Slepé arkády s olivovými ratolestmi, balkon zdobený stylizovanými lvy mantichorami či erby jsou znovu ozdobou zámku v Dolním Adršpachu. Obec investovala do východní fasády za poslední dva roky 6,5 milionu korun a 3,6 milionu s polovinou z dotací do zámeckého parku. Doufá, že přiláká návštěvníky.
Zchátralou památku, vystavěnou Adamem Bohdaneckým z Hodkova roku 1596, před deseti lety Adršpach zakoupil, opravil interiéry a teď v ní provozuje horolezecké muzeum, kavárnu či infocentrum.
„Nebylo to bez komplikací, ale jsem ráda, že se tuto část zámku s nátěrem, okny i restaurátorskými pracemi podařilo dokončit. Další pokračování bude záležet na nových zastupitelích,“ hodnotila práce před zářijovými volbami starostka Dana Cahová (Adršpach 2018), která znovu nekandidovala.
Komplikace se nakupily zejména proto, že výběrové řízení vyhrála pražská firma, která na náročnou zakázku nestačila. Původně zakázka měla být hotova v únoru a zahrnovala i restaurátorské práce, jenže firma dlouho klamala, kdo je pro ni provede, a nedodržela harmonogram.
Obec získala pouze 220 tisíc z dotace od ministerstva kultury, další částku kvůli nedodržení termínu vracela. V polovině ledna obec od smlouvy odstoupila, v té době na zámku zůstávala obnažená věž i nedokončené přízemí, firma navíc neodborně sňala zkorodovanou štukovou výzdobu ze slepých arkád.
Obec našla nového dodavatele a letos vše hradila ze svého. Firma z Velkých Chvalovic stihla termín do konce srpna bez problémů.
„Ceny některých materiálů se zhouply až o 40 procent. Konečná částka za fasádu není až tak vysoká na to, že jsme ještě dořešili drenáže, protože zámek se potýká se spodní vodou, a také otryskání původních mříží i jejich celkovou renovaci. Vybouraly se i nové vstupní dveře do kavárny, takže může vzniknout venkovní terasa,“ říká Lucie Hurdálková, která za obec na stavbu dohlížela.
Náročné to bylo i kvůli nárokům památkářů. Přestože stavba podle nich nebyla v některých ohledech předem dobře připravena a nastaly peripetie s firmou bez kvalifikovaného personálu, památkáři považují opravu za zdařilou.
Pochvalují si restaurátory
„Východní fasádu zámku výrazně poznamenala rekonstrukce z konce 20. století, kdy zámek sloužil jako archiv ministerstva vnitra. Většina ozdobných prvků fasády byla v této éře zjednodušena, odstraněna nebo nevhodně zopakována. Projekt obnovy fasády naplánoval jejich opravu do původního stavu,“ říká Jiří Balský, ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově.
„Některé prvky se tak musely kompletně reprofilovat nebo zopakovat znovu, stejně tak korunní římsa. V jejím případě jsme vycházeli z její původní podoby, která se zachovala pouze na západní části zámku,“ vysvětluje Jiří Balský, proč trvali na původním profilu, i když zůstal jen na velmi krátkém úseku římsy.
Zámek AdršpachNechal ho postavit v roce 1596 Adam Abraham Bohdanecký z Hodkova. Několikrát byl přestavován, zmiňuje se i možná účast italského architekta Carla Valmadiho (1550–1620), který pracoval v Podkrkonoší pro Valdštejny v Hostinném, ale doklad schází. Rod Nádherných držel zámek od roku 1828, zásadními úpravami pak prošel v roce 1886. Roku 1945 Nádherní o zámek přišli při konfiskaci na základě Benešových dekretů, krátce po válce vyrabovaly bohatě vybavené komnaty různé živly. V letech 1951 až 1954 tam byla ubytovna pro učně ze závodu v Horním Adršpachu, pak budovu spravoval Státní statek, ale chátrala. Roku 1969 ji získal Svaz klubů mládeže, poté ji zkonfiskovalo ministerstvo vnitra a po úpravách v roce 1970 tam zřídilo Státní ústřední archiv, který zde působil do roku 1989. Roku 2003 Svaz klubů mládeže budovu restituoval, roku 2012 se na odkupu dohodla obec Adršpach. |
Náročné to bylo i s výplněmi oken, s nimiž původní projekt nepočítal. Památkáři požadovali opravu a repase hodnotných vnitřních špaletových oken z 19. století z éry barona Nádherného.
Ta mladší mohla obec vyměnit za nová, ale rozhodla se je levněji repasovat. Když se vnitřní rámy oken vyndaly, ukázalo se, že jsou poškozeny dřevokaznou houbou i hmyzem.
Jen pochvaly od památkářů i obce však sklízejí restaurátoři Jan Myška za štukatérské práce a Jan Čáda za kamenné prvky, které vrátily balkonu reprezentativní podobu.
Zámek sice podle průzkumu míval světle zelenou barvu odstínu olivínu, avšak zastupitelé se rozhodli pro okrovou, aby se příliš nevymykal svému okolí.
Nebylo to jen letní sídlo
Směrem k silnici se našlo renesanční polychromované figurální sgrafito. Odborníci ho objevili koncem roku 2020 při restaurátorském průzkumu.
„Jsou na něm tři králové s oltářem. Podle restaurátorů je to ve východních Čechách ojedinělé. Sgrafita mohla být na více místech zámku, musel by se provést další průzkum,“ uvažuje Lucie Hurdálková.
„Sgrafita i to, že tu byla kaple, svědčí o tom, že zámek nebyl jen letním sídlem. Druhé nadzemní podlaží nejspíš sloužilo šlechtě a přízemí služebnictvu. Architekt Carlo Valmadi, který je dáván do spojitosti s kostelem v sousedním Zdoňově, to už je renesance a Itálie. Třeba se k sgrafitům najde i nějaká písemná zmínka,“ říká Lucie Hurdálková.
Zámek je od listopadu pro návštěvníky uzavřen, v sezoně je tam k vidění výstava o historii Adršpašsko-teplických skal, expozice o pískovcovém lezení nebo úniková hra ve sklepení.
„Dva roky tu byly na průčelí plachty a lešení, turisty to spíš odrazovalo a návštěvnost byla slabší. Doufám, že se to víc rozjede příští rok. Pro turisty hraje velkou roli, že si teď mohou pořídit pěkné selfie,“ podotýká Jolana Jánská z infocentra.
Do fasád vzlíná vlhkost
Adršpach si vylepšuje rozpočet provozováním atraktivního skalního města, proto si mohl dovolit koupit zámek za 6 milionů a začít jej opravovat. Potíž s památkou však tkví v tom, že vyžaduje mnoho peněz a přitom není příliš využitá.
Podle ankety pro strategický plán do roku 2032 označila třetina dotázaných obyvatel opravu zámku jako nejvyšší prioritu, jako urgentnější však lidé jmenovali pozemky pro výstavbu, budování obecních bytů, chodníků nebo řešení problémů s přemírou turistů a silnou dopravou. Tvůrci strategického plánu navrhují vytvořit koncepci jeho kulturního provozu, lákavější kavárnu nebo upravit podkroví pro místní.
Budova se však podle Lucie Hurdálkové potýká s řadou problémů. Nejspíš není dořešeno odvedení vody ze zahrady, ta vzlíná do fasád a objekt si sedá. Odpadávají kusy fasády i s historickými vrstvami a mříže i s jejich kotvením korodují. Jen restaurování sgrafita může stát podle rozsahu až milion korun.
Podle památkářů bude potřeba teprve vyřešit, jak by se mělo se sgrafity, hodnotnými i v celorepublikovém měřítku, dál naložit. Obnova dalších stran zámku by však podle nich neměla být už tolik komplikovaná, zvlášť když technologické postupy i materiály už jsou vyzkoušeny na východní fasádě.
Na konci roku otevřou
Zastupitelstvo se v září vyměnilo téměř celé a také omladilo. Nový starosta v průběhu listopadu potvrdil, že opravy zámku by měly pokračovat, ale zastupitelé se poté na konkrétních krocích nedohodli a peníze pro rok 2023 nechali v rezervě.
„Domluvili jsme se, že zámek s prohlídkami i kavárnou bude otevřený nově i přes zimu vždy od pátku do neděle. Předpokládám, že zimní provoz bychom mohli spustit zhruba za dva týdny,“ odhaduje starosta Jakub Vajda (Máme rádi Adršpach) po úterním zastupitelstvu.
15. října 2022 |
