Scénáře jsou dva. Podle jednoho galerie cti zmizí. Ale v nové vládnoucí pětikoalici figurují zastánci druhého, podle něhož by se beton proměnil na provokativní streetartové dílo odkazující na totalitní minulost města.
Galerii cti představují dva panely. Dohromady mají 15 metrů a v místě, kde se setkávají, tvoří pěticípou hvězdu. Na kratším pětimetrovém panelu se částečně dochoval neúplný nápis Lid je hlavním tvůrcem dějin. Před celým monumentem se stále tyčí dva stožáry, na kterých před několika dekádami vlály rudé prapory se zlatým srpem a kladivem.
Jediná změna se na památníku odehrála v roce 1990, kdy nepohodlný obrys hvězdy cudně zakryly vysazené keře. Přestože galerie je z mimořádně pevného betonu vyztuženého armaturou, dlouhé roky bez péče se na ní podepsaly. Radnice dělala, jako by neexistovala.
Naposledy o ní v roce 2011 promluvil někdejší studentský vůdce Jindřich Vedlich, tehdejší náměstek primátora: „Předpokládáme, že tablo cti bývalých prominentů komunistického režimu v nejbližší době zmizí. Betonové bloky se odstraní při rekonstrukci křižovatky Koruna. Nedovedu si představit, že by tam ten relikt doby minulé zůstal.“ Od jeho slov uplynulo 12 let.
Alternativní popíchnutí
Relikt nejenže zůstal, ale někteří radní by nebyli ani proti jeho zachování, byť jako varování před rudým nebezpečím.
„Je to svědectví tohoto místa a ať si každý udělá názor, zda pozitivní, nebo negativní. Má představa je, že bych památník věnoval neformálnímu umění, zkrátka alternativní cesta. Dovedu si představit neformální skupinu umělců typu Ztohoven, kteří by dokázali uchopit aspekt historických souvislostí a klidně třeba nějakým netradičním způsobem. Jsem přesvědčen, že Hradec takové alternativní popíchnutí velmi potřebuje,“ řekl Lukáš Řádek (TOP 09), náměstek primátorky pro oblast investic a strategického rozvoje.
Podobný názor má také náměstek pro majetek města Pavel Vrbický (Piráti), který se u galerie cti nechal vyfotit s palcem dolů. A ke svému překvapení se stal terčem levicové kritiky:
„Na Facebooku jsem udělal dotazník, jestli to máme zbourat, anebo nějakým způsobem zrenovovat a třeba nabídnout umělcům, aby z toho udělali něco hezkého. To místo je totiž skutečně ošklivé. Chytili se toho mladí komunisté a teď mě po celé republice trhají na cucky. Ke svému zděšení jsem zjistil, že tu skutečně je mladý levicový názor, ať necháme opravit ten nápis, zeď zakonzervovat a přichystat na novou desku cti. My s tím rozhodně něco chceme udělat, ale ve vedení města jsou dva názorové proudy. Já a kolega Řádek bychom k tomu chtěli přistoupit trochu pankáčsky a nabídnout to umělcům, ať z toho udělají třeba i dočasné dílo.“
ODS chce památník zbourat
Radní se ošklivým památníkem začali zabývat díky Oldřichu Vlasákovi (ODS), jenž mezi lety 1998 a 2004 vedl město coby primátor. Bývalý poslanec Evropského parlamentu by jej rád nechal zbourat. Právě to je druhý proud, o kterém se zmínil Vrbický. Se svým stranickým kolegou Vlasákem se ztotožňuje i náměstek primátorky pro ekonomiku Miroslav Hloušek, jenž se vyjádřil jako pragmatik.
„Cena bourání by byla asi půl milionu korun. Já bych to uboural, zakryl trávou a až se trochu finančně nadechneme, vyhlásil bych nějakou architektonickou soutěž, aby se ta lokalita dotvořila. Myslím, že zeď je skutečně přežitek. Obě skupiny se shodují, že by tam být neměla, jen se liší ve způsobu provedení. Teď máme před sebou jiné finančně náročné akce a otevřeně říkám, že na dotvoření této lokality nyní peníze nebudou,“ uvedl Hloušek.
Podle náměstkyně primátorky pro oblast kultury Ilony Dvořákové (Rozvíjíme Hradec) v radě města kvůli betonové zdi určitě nehrozí názorový střet, beton spíš vedení města spojuje: „Měli jsme schůzku s ředitelem Galerie moderního umění a padl velmi zajímavý názor, aby Hradec měl manuál o zacházení s veřejným prostranstvím. Budeme na tom tedy pracovat. Mně nevadí ani pankáčský, ani konzervativní přístup. Ten druhý proud jde víc do hloubky, protože řeší koncept celého území.“
Galerie cti se možná stane předmětem architektonické soutěže. „Ta by vytvořila jasný rámec podle kritérií. Architekti by měli sami nejlépe vědět, jak s tím územím nakládat,“ uvedl Řádek.
Srpy, kladiva i hvězdy
V sobotu 25. února uplynulo 75 let od komunistického převratu v Československu. Současně už je přes 33 let po listopadové revoluci. Avšak ani po tak dlouhé době není vzácností ve městě narazit na socialistické stopy. Například na dvoře někdejších Závodů Vítězného února je socha dělnického kováka pocházející z dob po komunistickém puči v roce 1948.
U vstupu na kuklenský hřbitov je památník rudoarmějců včetně symbolů srpu, kladiva i hvězdy a nápisu Skláníme se před památkou padlých hrdinů Rudé armády. Na letišti přežívá třímetrový pomník na paměť karpatsko-dukelské operace v roce 1944 a dávno vybledlá je i obří rudá hvězda se žlutým srpem a kladivem i nápisem Zvítězí vyvedenými na fasádě jedné z bývalých armádních budov.
Dochovala se tu i mozaika úderníka v nadživotní velikosti. Budovatel se samopalem, kyticí šeříku a holubicí míru čeká na citlivou opravu. Za letištěm jsou i bronzové sochy Klementa Gottwalda, jemuž dělá společnost další dobová skulptura – revolucionář s puškou a děvou třímající vlajku se srpem a kladivem.
