Krajský soud totiž zrušil část územního plánu Pece pod Sněžkou a horské středisko nemůže účinně usměrňovat projekty investorů. V lokalitách, jako je Velká Pláň, Zahrádky nebo Portášky, tak hrozí nekontrolovatelná výstavba. Právě proto město stavební uzávěru připravuje.
Platit začne nejdříve na přelomu května a června. Ve žlutých a oranžových zónách územního plánu nebude možné umisťovat nové stavby, omezeny budou také přístavby. Na projekty, které už mají vydané stavební povolení, se uzávěra vztahovat nebude.
O územní plán Pece pod Sněžkou se vedou dlouhodobé spory. Od roku 2011, kdy byl schválen, dokument posuzovalo několik institucí. Jádrem sporu jsou takzvané regulační bubliny, které v územním plánu mají nenahraditelnou funkci.
Fungují jako pomyslné kružnice kolem každé stavby a ovlivňují, co bude stát v okolí. Mimo jiné umožňují v horském středisku zachovat typickou rozvolněnou zástavbu. V roce 2014 tento regulační prvek napadl Krajský úřad Královéhradeckého kraje a část územního plánu zrušil.
Potřeba chránit cenné lokality
Město se proti rozhodnutím úřadu a později i ministerstva pro místní rozvoj a proti verdiktům soudů odvolalo. V březnu 2019 Ústavní soud rozhodl, že radnice může princip bublin dál používat. Žalobou města proti postupu úřadu se zabýval krajský soud a loni na jaře potvrdil platnost rozhodnutí úředníků z roku 2014.
„Zrušené části územního plánu v současné době neplatí, týká se to především osvědčených regulačních bublin v oranžových a žlutých zónách územního plánu. Tlak vlastníků pozemků, investorů, developerů a různých spekulantů na toto území je obrovský,“ vysvětluje tajemník pecké radnice Michal Berger.
Tlak investorů je tak velký, že bychom tu za chvíli měli sídliště naležato.
Alan Tomášekstarosta Pece pod Sněžkou
Žluté a oranžové oblasti zahrnují horní a dolní pláně. Spadají sem například lokality Velká Pláň, Zahrádky, Hnědý vrch, Velká Paseka, Janovy Boudy, Hlušiny, Portášky nebo Lučiny.
Město se proti verdiktu soudu opět brání a podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten zatím nerozhodl. Podle vedení radnice je stávající územní plán bez zrušených bublin v podstatě nepoužitelný a hrozí nekontrolovatelná výstavba.
Hrozí sídliště naležato
Jediným řešením je stavební uzávěra. „Je to jediná cesta, jak se legálně bránit masivní zástavbě v otevřené krajině a jak ochránit urbanisticky a architektonicky nejcennější lokality s rozptýlenou zástavbou. Tlak investorů je tak velký, že bychom tu za chvíli měli sídliště naležato,“ upozorňuje starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek (nestraník).
Stavební uzávěra zakazuje umisťovat nové stavby a omezuje přístavby ke stávajícím objektům. Například u budov o výměře do 1 500 metrů čtverečních se může užitková plocha rozšířit maximálně o třetinu. Na rekonstrukce, které nemění užitkovou plochu, se uzávěra nevztahuje. Stejně tak na projekty, které už mají vydané stavební povolení.
19. ledna 2021 |
„Je to dočasné opatření. Buď Nejvyšší správní soud v řádu měsíců rozhodne a územní plán vrátí do původní podoby, nebo potvrdí rozhodnutí krajského úřadu a v tu chvíli budeme muset s největší pravděpodobností pořídit nový územní plán,“ naznačuje možné scénáře starosta.
Zastupitelé Pece ve středu schválili záměr. V následujících týdnech se k němu budou moci vyjádřit orgány státní správy a veřejnost. Chystaná uzávěra se dotkne zhruba 1 500 majitelů pozemků.
Platit by mohla začít na přelomu května a června. Radnici má poskytnout dostatek času. Dobu potřebnou na změnu územního plánu starosta odhaduje minimálně na rok, pořízení nového územního plánu může trvat i roky dva.
„Uzávěra bude platit ještě rok od rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ upřesňuje Tomášek.
Uzávěra i pro červenou zónu
Vyhlásit uzávěru pro žluté a oranžové lokality městu doporučila regulační komise.
„Díky zneplatnění části územního plánu nyní nelze zajistit kvalitní rozvoj této části území, hrozí však dlouhodobé a nevratné poškození krajiny i města,“ uvádí tajemník komise Libor Vodseďálek.
13. července 2020 |
Podle člena komise krajinného ekologa Pavla Klimeše nastala doba, kdy se město musí bránit projektům, které mu nic nepřinášejí. „Nejsou to projekty pro místní komunitu, hosty a byznys, ale pro soukromé rekreační domy a často apartmánové objekty. Jediným přínosem pro město je jen velmi nízká daň z nemovitosti,“ upozorňuje.
Podle zastupitele a člena komise Františka Vambery (nestraník) je v poslední době největší tlak investorů na dvě lokality: Velkou Pláň a Velkou Úpu.
„Za poslední rok se regulační komise zabývala desítkami projektů. Nárůst oproti předchozím letům je obrovský. Většinou to jsou rekreační rodinné domy,“ říká.
Jedním z projektů, které komise řešila, byl například apartmánový dům Na Soutoku, který má vyrůst u Zeleného potoka. Firma spoluvlastněná bývalým fotbalistou Vladimírem Šmicerem plánuje na jižním svahu Velké Pláně zbourat penzion Avia a na jeho místě vybudovat apartmánový dům Avion se 17 byty, wellness a podzemním parkovištěm. Rekonstrukcím, které nemění užitkovou plochu a nezvyšují zátěž území, uzávěra nebrání.
Připravované opatření se zatím nedotkne červených zón, tedy centra města rozkládajícího se kolem hlavních příjezdových silnic. Patří sem lokality Kaplička, Malá Pláň, Javor, Lesovna nebo centrální Velká Úpa.
Právě centrum Pece prochází v posledních letech bouřlivým stavebním vývojem. Největším projektem posledních let byl komplex Svatý Vavřinec s 90 apartmány za čtvrt miliardy korun, který byl na konci roku 2018 dokončen na místě bývalého nákupního střediska Sněžka.
Řada projektů se připravuje. Například holandští investoři plánují u parkoviště Kaplička postavit čtyřpatrovou rezidenci Krakonoš s 37 apartmány. Společnost Bau-Invest chce na Malé Pláni vybudovat komplex pěti apartmánových domů se 70 byty, restauraci a wellness. Aktivity investorů hodlá však radnice v dohledné době omezit i v centru střediska.
„Také v červených zónách chybí regulace a připravujeme návrh stavební uzávěry pro tuto lokalitu,“ připomíná Alan Tomášek.
Stavební uzávěru v reakci na apartmánový stavební boom zavedl v roce 2004 Špindlerův Mlýn. Město však investorům nezřídka dávalo výjimky a na nich vydělalo miliony korun. Nové vedení radnice v roce 2007 s výjimkami skoncovalo.
