Architekt Jiří Kučera chce starý hostinec z konce 19. století v Rudníku na...

Architekt Jiří Kučera chce starý hostinec z konce 19. století v Rudníku na Trutnovsku vrátit do původní podoby. | foto: Tomáš Plecháč, 5plus2.cz

Za socialismu jeho opravu zfušovali, teď se hostinci v Rudníku vrací život

  • 4
Pražský architekt Jiří Kučera koupil starý hostinec z konce 19. století v Rudníku na Trutnovsku. Objektu, který znehodnotila socialistická rekonstrukce, chce vrátit původní kouzlo a budovu přeměnit na multifunkční objekt.

Původní účel budovy po několika nepříliš zdařilých úpravách dnes takřka nic nepřipomíná. Zvenku vypadá jako kancelářská budova nebo obyčejný bytový dům.

Architekt Jiří Kučera pochází z Prahy a do Rudníka jezdí mnoho let na chalupu. 

„V dětství jsme prolézali ruiny zdejších domů, tenhle objekt mě ale nikdy nezajímal. Chodil jsem sem pouze nakupovat a do jídelny,“ vykládá. 

Když se však naskytla příležitost opuštěnou nemovitost koupit, neváhal. Rozhodl se zde realizovat koncept Zachraň dům.

„Podobných objektů je v Čechách spousta, není to jen problematika Sudet. Přestože je budova neodbornými zásahy extrémně znehodnocená, chci dokázat, že ji lze vrátit do původního stavu. Jako architekta mě baví dělat rekonstrukce starších objektů,“ vysvětluje. 

Rekonstrukce domu na bývalém náměstí Rudníka je důležitá i z jiného důvodu. „Kdybych jako investor chtěl koupit areál pivovaru, kvůli tomuhle příšernému baráku bych ho nekoupil. Když zachráníte jeden objekt, zachráníte celé místo a pomůžete v jeho rozvoji. Mrtvé domy dělají jen další mrtvé domy,“ říká Kučera.

Jeho cílem je multifunkční objekt, kromě bytů má vzniknout společenský sál, který bude sloužit obci a dalším ve dvoutisícovém Rudníku.

Znovuobjevený strop

Termín dokončení si Kučera nestanovil, s náklady se chce vejít do deseti milionů korun. Stavaři už odstranili novodobé příčky, vybourávají původní klenutá okna, která byla při zfušované socialistické přestavbě v 80. letech zazděná.

Vrátí se dřevěná špaletová okna, původní prvky řemeslníci obnoví také na fasádě, například bosáž a římsy. 

Rekonstrukce odhalila někdejší stavební prvky hostince. Dochovaly se části dřevěných klenutých oken nebo kamenné konzoly. Chloubou je štukovaný strop v hostinském sále, který desítky let nikdo neviděl. Byl schovaný pod novějším stropem a majitel ho objevil až dírou. Po jeho odkrytí místnost připomíná honosný reprezentační sál.

Hostinec u zchátralého pivovaru vznikl na konci 19. století. Tehdy zde bylo náměstí Heřmanových Sejfů, jak se Rudník do roku 1952 jmenoval. 

„Původně šlo o hostinec s tanečním sálem, v přízemí budovy bylo řeznictví, a to v historickém centru obce, stál tu kříž, který byl po druhé světové válce stržen. Když se Rudník rozrostl o další části, jako je Javorník a Arnultovice, centrum se uměle posunulo do míst, kde je dnes obecní úřad,“ vysvětluje rudnická kronikářka Olga Hájková.

V 50. letech se hospoda přeměnila na školu, v přízemí byl obchod. Naposledy tu sídlila stavební firma a místnosti se proměnily na kanceláře. Pak zkrachovala, budova osiřela. Pár metrů od starého hostince a pivovaru se v roce 2016 po 60 letech vrátil pomník obětem první světové války. Původně tu stál od roku 1934 do roku 1945. 

Obyvatelé, kteří po vysídlení sudetských Němců do Rudníku přišli, o něm ještě donedávna neměli ani tušení. Na poničený středový bok narazili při velkém úklidu po povodních v roce 2013.

Ještě mnohem starší než hostinec je sousední pivovar. Vznikl v roce 1813 přestavbou renesančního zámku.

Přestože se v něm pivo nevaří už přes 60 let, největší škody utrpěl zkraje 90. let, paradoxně v době, kdy jej stát prohlásil národní kulturní památkou.