Oční lékaři z Česka ve zdravotnickém centru v jordánském Ammánu. | foto: Archiv Nadi Jiráskové

Oční lékaři operovali uprchlíky v Ammánu, šedý zákal nevybrali náhodou

  • 6
Tým z oční kliniky hradecké Fakultní nemocnice má za sebou misi v Jordánsku, kde operovali pacienty z uprchlických táborů. V Ammánu předvedli úctyhodný výkon, za týden zlepšili zrak stovce lidí s velmi pokročilým stádiem šedého zákalu. Na jaře se do Jordánského království vrátí.

Do blízkovýchodního Jordánska, které sousedí s válkou zmítanou Sýrií, vyrazil letos na podzim tým dvou očních chirurgů a jedné sestry. Vedoucím mise byla přednostka oční kliniky hradecké nemocnice Naďa Jirásková. „Pro operované pacienty bylo zlepšení zraku zásadní pro další přežití,“ říká.

Pro české lékaře není Jordánsko neznámá země, v hlavním městě Ammánu už dříve působily české kardiochirurgické nebo ortopedické týmy. Když oslovilo hradeckou nemocnici, vedení rozhodlo, že na misi pošle oční lékaře.

„Dalo se totiž předpokládat, že v tamních uprchlických táborech bude hodně lidí postižených očními chorobami, nejčastěji právě šedým zákalem,“ vysvětluje profesorka Jirásková.

Lékaři operovali týden. Do Jordánska letěli vojenským speciálem, který zpět do Česka vezl několik vybraných rodin syrských uprchlíků. Za čtyři dny stihli provést sto operací velmi pokročilých a komplikovaných šedých zákalů. Operovali každý den od rána do pozdního odpoledne.

Nejčastější příčina slepoty

Šedý zákal si nevybrali náhodou, tato choroba je podle světové zdravotnické organizace vůbec nejčastější příčinou slepoty. Přitom nekomplikovaná operace trvá zhruba patnáct minut, v tomto případě tomu bylo ve stížených podmínkách a u komplikovaných případů o něco déle.

„Léčba šedého zákalu nám přišla jako nejefektivnější a nejbezpečnější způsob, jak tomu obrovskému množství lidí pomoct. Setkali jsme se tam samozřejmě i s mnoha jinými očními chorobami, ale operace šedého zákalu je rychlá a člověku přináší téměř okamžité zlepšení vidění. Například operací rohovky, které by také připadaly v úvahu, bychom zvládli daleko méně,“ vysvětluje.

Lékaři ani tak nestihli zdaleka tolik zákroků, kolik by jich bylo potřeba, proto se v dubnu do Ammánu vrátí.

Situace nebyla v Jordánsku často jednoduchá. „Měli jsme i pacienty, které jsme bohužel museli odmítnout, protože neměli jen šedý zákal, ale i další choroby, které vylučovaly, že by po operaci lépe viděli. Pacienti to nesli těžce, ale nedalo se nic dělat,“ líčí Jirásková.

V Jordánsku jsou sice chirurgická centra dobře vybavená, jenže pacienti za podobné zákroky dost draze platí. Lidé z utečeneckých táborů, kteří jsou rádi, že mají co jíst, si podobné zákroky samozřejmě nemohou dovolit.

Někteří byli vůbec poprvé u lékaře

„Centrum, kde jsme operovali, bylo solidně vybavené. Nedosahovalo sice takových kvalit, jako má například naše hradecké pracoviště, ale operace tam šly dělat bezpečně. Přímo do táborů jsme se nedostali, pacienty nám do centra vozili. Každý den, kdy člověk nevidí, je těžký, pacienti proto byli velmi vděční, že se jim někdo snaží pomoct,“ míní lékařka.

Mise v Jordánsku byla pro ni také adrenalinová zkušenost. „Chtěli jsme odvést co nejlepší výkon, někteří pacienti byli vůbec poprvé u lékaře, navíc ne všichni dokázali bez problémů spolupracovat,“ říká.

V dubnu se do Jordánska na několik dní vrátí. „Na čekacím listu bude opět spousta pacientů, možná ale budeme tentokrát v jiném centru. Podobné mise beru jako závazek lékařskému povolání,“ dodává Jirásková.

Mise očních lékařů z Hradce Králové spadá pod mezinárodní projekt ministerstva vnitra Medevac.