout,“ tvrdí památkář. Dalším problémem jsou nevyužívané vojenské budovy, ale ty jsou naštěstí postaveny tak poctivě, že ještě mohou počkat na zásadnější opravy někdy v budoucnu.
Pevnost vznikla z podnětu císaře Josefa II. kvůli ochraně zemských hranic před Pruskem roku 1780 a o sedm let později byla předána jako bojeschopná. V té době šlo o vrchol pevnostní architektury.
Armáda odešla z pevnosti natrvalo v polovině devadesátých let 20. století. Zbylo městečko, kam jezdí s oblibou filmaři nebo milovníci vojenské historie. Zároveň tam žije početná skupina sociálně slabých lidí.
