Postlerova vila ze 30. let minulého století stojí v Mužíkově ulici. Lidem z okolí i části návštěvníků novohradeckých lesů však vadí, že objekt plánovaný na jejím místě nezapadá do okolní zástavby rodinných domů.
„Charakterem a objemem nesplňuje nároky stavebního zákona zejména s ohledem na začlenění stavby do území, nezhoršování kvality prostředí a hodnoty území a ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Je objemově nadměrný, znehodnocuje měřítko zástavby charakteristické pro dané prostředí a degraduje jeho hodnotu, urbanistickou skladbu a krajinný ráz,“ píše se v petici, kterou podepsalo na tisíc lidí.
 |
Zastupitelé dali odpůrcům stavby naději, že je stále možné jí zabránit. Odboru rozvoje města uložili projednat záměr s komisí místní samosprávy a v řízení, jehož se město účastní jako vlastník sousedních pozemků, hájit zájmy místních.
„Dále uložili vyjádřit nesouhlas s navrhovanou stavbou z důvodu nesouladu s urbanistickou strukturou zástavby v této lokalitě,“ sdělil městský odbor rozvoje a dodal, že doručí stavebnímu úřadu námitku k záměru výstavby.
Šance jsou padesát na padesát
Zástupci odboru a komise místní samosprávy se sešli začátkem května. „Dali jsme nesouhlasné stanovisko. Postavili jsme se tak za názor občanů, že do jednolité zástavby rodinných domů a vilek velkokapacitní rodinný dům nepatří. Je to významný posun. Myslím si, že naše šance jsou padesát na padesát,“ říká předseda Komise místní samosprávy Nový Hradec Králové Pavel Dusil.
Majitel restaurace Na Biřičce a developer Pavel Rejchrt tvrdí, že se podnik neuživí a přestože ho má od mládí rád, změna je nutná.
„Objekt jsem koupil s nejlepšími úmysly, ale doba se mění, životní styl se mění a z nostalgie žádná nemovitost nevzkvétá. Přiznejte si, že už také nevypijete tolik piv jako dříve, a proto se Moťák neuživí a strádá. Jako každá nemovitost musí plnit službu, která se od ní očekává, a tou jsou nyní byty, kterých je zoufalý nedostatek. Vím, že pro starousedlíky je každá změna těžká, ale toto je fakt. Nemovitost není památkově chráněná, nečerpám na ni žádné dotace,“ vzkázal v příspěvku pod peticí Rejchrt.
O Moťáku, jak místní restauraci od dob, kdy sloužil jako motorest, říkají, mu kdysi vypravoval otec a sám tam byl jako maturant stužkován.
Podle Pavla Dusila je sice odmítavé stanovisko odboru rozvoje a komise místní samosprávy nadějí, že se demolici podaří zabránit, avšak odpůrci stavby zdaleka nemají vyhráno.
„Nyní se tím bude zabývat stavební úřad. Podle nás by se tam stavět nemělo, ale měli jsme tady několik případů, kdy úřad podpořil investora, přestože byli všichni proti. Může se stát, že investor upraví projekt tak, aby vyhověl případným námitkám. Stavební úřad mu musí vyhovět, pokud splní všechny zákonné podmínky,“ upozornil šéf místní samosprávy.
Přejděte k činu, vyzval majitel
Pavel Rejchrt je připraven projekt upravit tak, aby námitkám vyhověl: „Samozřejmě, všechny projekty stojí na tom, aby lidé byli spokojeni. Úprava je standardní věc. Jasně, že vyjdu vstříc situaci, která nastane.“
Část připomínek však zpochybňuje.
„Naprosto klíčové je, že na stavebním úřadě jsou připomínky do stavebního řízení, které jsou jediné relevantní podle zákona. Těch je tam myslím 16, z toho dvě mají kvalifikovanou vypovídající hodnotu a zbytek je přes kopírák. Jeden člověk sepsal připomínky, rozdal to třinácti sousedům, řekl jim, ať to podepíšou a doběhnou s tím na stavební úřad. To nejsou připomínky, o nichž se má diskutovat, to je kampaň,“ stěžuje si Rejchrt.
A nabízí překvapivé řešení: Je připraven restauraci a pozemky vložit do akciové společnosti a prodat její akcie subjektu, který bude založen zájemci o koupi, nebo městu.
Podle jeho návrhu by se měl kupující zavázat, že bude restauraci provozovat minimálně 15 let. Prodejní cenu stanovil na 28,1 milionu korun. K tomu i vyčíslil, jak by mohla jeho nabídka vypadat v praxi. Vycházel přitom z už neaktuálního počtu podpisů pod peticí.
„Místo toho, aby 281 petentů (petici podepsalo už asi tisíc lidí, pozn. red.) podepisovalo petice, o kterých v podstatě nevědí, co znamenají, ale vědí, že jsou fandové krásné lokality Nového Hradce Králové a historické nemovitosti, ať přejdou k činu. Pokud se každý z nich rozhodne investovat 100 tisíc korun, shromáždí přesně 28,1 milionu korun,“ tvrdí majitel.
„Všichni petenti se stanou prostřednictvím svého podílu spoluvlastníky krásné nemovitosti, kterou se rozhodli zachránit. Noví vlastníci budou na začátku cesty, na které mohou restauraci rozvíjet k obrazu svému, když jsou nyní nespokojeni s rozvojem lokality v podání někoho jiného,“ říká Pavel Rejchrt.
A s nepřehlédnutelnou ironií komentuje i další postup: „Že je před petenty nějaká práce a drobná investice? Ano, ale rád jim se vším pomohu, neb mi jde o rozvoj lokality. Že je to složitější, než se pouze podepsat pod petici? Ano, samozřejmě. Tuto svoji nabídku jsem připraven kdykoli zopakovat a realizovat do 30. září 2022, poté přestává být platná.“
Částka je nesmyslná, říká autor petice
Podle Petra Horáka, autora petice, není návrh dalšího postupu od majitele nereálný. Avšak částka za nemovitost je prý přehnaná. Podobné řešení už bylo ve hře v minulosti.
„Byli bychom ochotní mu dát 10 až 12 milionů korun, rozhodně ne 28, to je nesmysl. Před lety jsme mu nabízeli 10 milionů korun, měli jsme i podnikatelský plán, avšak je nutné si uvědomit, že dalších 20 milionů je potřeba investovat do rekonstrukce. On to koupil za pět milionů a možná dva do toho investoval,“ říká Petr Horák, podle něhož by nad restaurací mohlo být i ubytování. Existují i další možnosti, jak zajistit, aby podnik prosperoval.
Pohled na vilu s restaurací vyvolává u starousedlíků i kolemjdoucích rozporuplné pocity.
„Já jsem tady vyrůstala, chodili jsme tam odjakživa, patří to sem od meziválečného období. Nezbude tady nic, co by připomínalo historii a tvořilo místní kolorit. Neříkám, že se nic nového nemá stavět, ale trochu s vkusem a úměrně. Pořádají se tady společenské akce, restaurace slouží i důchodcům z blízkého domova. Býval tu i motorest. V roce 1968 nedaleko vzniklo velké hlídané parkoviště, byly tu chatičky pro turisty, místo současných domů nejblíže k Biřičce býval les,“ ukazuje Jana Hospodková před domem naproti Moťáku.
Dnes možná leckoho udiví, že na klidném a romantickém místě téměř na okraji lesa býval motorest s velkým parkovištěm, neboť neví, že ještě v 80. letech minulého století vedla hlavní silnice na Brno přímo přes Nový Hradec Králové.
