K podivné situaci došlo při posledním zasedání hradeckého zastupitelstva. V závěrečné diskusi se o slovo přihlásil exprimátor Zdeněk Fink s příspěvkem, který by se čekal od opozice a nikoliv od primátorčina Hradeckého demokratického klubu (HDK).
Zdeněk Fink kritizoval stav Gočárova schodiště vedoucího na Velké náměstí. Kondici stavby z roku 1910 dal do spojitosti s jubileem 800 let, které si město bude připomínat po celý příští rok a od něhož si slibuje obrovskou reklamu na celý Hradec Králové.
„Budeme mít 800 let. Projděte se ale po městě. Bude tady spousta cizinců, partnerská města, hodně lidí a většinou půjdou na Gočárovo schodiště, tedy na základní památku. Běžte tam. Je strašidelné, jak to tam vypadá. Přerostlá zeleň, opadaná omítka, pomalované zdi. Bylo by dobré se na ta místa podívat. Tam, kde se budou pohybovat lidi, ale nejen tam. Aby město bylo na 800 let nejen společensky pěkně upravené,“ vyzýval exprimátor.
MF DNES ta místa prošla. Fink upozornil na schodiště, jenže podobných a bohužel ještě mnohem ošklivějších míst by se jen v centru a bezprostředním sousedství našlo mnohem víc. Gočárovo schodiště z toho vychází docela dobře.
Ještě před výčtem nejkřiklavějších kaněk jedno ujištění primátorky: město o místech ví a pokusí se tam, kde to bude možné, zajistit nápravu.
„Stanovili jsme si jako prioritu pro technické služby vylepšit, humanizovat a zpřístupnit klíčová místa v historickém centru města. Bude to velkým úkolem především pro naše technické služby, aby se věnovaly přednostně těmto místům a činily je lepšími. Uznávám však, že to není systémové řešení nejbolavějších záležitostí,“ zdůraznila Pavlína Springerová.
Náměstí bez aut jen občas
Hradecké centrum coby obrovské parkoviště? Každodenní realita se zrovna teď rychle mění. Namísto mnoha desítek aut na Velkém náměstí rostou dřevěné stánky, už stojí kostra kruhového chlazeného kluziště kolem mariánského sloupu, před starou radnicí bude nebývale vysoký vánoční strom.
Jenže takto kultivovaný - či spíš slovy primátorky zhumanizovaný - prostor tu vydrží jen do novoročních oslav. Až si město bude připomínat osmistovku, vše bude při starém.
Jen na náměstí se příští rok uskuteční akce Jazz na balkonech, komentované prohlídky Zlomové okamžiky, divadelní festival Regiony, Slavnosti královny Elišky nebo cyklozávod Gočárovy schody. Auta se podaří vyhnat jen při výjimečných příležitostech.
A zřejmě to tak i dlouho zůstane. Hradec sice ukázal přepracovanou studii náměstí z roku 2009 a představil také plán začít stavět v roce 2027, ale vše může být jinak.
25. ledna 2024 |
„Projekt rekonstrukce Velkého náměstí z roku 2014 se ztrácí v mlze. Město aktuálně vzalo návrh zpět. Potvrdilo se tak naše podezření, že návrh je špatně připraven tak, že se podle něj územní rozhodnutí pravomocně vydat nedá. Bohužel se tak přibližuje čas, kdy špatný projekt bude nahrazen ještě horším,“ stojí na facebooku spolku pro kvalitu života Velké náměstí z.s.
Ruiny severních teras
Kdyby hradecká osmistovka připadla až na rok 2030, byla by to krásná perspektiva nejen pro Velké náměstí, ale i pro severní terasy. Ty jsou už 13 let zavřené kvůli hrozbě sesuvu.
Jenže oslavy nepočkají, a tak návštěvníky a gratulanty přivítají drátěné ploty, které vstupu do beznadějně zarostlých svahů brání jen symbolicky, nebo hromada vyskládaných panelů před schodištěm na Kavčí plácek.
Terasy se od roku 2010 proměnily v divočinu včetně jedinců typických pro vybydlené a kriminální lokality. Rozbité střepy, injekční stříkačka na schodišti nad zavřeným a rozpadajícím se pítkem, zdevastované chodníky i rozdrolené hradby a divoké mejdany. To je realita teras.
Svahy se však dostaly do druhé kategorie projektů v balíčku akčního plánu, který vytvořilo vedení města. V té nejvyšší mohou být pouze akce, které už mají jistotu krytí z rozpočtu.
23. května 2024 |
Slibná je však i druhá kategorie s terasami, kde se předpokládá vysoká pravděpodobnost dotace či pokročilý stupeň připravenosti. Město si chce brzy dojít pro stavební povolení, jenže tu jsou obrovské náklady. Před deseti lety se radnice domnívala, že náklady nemohou překročit sto milionů a že 85 procent ceny by měly uhradit dotace. Teď už se mluví o částce 200 milionů a naději na příspěvek z programu Integrované územní investice (ITI).
Zavřené branky a sprejeři
Když se za Adalbertinem vydáte po schodech ke kostelu svatého Jana Nepomuckého, narazíte na zkratku, sice nenápadnou, ale zato přímo do historického jádra. Avšak stejně musíte jít oklikou - branka vedoucí na malé náměstíčko před Městskou hudební síní je trvale zamčená.
„Otevřít by jít měla, neměl by tam být žádný bezpečnostní ani technický problém. O brance jsme nedávno diskutovali a určitě ji budeme chtít otevřít. Na určitou část teras ale pouštět lidi opravdu nemůžeme, protože to není v bezpečnostně dobrém stavu,“ řekla primátorka.
O stejné brance se mluvilo i při veřejné diskusi v Biu Central k revitalizaci Velkého náměstí. Kardinál Dominik Duka při té příležitosti představil nápad „určitého sdružení“ na jezdeckou sochu královny Elišky Rejčky. Stála by právě před Městskou hudební síní a otevřenou brankou.
„Jezdecká socha s Eliškou Rejčkou by sem patřila. Vždyť ona městu dala podobu i jméno, je to královnin Hradec,“ uvedl Duka.
Pod zámkem jsou většinou také terasy u Kavčího plácku. Důvod je však pochopitelný. Město se obává, že by je okamžitě vzali útokem sprejeři. Ti se totiž realizují na opraveném chodníku a cihlové zdi, kde je velké množství neumětelských graffiti i vulgárních nápisů. Další velký úkol pro technické služby. Také tato historická spojka s náměstím si žádá zásah, aby návštěvníci jubilejních akcí města neodjížděli spíš rozčarováni.
Případ Adalbertinum
V roce 2022 spadl z Adalbertina několikakilogramový kus římsy. O tristním stavu reprezentativní budovy, kde zasedají zastupitelé, se ví už deset let, kdy město poprvé zadalo vypracování projektové dokumentace. Tehdy se náklady odhadovaly na 40 milionů korun.
To už dávno neplatí. Když projektanti začali pracovat, zjistili, že opravy budou muset být mnohem důkladnější. Mezitím z chodníku zmizela provizorní stříška, kterou nahradilo jiné dočasné řešení - ošklivá plachta, která kryje římsy za tří stran.
Problematická však není jen fasáda, ale hlavně střecha, do níž zatéká. V krovech se usídlila dřevomorka a na hraně životnosti jsou i vnitřní rozvody vody, elektřiny i topení. Jenže Adal se nedostal ani do výhledu rozpočtu do roku 2025.
„Řešení nezabírá veřejný prostor a je bezpečné. Bude to tam, dokud nedokážeme připravit projektovou část a celou rekonstrukci budovy,“ řekla o plachtě primátorka.
„Adal máme v akčním plánu jako komplexní rekonstrukci. To dočasné řešení jsme vyhodnotili jako efektivnější, přestože budovu hyzdí,“ dodal Lukáš Řádek (TOP 09), náměstek primátorky pro oblast investic a rozvoje.
