V BALONU SE ZÁVRAŤ NEDĚLÁ. Vzuchoplavba redaktorky MF DNES nad Českým rájem.

V BALONU SE ZÁVRAŤ NEDĚLÁ. Vzuchoplavba redaktorky MF DNES nad Českým rájem. | foto: Kateřina H. Vítková, MF DNES

OBRAZEM: Pluli jsme bez závrati vzduchem nad Českým rájem

  • 1
Reportérka MF DNES vstoupila mezi vzduchoplavce a nechala se unášet krajinou v horkovzdušném balonu. Startovalo se nedaleko hradu Trosky, balon vystoupal až do výšky jednoho kilometru a za hodinu překonal vzdálenost 20 kilometrů. Příznivý vítr jej zanesl k zámku Hrubá Skála nebo k hoře Kozákov.

Přímo z redakce MF DNES se vpodvečer vydávám k sídlu První hradecké vzduchoplavební společnosti, abych spolu s personálem odjela do Českého ráje.

Jakmile posádka začne na louce rozbalovat balon, zapomenu na drobnou nervozitu a pohltí mě horečné přípravy k letu. Zatímco letuška rozdává malé občerstvení, pilot Pavel Komárek řídí "nafukování" balonu a za půl hodiny se nad loukou impozantně vznáší šestadvacetimetrový kolos.

NAFUKOVÁNÍ. Vzuchoplavba redaktorky MF DNES nad Českým rájem.

NEJLÉPE JE VIDĚT ZE 150 METRŮ. Vzuchoplavba redaktorky MF DNES nad Českým rájem.

V BALONU SE ZÁVRAŤ NEDĚLÁ. Vzuchoplavba redaktorky MF DNES nad Českým rájem.

"Máme největší v Královéhradeckém a Pardubickém kraji a patří dokonce k deseti největším balonům provozovaným v České republice," vysvětluje pilot.

Závrať let balonem nezpůsobuje

Nadšeně si fotím panorama s Pannou a Babou a když odtrhnu oko od hledáčku, překvapivě zjišťuji, že už pode mnou zeje alespoň desetimetrová propast. Ani jsem nepostřehla, že jsme se odlepili od země. Žádná závrať, koš se vůbec nehoupe ani nenaklání, jen pomalu a klidně stoupá výš a výš. Vítr nás unáší směrem na sever.

NAFUKOVÁNÍ. Vzuchoplavba redaktorky MF DNES nad Českým rájem.
NEJLÉPE JE VIDĚT ZE 150 METRŮ. Vzuchoplavba redaktorky MF DNES nad Českým rájem.

Rodiny a přátelé na zemi ještě pořád mávají, ale jsou čím dál menší. Během chvíle se promění jen v malé tečky. Po pravé straně míjíme Trosky a za chvíli pilot hlásí, že jsme ve výšce 600 metrů. Díky příznivému větru obkroužíme zámek Hrubou Skálu a prohlédneme si ze všech stran, jak je šikovně umístěn mezi pískovcové skály.

Ve velké výšce už vypadá země jako mapa

Všudypřítomné ticho občas prořízne hučení hořáku, jak pilot plamenem ohřívá vzduch, a zezdola k nám tu a tam dolehne štěkot psů. Ale v koši je živo, nejnadšenější je paní vedle mě, která se neplánovaně proměnila v naši průvodkyni.

"Vidíte támhletu červenou střechu přímo na křižovatce? To je bráchova hospoda," volá nadšeně a pak nám ukazuje, kde bydlí její rodiče a kde mají domy její známí. Okolní vesničky zná už od dětství.

Pilot nikdy netuší, kde přistane

Balon je sice jedním z nejbezpečnějších dopravních prostředků a má absolutní přednost v letu, přesto pilotovi nuda nehrozí. Dopředu totiž nikdy neví, kde přistane. Je proto v neustálém spojení vysílačkou s doprovodnými vozidly, která po přistání odvážejí lidi zpět k jejich autům na místo odletu.

Prolétáme kolem Kozákova, nejvyšší hory Českého ráje s rozhlednou, a na obzoru jsou vidět Krkonoše, Jizerské hory, Ještěd a v dáli dokonce hrad Bezděz. Pilot hlásí, že už jsme ve výšce zhruba jednoho kilometru, ale zima nám není. Teplota sice klesá každých sto metrů asi o půl stupně, ale já jsem naopak ráda, že jsem bundu nechala v autě, protože od hořáků je chvílemi horko až příliš.

"Teď zase trochu klesneme, odsud už země vypadá spíš jako mapa, nejlepší kontakt se zemí je zhruba ve 150 metrech," říká Komárek a nechává balon s objemem větším než pět tisíc metrů krychlových klesat. Ve výšce 150 metrů může balon letět nad krajinou, nad městy je povoleno létat ve výšce nejméně 300 metrů.

Hodina letu je za námi. "Uletěli jsme asi 20 kilometrů, maximální rychlost jsme měli 28 kilometrů v hodině," čte Komárek údaje z přístrojů. Vyhlédne si pole, kde bychom mohli přistát, ale dráty elektrického vedení nám záměr překazí. Přelétneme tedy ještě jeden kopec a letíme nad stromy tak nízko, že si na památku trhám bukový list. Pak dosedneme na louku hladce jako do peřiny u Radčic.