Kostel Nejsvětější Trojice ve Fořtu u Vrchlabí se daří po krůčcích opravovat. | foto: Tomáš Plecháč, MF DNES

Podkrkonošský Fořt zachraňuje koupený kostel s nadšenci, jde to ztěžka

  • 2
Kdyby nebylo obce a patriotů, z kostela Nejsvětější Trojice ve Fořtu na Trutnovsku by nejspíš zbyla ruina. Po krůčcích dávají původně barokní stavbu z konce 18. století dohromady. Proměňují jej v kulturní centrum vesnice, která je součástí Černého Dolu.

Za kulturní památku byl kostel prohlášen roku 1958, léta však chátral. Obec Černý Důl ho získala od církve v roce 2007. Od té doby stavaři opravili krovy, římsy, část střechy nebo kostelní věž.

Před třemi lety místní patrioti založili Spolek pro kostel Fořt a kromě pomoci s opravami dokázali do opuštěné památky vrátit život. Pořádají koncerty, vánoční akce, na začátku června tu dokonce po několika desetiletích byla první svatba.

„Bydlel jsem naproti kostelu a každý den viděl, v jakém je stavu, chátral, okna byla rozbitá. Řekli jsme si, že s tím něco uděláme a nenecháme to spadnout,“ vypráví předseda spolku Roman Skřehot.

Nejdříve zasklili vysypaná okna. „Hned jsme se domluvili, že uděláme kulturní akci a otevřeme kostel veřejnosti. Spousta lidí z Fořtu v něm nebyla třeba třicet let. Prvním počinem byl amatérský kytarový koncert,“ pokračuje.

Na konci roku 2016 měl premiéru vánoční koncert, od té doby bývá každoročně. Navštěvovanou událostí se stalo Betlémské světlo, přibývají letní akce. V srpnu zde zněly francouzské šansony.

Spolek každé jaro organizuje brigádu, má jen deset členů, ale pomáhají dobrovolníci z celé vesnice. „Chodí lidé, kteří nejsou rodáci, ale ve Fořtu si třeba koupili chalupu. Lépe zapadnou do místní komunity, v tom vidím velký přínos,“ poznamenává členka spolku Monika Snopová.

Interiér oživila výstava historických fotografií života v Černém Dole před desítkami let. Do kostela se nedávno přijeli podívat i původní němečtí obyvatelé z okolí. Z příspěvků a dobrovolného vstupného patrioti dělají dílčí opravy. Plánují vyrobit mříž, aby památka mohla být otevřená celoročně.

Je to trochu danajský dar, míní starosta. Oprava polyká peníze

Za více než deset let, co městys kostel vlastní, investoval do oprav 3,4 milionu korun, jeden milion z vlastního rozpočtu, zbytek z dotací. V současnosti je v restaurátorské dílně oltářní obraz, další tisíce korun si vyžádá zabezpečení fasády, z níž vypadl pískovcový blok. Na zásadní rekonstrukci památky jsou ale potřeba miliony. Jen kompletní oprava střechy vychází na čtyři miliony korun.

Fotogalerie

„Převzít v roce 2007 kostel od církve bylo správným krokem, ale byl to trochu danajský dar. Abychom ho dali dohromady, utopíme v tom nemalé peníze. Náš rozpočet je omezený a opravy jdou bohužel pomalu. Obec investovala do kanalizace, což ovlivní rozpočet na několik let dopředu,“ říká starosta Černého Dolu Josef Pánek. Naději vidí v dotacích.

Zevnitř kostel vypadá mnohem lépe než zvenku. Interiéry včetně malovaného stropu a nástěnných maleb se dochovaly v překvapivě dobré kondici. „Paradoxně pomohlo, že byla rozbitá okna. Díky tomu budova větrala,“ poznamenává Roman Skřehot.

První renesanční kostel postavil Jan Kryštof z Valdštejna v roce 1606. Současný barokní vznikl mezi lety 1769 až 1774, na konci 19. století přibyly varhany a věžní hodiny. Kompletní rekonstrukce se dočkal v roce 1902. Po druhé světové válce chátral, ale ještě v roce 1979 sloužil bohoslužbám.