Viktor Čavoš na stratu trasy u ústí Labe do Severního moře.

Viktor Čavoš na stratu trasy u ústí Labe do Severního moře. | foto: Archiv Viktora Čavoše

Na cestu podél Labe mu stačilo devětatřicet dní, spěchal na svatbu

  • 2
Dálkový chodec Viktor Čavoš v Krkonoších završil 1 154 kilometrů dlouhý pochod od ústí Labe do Severního moře k prameni řeky. Sportovce hnala dopředu kamarádova svatba.

Za jak dlouho se dá přejít celý tok řeky Labe? Jednadvacetiletý Viktor Čavoš z Kochánek u Benátek nad Jizerou zná odpověď. Cestu dlouhou 1 154 kilometrů z německého přístavu Cuxhaven do Krkonoš zvládl s jednodenní přestávkou za 39 dní. Tedy o 11 dní dříve, než byl limit, který si dálkový chodec stanovil. K prameni Labe dorazil na konci července.

„Před cestou jsem to rozhodně nečekal. Myslel jsem, že budu mít více celodenních přestávek. Také jsem bral v úvahu, že mohou nastat zdravotní komplikace. Dobrou motivací pro mě byla kamarádova svatba. Věděl jsem, že pokud chci svatbu stihnout, mám jen 40 dní. Ve dvou třetinách cesty jsem už věděl, že ji pravděpodobně stihnu,“ říká Viktor Čavoš. 

Student oboru podnikání je podle všeho prvním člověkem, který túru podél Labe od ústí do Severního moře k prameni u Labské boudy v takto krátkém čase zvládl. Každý den v průměru ušel, včetně zacházek do měst a prohlídek zajímavostí, 33 kilometrů. Nejdelší etapa měřila 40 kilometrů.

Nejvíc dal cestovateli zabrat úsek mezi německými městy Hamburk a Magdeburg, kde ho zastihla téměř čtyřicetistupňová vedra a navíc mu došly zásoby vody. 

„Zde jsem si sáhl hodně na dno. Musel jsem urazit 12 kilometrů do nejbližšího městečka, kde jsem doplnil zásoby. Fyzicky to bylo hodně náročné a psychicky mě to také velmi rozebralo. Uvažoval jsem, že to zabalím a pojedu domů,“ vzpomíná dálkový chodec.

Brodil se po pás v Labi, pak šel po cyklostezkách

Za více než tisíc kilometrů dlouhou túru si udělal jen jednou celodenní pauzu na odpočinek. Po 16 dnech se zastavil v kempu Plötzky. 

„Tělo si o to říkalo a psychicky mi to také velmi pomohlo,“ vysvětluje sportovec. Mezi top místa celé trasy, kam by se rád vrátil, zařadil Krkonoše a „pohádkovou“ přehradu Les Království u Dvora Králové nad Labem.

Viktor Čavoš původně chtěl jít co nejblíže řeky. 

„Místy jsem se dokonce brodil po pás v Labi. Tento postup byl velmi pomalý, a proto jsem se rozhodl chodit především po cyklostezkách,“ poznamenává Čavoš. Extrémní sportovec přespával většinou ve stanu, několik nocí strávil u místních. Nabídli mu nocleh na zahradě, v chatce i na lodi.

Rodák z Kochánek už má jeden dálkový pochod za sebou. Loni v létě přešel za dva týdny Českou republiku z nejzápadnějšího bodu do nejvýchodnějšího výběžku a stanovil nový český rekord. Účastní se také terénních překážkových běhů. 

Na otázku, kde se v něm bere potřeba podnikat extrémní túry dlouhé desítky kilometrů, nemá jasnou odpověď. 

„Rozhodně to má více důvodů. Rád překonávám sám sebe, miluji cestování, cítím se na cestách svobodný. Člověk také nabere obrovské zkušenosti,“ tvrdí.