Suterén nové Petrovy boudy připomíná sklepení středověkého hradu. Zrekonstruované kamenné zdi nesou klenbu, kterou nezničil požár ani sanační práce. To je jediné, co po původní horské boudě zbylo.
„Kamenné prvky jsou zpracované perfektně, svědčí to o zručnosti dávných řemeslníků, kteří to tu stavěli,“ říká Luděk Veselý z firmy Snowy Chalet, která je investorem stavby.
„Spodní část, kde se nacházíme, se částečně rekonstruuje z toho původního, co tu zůstalo,“ říká jednatel generálního dodavatele stavby firmy STAS Bedřich Hanousek.
Hlavní čtyřpodlažní objekt roste pod drobnohledem památkářů. Je totiž navržen jako nástavba a přístavba zbytku původní Petrovy boudy z roku 1887, který je památkově chráněný.
Suterén je téměř hotov. V budoucnu tu bude třeba technické zázemí, wellness či sklad. „Jsme rádi, že se suterén podařil. Maximálním způsobem se snažíme respektovat styl původní budovy a přizpůsobit novou stavbu původním řešením,“ říká Veselý.
Pod Petrovkou vyvěraly prameny, spodní vodu zachytí drenáže
Stavaři si museli poradit s řadou komplikací, třeba s výtahovou šachtou vestavěnou do původních zdí a kleneb nebo s odvodněním objektu. Podlaha je proto dvojitá, aby voda mohla odtékat ven jako před sto lety.
„V místech severní stěny původního objektu vyvěraly prameny, které se sbíraly do žlábků pod podlahou a tekly dál do kanálů. Zpod Petrovky pod silnicí to vyvěralo do svahu. Spodní voda se teď chytá drenáží už nad objektem a kolem celé Petrovky je stažena pod komunikaci. Původní podlahu jsme odstranili a místo ní vznikla nová provětrávaná. Voda, která sem prosákne, se tak může dostat ven. Přirozeným prouděním vzduchu přitom podlahy vysychají,“ vysvětluje Veselý.
Teploměr v závětří ukazuje necelých 20 stupňů Celsia, přes horské sedlo se Špindlerovkou letí mraky. Stavaři se musí potýkat s drsnými klimatickými podmínkami. Staveniště v nadmořské výšce 1 288 metrů je na svazích Dívčích kamenů v druhé zóně KRNAP.
Nedokončená bouda zatím turisty příliš nezaujala.
„Počasí je tady nevyzpytatelné a stavební období nesmírně krátké, což působí komplikace. Nejhorší to bylo loni, když jsme začali. Měli jsme tu věžový jeřáb, který kvůli silnému větru musel být nahrazen mobilními jeřáby,“ vzpomíná Hanousek.
Boudu obkládají kamenem, vrchní patra pobijí termodřevem
Pavel Tomek z kamenické firmy pracuje s kolegy venku na obkladu fasády spodní části. Kameníci používají původní materiál ze zřícené Petrovy boudy. „Práce tady má svá specifika, rychleji se tu mění počasí. Třeba včera pršelo a když nepřestávalo, zakryli jsme to, aby nám to nepopadalo, a odjeli. Nedalo se v tom dělat,“ říká Tomek.
1. srpna 2011 Petrovu boudu v Krkonoších zachvátil požár, který zřejmě někdo založil úmyslně.
Památkář Jiří Balský si fotografuje ruiny Petrovy boudy v Krkonoších (8. června 2012)
Ruiny Petrovy boudy v Krkonoších (červen 2012)
Suterénní podlaží hlavní budovy dostává finální kamenný obklad z lomového štípaného kamene, vrchní patra se ještě letos pobijí prkny z termodřeva. Nová Petrova bouda bude o něco menší, než bývala před požárem v roce 2011.
Za hlavní budovou je ještě jedna menší, objekt B. Ten bude sloužit jako zázemí a poskytne možnost jednoduchého ubytování na způsob samoobslužné útulny bez personálu pro méně náročné turisty - baťůžkáře (více čtěte zde).
Ve větším objektu A bude 52 lůžek, z toho dvanáct v noclehárně a čtyřicet v ubytovací části. V menším jednopodlažním B se počítá s deseti lůžky. Na hlavní budově zaujme výrazná dřevěná konstrukce v nejvyšším patře.
„Stavba je zajímavá i po tesařské stránce. Není to úplná klasika. Řada konstrukčních prvků bude totiž patrná v interiéru, proto je velký tlak investora, aby se při montáži postupovalo maximálně přesně a byla odvedena dobrá řemeslná práce,“ podotýká Hanousek.
Po červené turistické trase kolem staveniště stoupá skupinka lidí.
„Už si ani nevzpomínám, jak původní Petrovka vypadala. Co tomu říkám? Nelíbí se mi to, je to monstrum. Na hory se to nehodí. Doufám, že to alespoň pobijí dřevem,“ neskrývá svůj názor turistka Alena Fialková.
Stavba obnovené Petrovy boudy začala loni v květnu 2016 (psali jsme zde), dokončena má být v roce 2019 s náklady 120 milionů korun. Letos má být hotová hrubá stavba obou objektů, rozvody sítí, omítky, fasády a okna. Příští rok budou stavaři pracovat hlavně v interiérech.
„Od léta roku 2019 plánujeme zkušební provoz, oficiální zahájení provozu na Silvestra 2019. Ale už na přelomu letošního října a listopadu by Petrovka měla mít svůj konečný vzhled,“ říká Veselý.
Policie odložila požár Petrovky pro nedostatek důkazů
Nad příčinou požáru původní Petrovy boudy se vznáší otazníky. Jisté je jen to, že v srpnu 2011 nevznikl samovolně. Policie kvůli nedostatku důkazů však případ odložila, žhář je neznámý.
Nejstarší zmínky o letní boudě pro přechodné ubytování pastevců v místě pozdější Petrovy boudy jsou z konce 18. století. První skutečnou boudu pro celoroční obývání postavil až v roce 1811 Johann Pittermann. V podobě, jak ji do požáru znali návštěvníci Krkonoš, existovala přes sto let.
Avšak v roce 1949, když se z ní stala odborářská zotavovna, se čas této boudy začal odpočítávat. Od té doby ji nikdo pořádně neopravil. Od roku 2008 byla chátrající stavba pro turisty uzavřena, hrozilo dokonce její zřícení. Současný majitel Petrovku získal v roce 2009.
