Podle Kozára tím obec navazuje na již zavedenou praxi. "Podobně jsme už dříve pro návštěvníky upravili volně přístupnou stezku na Křížovém vrchu, což je úžasná procházka. Věřme, že budeme šikovní a provoz zámku zvládneme. Nezbavujme se zámku, provázel dlouhý život celé naší vesnice," říká místostarosta Adršpachu.
Když jste zámek kupovali od Svazu klubů mládeže, nebyl prý ve špatném stavu. Potvrdilo se to?
Celá budova je konstrukčně velmi kvalitně postavena. Architekt, který zpracovával posudek ještě před zakoupením, ji charakterizoval jako takzvanou tanečnici. Je to velmi stabilní budova, každá místnost v přízemí je vybavena klenbami. Dokud zde byl archiv ministerstva vnitra, byl zámek celkem v pořádku. Pak byl archiv zrušen a přibližně od roku 2003 byl zámek uzavřen. Největší devastace nastala, když se od té doby nepoužíval, nevětralo se tu, vzlínající voda vykonala své.
Jak jste koupi zámku za šest milionů korun financovali?
Platili jsme splátkami a máme ho již na listu vlastnictví. Dvoumilionové splátky jsme pokryli z rozpočtu a obešli jsme se bez úvěru. Obec zaplatila okolo dvou milionů korun za opravy zámku, kde je kolem 800 čtverečných metrů expozic. Další peníze jsme čerpali z dotace.
Chcete do zámku přivést lidi ze skal?
Počítáme s tím, že sem dovedeme značnou část návštěvníků, kteří přijíždějí do Adršpachu na jeden den. Když stráví tři hodiny ve skalách bez sociálního zázemí, potřebují toalety, což byla jedna z největších položek při rekonstrukci. Potřebují se občerstvit a chceme jim vedle toho nabídnout program muzea s horolezeckou expozicí, aby odcházeli spokojeni.
Dozvědí se v přízemí o lezení na pískovcích v Adršpašsko-teplických skalách, v prvním patře zhlédnou expozici o vysokohorském lezení, kterou jsme připravili ve spolupráci s Českým horolezeckým svazem.
Sháněli jsme také původní vybavení po baronu Nádherném, protože máme volné ještě třetí patro, ale jsem už pesimista. V depozitářích Národního památkového ústavu v Opočně, Jaroměři a na Sychrově se nic odsud nenašlo. Nevzdávám se, možná něco vypátráme.
Změníte kvůli muzeu východ ze skal?
Ano, jeden východ bude u Ozvěny a zhruba po pěti stech metrech návštěvníci dorazí na zámek, odsud budou pokračovat na parkoviště. Taková je naše snaha, ale záleží na nich, zda tuto nabídku využijí. U zámku nejsou parkovací místa, takže sem mohou přijít pouze pěší.
Nákup zámku měl i kritiky. Proměnila se atmosféra tím, že jste zámek začali opravovat?
Určitě. Bylo to jako u každé nové věci, že část lidí to odmítá, části je to jedno a část to podporuje. Teď děláme kanalizaci za sto milionů korun a je to podobné. Ohledně zámku však hovoří samo za sebe, že tu lidé odpracovali za dva roky přes pět set brigádnických hodin, letos jich bude kolem stovky. Nenajdete už vesnici, kde by obyvatelé odpracovali šest set hodin zdarma. Beru to jako dost významný signál.
Vždy jsme inzerovali v našem zpravodaji, že pořádáme brigádu. Dali jsme tak do pořádku zahradu ze tří čtvrtin, zámek vypadal původně jako v Šípkové Růžence, byly to zarostlé hvozdy. Lidé také přišli na svépomocné práce uvnitř zámku, otloukali omítky, odváželi suť. Platili jsme pak už jen odborné práce uvnitř.
Nejspíš by zámek chátral, nebýt obce.
Získali jsme přírodní dědictví, tedy skály, ze kterého obec má ekonomickou sílu na opravy a infrastrukturu. Musíme přijmout dědictví jako celek, nejen to, ze kterého máme profit.
