Je váš parkovací dům skutečně ojedinělý?
Vzhledem k používání a současnému systému parkování to ojedinělá záležitost určitě je. Bezpečnost je několikanásobně větší než v běžných stojanech, kolo máte absolutně v suchu. Když si tam něco necháte, všechno je dostatečně ochráněné. Co neochrání systém, na to máme smlouvu s pojišťovnou.
Rudolf Bernart ukazuje parkovací dům pro kola.
Kde nejblíže stojí něco podobného?
Co vím, tak nejblíže je podobný dům na Tchaj-wanu. Já jsem cyklista, sleduju to, a o žádném podobném zařízení nevím. Vím o tom, že v Japonsku jsou nějaké domy až na několik tisíc kol, ale v Evropě ne.
V čem se liší váš dům pro kola od toho tchajwanského, kterým jste se nechal inspirovat?
Co jsem viděl já, to byl poloautomat. Uvnitř seděla obsluha, která vydávala žetony. Člověk přijel do vstupního modelu, obsluha dala kolo zaparkovat, vypadl žeton, s nímž zákazník odešel. Když si přišel pro kolo, vrácený žeton vhodili do snímače, vybrali od zákazníka peníze a vydali mu kolo. My máme systém plně automatický. Museli jsme se poprat třeba s tím, že tam někdo bude dávat kolo s velkými zrcátky, které se tam nevejde. A museli jsme i vymyslet systém, který umí vrátit peníze.
Parkovací dům v Hradci* Stojí na Riegerově náměstí před hotelem Černigov. * Pojme 116 kol. * Majitelem je podnikatel Rudolf Bernart, kterého stál projekt 6 milionů korun, celkem investoval zhruba 7 milionů korun. * Parkování na den stojí 5 korun. * Dům je z ocelové konstrukce ve tvaru osmiúhelníku se skleněnou výplní na železobetonové základové desce.     |
Jaké další technické problémy jste museli vyřešit?
Aby dveře nezůstaly otevřené ve chvíli, kdy vypne proud. Museli jsme pracovat se záložním zdrojem tak, aby měl člověk v ruce buď kolo, nebo žeton. Aby se zákazníkovi nestalo, že kolo zajede a on nedostane žeton. Původně jsme také měli systém bez klece, tu jsme tam dali nakonec proto, aby se člověk, který by za kolem vlezl, nedostal už nikam dál než jen ke svému kolu.
Kdo se na celém projektu podílel?
Jsou to firmy, které pracovaly s ocelovou konstrukcí, sklenáři, stavaři, elektrikáři a další řemeslníci.
Do Hradce přijeli i odborníci z Tchaj-wanu. Co zde dělali?
Hlavně programovali, tento produkt je z šedesáti procent vyrobený právě na Tchaj-wanu. Spojili jsme se s výrobci. Oni na tom začali pracovat a my jsme doplňovali informace z mého oboru, z cyklistiky. Ten původní tchajwanský dům byl na jeden rozměr kol, tady ho máme na pět až sedm typů. Kola mohou mít brašny, přední košíky, různé pedály a podobně. To vše se muselo upřesnit.
