Z toho mi vychází řešení pro Broumovsko a body jednání plánované schůzky.

1) Stanovit počty vlků v krajině a úkolovat CHKO jejich sledováním a regulací. (Pomocí antikoncepce.)

2) Stanovit počty spárkaté zvěře a limitovat její odstřel. (Zatím CHKO tvrdí, čím méně, tím lépe. Mezi skalami Broumovska podle mě není, kde mít jeleny v dostatečném počtu a hrozí zcela mrtvá krajina, až zvěř před vlky uteče.)

3) Napadá mě, pokud vlk žere mršiny, "nedotčená divoká příroda" by se dala řešit pomocí krmelců pro vlky. V KRNAPu i Broumovsku odstřelují stovky kusů jelení zvěře ročně. Nebyl by problém vlky přikrmovat. (A sledovat jak divocí kastrovaní vlci spokojeně přibírají na váze až se nemohou hýbat.)

A je to. Návrat vlka, proti kterému nelze nic říct.

4) To vše promítnout do kůrovcové kalamity. Protože Broumovsko pomalu a jistě žádné lesy nemá a nejspíš nebude mít ani žádnou zvěř.

Strašné. Ochránci vlků postavili v Srní na Šumavě "Stezku korunami stromů" za dotace z EU, kde chovají v malém výběhu smečku vlků. Návštěvníci se pak pohybují nad vlky a mohou je sledovat. Je zde expozice věnovaná vlkovi.

Podcenili hloupost návštěvníků, kteří sem chodí se psy.

Kolem plotu výběhu se pohybují volně žijící vlčí smečky, které jsou k této smečce v nepřátelském vztahu.

Dle videa, zdejší chovatelky umí návštěvníkům předvádět vlky na obojku a mazlit se s nimi. Hrozí samozřejmě útěk domestikovaných vlků do krajiny. Zdejší vlci jsou určeny pro ZOO. Do přírody se dostat nesmí. (ZOO o zařazení nových vlků do fungující smečky nestojí. Není to možné. Nový jedinec je zpravidla zabit.)

Tedy problém. Smečka je zákon. Mají tady masakr odchovaných vlků, kdy je alfa samec povraždil. Vlk se musí podřídit smečce, jinak je zabit. Být vlku vlkem v praxi.

Ve volné přírodě mají vyloučení jedinci ze smečky šanci utéct. Pokud jsou za plotem, smečka je zlikviduje. (Vzpomínám, jak alfa samice s novým samcem likvidovala starého alfa samce v pražské ZOO. Dost výmluvné. Celá smečka po něm šla a on umíral na zranění a nedostatek potravy.)

Zdejší chov slouží pro pochopení vlka a opět je regulován pomocí antikoncepce.

Strašné. Ochránci vlků postavili v Srní na Šumavě "Stezku korunami stromů" za dotace z EU, kde chovají v malém výběhu smečku vlků. Návštěvníci se pak pohybují nad vlky a mohou je sledovat. Je zde expozice věnovaná vlkovi.

Podcenili hloupost návštěvníků, kteří sem chodí se psy.

Kolem plotu výběhu se pohybují volně žijící vlčí smečky, které jsou k této smečce v nepřátelském vztahu.

Dle videa, zdejší chovatelky umí návštěvníkům předvádět vlky na obojku a mazlit se s nimi. Hrozí samozřejmě útěk domestikovaných vlků do krajiny. Zdejší vlci jsou určeny pro ZOO. Do přírody se dostat nesmí. (ZOO o zařazení nových vlků do fungující smečky nestojí. Není to možné. Nový jedinec je zpravidla zabit.)

Tedy problém. Smečka je zákon. Mají tady masakr odchovaných vlků, kdy je alfa samec povraždil. Vlk se musí podřídit smečce, jinak je zabit. Být vlku vlkem v praxi.

Ve volné přírodě mají vyloučení jedinci ze smečky šanci utéct. Pokud jsou za plotem, smečka je zlikviduje. (Vzpomínám, jak alfa samice s novým samcem likvidovala starého alfa samce v pražské ZOO. Dost výmluvné. Celá smečka po něm šla a on umíral na zranění a nedostatek potravy.)

Zdejší chov slouží pro pochopení vlka a opět je regulován pomocí antikoncepce.

Koukám na potravu vlka. U naší populace jsou to jeleni a divočáci. Srnčí zvěř loví rys. Ale vlk se umí přizpůsobit nabídce. Loví zvířata, kde se nezraní. Především laně a kolouchy. Umí spořádat mršiny. Potřebuje 3-5 kg masa denně. Umí ale týdny hladovět a pak spořádá 12 kg masa na posezení. Prý 1 vlk uloví 20 ks zvěře ročně.

Na Šumavě "chov vlka" nezvládají. Vyhradili zde území bez lovu (šikanou myslivců). Jeleni ohrožení vlkem ale odešli jinam. Ovce odejít nemohou, tak jsou o to víc napadány. Jde tedy o vyvážený poměr vlka a zvěře v krajině a člověk má jen omezené možnosti v tom něco zařídit. Navíc, NP a CHKO usilují o nízké stravy zvěře pro ochranu zeleně. Je to kritické. Ochranáři "zeleně" by se do návratu vlka neměli pouštět. Páchají strašné škody na přírodě.

NP mají obůrky na přezimování vysoké. (Je to porušení zákona o Národních parcích v zájmu ochrany "zeleně".) Na Šumavě vlci 4 obůrky vyplenili. NP uvažuje o jiném režimu obůrek. V Bavorsku plánují zrušení přezimovacích obůrek.

Ochranáři odmítají regulaci vlka ve smyslu střílení. Ale Bavorsko i NP Šumava stavy vlků plánují a užívají antikoncepci, pokud hrozí přemnožení vlka. S antikoncepcí a kastrací se počítá pro udržení "normovaných" stavů vlka na území.

Náhrada za stržené ovce se vyplácí, pokud jsou kusy registrované, chráněné a prokáže se stržení. Proto se stádo vyplatí chránit. Problém jsou ještě neregistrovaná jehňata či kusy odvlečené do lesa. A také, ovce nejsou hloupé. Také se bojí vyjít na pastvu, kde byly napadeny.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/MYSLIVOST-Straz-myslivosti/2018/Zari-/-2018/Vlci-v-NP-Sumava-a-NP-Bavorsky-les

Koukám na potravu vlka. U naší populace jsou to jeleni a divočáci. Srnčí zvěř loví rys. Ale vlk se umí přizpůsobit nabídce. Loví zvířata, kde se nezraní. Především laně a kolouchy. Umí spořádat mršiny. Potřebuje 3-5 kg masa denně. Umí ale týdny hladovět a pak spořádá 12 kg masa na posezení. Prý 1 vlk uloví 20 ks zvěře ročně.

Na Šumavě "chov vlka" nezvládají. Vyhradili zde území bez lovu (šikanou myslivců). Jeleni ohrožení vlkem ale odešli jinam. Ovce odejít nemohou, tak jsou o to víc napadány. Jde tedy o vyvážený poměr vlka a zvěře v krajině a člověk má jen omezené možnosti v tom něco zařídit. Navíc, NP a CHKO usilují o nízké stravy zvěře pro ochranu zeleně. Je to kritické. Ochranáři "zeleně" by se do návratu vlka neměli pouštět. Páchají strašné škody na přírodě.

NP mají obůrky na přezimování vysoké. (Je to porušení zákona o Národních parcích v zájmu ochrany "zeleně".) Na Šumavě vlci 4 obůrky vyplenili. NP uvažuje o jiném režimu obůrek. V Bavorsku plánují zrušení přezimovacích obůrek.

Ochranáři odmítají regulaci vlka ve smyslu střílení. Ale Bavorsko i NP Šumava stavy vlků plánují a užívají antikoncepci, pokud hrozí přemnožení vlka. S antikoncepcí a kastrací se počítá pro udržení "normovaných" stavů vlka na území.

Náhrada za stržené ovce se vyplácí, pokud jsou kusy registrované, chráněné a prokáže se stržení. Proto se stádo vyplatí chránit. Problém jsou ještě neregistrovaná jehňata či kusy odvlečené do lesa. A také, ovce nejsou hloupé. Také se bojí vyjít na pastvu, kde byly napadeny.

Statistika věda je. Ochránci přírody povraždí v KRNAPu ročně cca 450 "laní a roztomilých kolouchů". Žije zde asi 650 ks jelení zvěře a 800 srnčí zvěře. Zelení masoví vrazi z řad zaměstnanců NP Šumava vraždí ročně z důvodu ochrany přírody kolem 1000 ks jelení zvěře a na 600 divočáků. Srnčí nevidím, odhaduji tak 300 ks. Jsou na to plány a určené počty odstřelu na rok.

V KRNAPu mají 800 srnčí zvěře, meziroční přírůstek cca 300 ks. Z toho 150 kusů porazí auta. Dobrý fenomén. D11 KRNAPem neoplocovat a je vyřešeno. (Když jsou Češi troubové a pustí si polskou dálnici přes Krkonoše.)

Na Šumavě odhadují, že zdejších 20 vlků spořádá ročně 500 jelenů, 200 divočáků a 100 ks srnčí za rok. Což je polovina toho, co ročně pozabíjí ochránci přírody a ti se pak nebudou muset tak snažit s odstřelem.

Osobně mě překvapilo, že se počítají zvířata v poměrně malých počtech kusů. Skutečně by mohlo 20-30 vlků řešit potřeby KRNAPu a CHKO Broumovsko. Při tom bude pozabíjeno z principu 300 - 500 ks chovných zvířat ročně. A to se vyplatí.

Zajímavé počty, vlci zaregulují zvěř na Broumovsku v počtu cca 500 - 1000 ks a za to zabijí cca 300 - 500 ovcí, hříbat či telat. Kde jsou ty procenta zelených o jídelníčku vlků? Jsou na Broumovsku jeleni? Nezaznamenal jsem je. V KRNAPu ano, tak se jimi chlubí. A na Šumavě vlastně tvrdí, že je jelen hlavní potravou vlka. Aby na Broumovsku nebyly hlavní potravou vlka nakonec krávy.

A dobří jsou ti myslivci. S regulací zvěře to není jednoduché. Jsou určené stavy, počty odstřelů, limity. Pokud si zvěř přejde do sousedního rajónu, a zde jsou limity vyčerpány, nesmí se lovit i když je na pohled přemnožená.

Je zajímavé, že NP Šumava již inzeruje, že odlovy zvěře sníží a patřičnou část lovu nechají na místní vlky. Zatímco CHKO Bromovsko plká o ohradnících a pasteveckých psech. Jak je to tady s regulací zvěře? Uživí Broumovsko vlky?

Myslivecký svaz vykazuje ročně skutečně statisíce kusů odlovené zvěře v Česku. NP Šumava a KRNAP jsou obrovská území a uvádí stavy zvěře v řádu 1000 ks a odlovují ročně 1000 - 2000 ks zvěře? Řekl bych nepoměr se zbytkem republiky. Pokud by to takto fungovalo i jinde, nedostaneme se na cca 0,5 mil. odlovených kusů v Česku ročně.

V NP očividně běží brutální ochrana přírody a zvěř je zde udržována hluboko pod stavy, které jsou běžné jinde na území. Havrlant má tedy patrně smůlu. NP nejsou pro vlka z principu vhodné, protože zde není přemnožení zvěře z důvodu ochrany přírody.

Vypadá to, že zelení chránící vlka mu na "svém území" poskytnou bezpečné území pro rozmnožování, ale nezjistí mu obživu. Tu si pak hledá jinde, u sousedů a na farmách. Ta uvedená čísla na takovou zelenou bezohlednost ukazují. Ale je to zatím jen hypotéza.

Aha, koukám na CHKO Broumovsko. Zvěř mají pod palcem myslivci. CHKO nepatří. Patrně je nějaká dohoda o optimálních stavech zvěře. CHKO funguje na principu vřeštění a plakání nad škodami, co jim na přírodě ta cizí zvěř v CHKO působí. Pokud CHKO chrání vlka, zasahuje tak nejen do farmaření, ale i do výkonu myslivosti. "Vy nám sem pouštíte srnčí, my na vás pošleme vlka. Nazdar."

Známý aktivista Jiří Malík byl 20 let zaměstnancem CHKO Broumovsko. Dobrovolník Hnutí DUHA. Kapku konflikt zájmů. Státní zaměstnanec a aktivista. Inu, poměry v CHKO.

Na Broumovsku popisuje šlendrián zdejších chovatelů. Třeba chybějící ohrady v Janovicích, Adršpachu atd. Ale jde i o shodný bordel v Polsku. Jeden liknavý chovatel naučí vlka na domácí zvířata, co jsou bez ochrany. A tím údajně ohrozí všechny ostatní chovatele, kteří musí o to víc investovat do ochran.

Přitom zdejším hospodářům způsobuje větší škody spárkatá zvěř, než vlci. A podle něj, návrat vlka umožnila neschopnost myslivců regulovat počty zvěře. Proto se vlk vrací a myslivce nikdo neobviňuje.

Podle něj, za útoky vlků může člověk, který jim to dovolí.

Uvádí, jak je mu pravidelně vyhrožováno zabitím.

Havrlant popisuje, jak potkává vlky ve Vernéřovicích. Naprosto pravidelně.

Máme se podívat do zahraničí, kde vlky řeší už 20 let. Škody rostou, žádné opatření reálně nefunguje. Je to neřešitelné.

USA mají 6000 vlků a zrušili federální ochranu a povolili odstřel. Evropa je na tom mnohem hůře. Menší území, víc vlků a vlka chrání. Je to problém v celé Evropě.

Zdejší farmářka, ochránce vlka, tvrdí, že jí hodně zvířat pomře na nemoci, porody. Zda ta zvířata, co zabijí vlci nejsou jen zlomkem celkových ztrát? Ve filmu tam někdo s dětmi sbírá mrtvá jehňata. Asi ona s dětmi. Dětská hra.

Fakticky se řeší, zda máme být za ploty a vlk nás bude svobodně sledovat a útočit. Zda by za tím plotem neměl žít spíš ten vlk?

Havrlant uvádí, že se v Česku ročně zastřelí asi 500 tis. kusů srstnaté zvěře. Argument, jak vlk reguluje stavy zvěře je falešný. Aby to mělo význam, muselo by Česko mít 25 tis. vlků. Přitom každý vlk strhne ročně cca 5-30 hospodářských zvířat. Bez ohledu na kvalitu opatření. Státy EU takové škody proplácí.

Proč? Ochrana vlků nedává smysl.

Pěkná debata. Loni vznikl dokument Vlci na hranicích, kde se Broumovsko důsledně probralo. Tady je debata po filmu.

Bulvár může jásat. Je to neřešitelný problém a věčný spor. Hádat se o vlka můžeme donekonečna. Havrlant končí úvahou, že dík nebezpečí vlka bude výsledkem opuštěná mrtvá krajina. Místo udržitelného rozvoje usilujeme o zničení přírody pro zvíře, které není ohroženým druhem a podporu a ochranu nepotřebuje.

Vidí v tom ochranu přírody naruby. (Filmaři "z Prahy" od takové úvahy honem prchají, jako od faktu, který jako nechápou a co sdělovat veřejnosti nechtějí.)

https://youtu.be/Wn84b9GKXoY

Problém je, že CHKO a NP jsou státem ve státě. Neplatí zde zákony, co jinde v republice. Lidé si zde odnáší šikanu a omezování, jsou ohroženi na životech.

(Doporučuji studii k Adršpachu - CHKO Broumovsko. Omezit parkoviště, vytěsnit dopravu, vytěsnit auta s návštěvníky z celého Broumovska. To samé KRNAP.)

Viděl jsem namalované vlčí teritorium. To je obrovské území. To že zrovna napadnou tady stádo, je jen velká náhoda. Proti vlkům dnes musíte chránit 1/2 Čech. Ekonomický a praktický nesmysl. Ideologie návratu vlka je sama o sobě pochybná.

Minule sem někdo dal pastevecké psy. Aby se vyrovnali vlkům, jsou to vlčí zabijáci. Turistům se doporučuje absolutně se k nim nepřibližovat. Stádo se psem, znamená, že v krajině nemá co cyklista a turista pohledávat. Přitom je to hlavní rekreační oblast republiky.

Po roce 1989 došlo na omezení rudého KRNAPu, aby se zde dalo vůbec žít. Navrhuji v likvidaci zelených demagogií pokračovat.

Nelze opravdu žít podle představ hnutí Duha a podobných.

Jen je třeba, aby ti, co ve jménu nových fanatických ideologií činí podobná děsivá rozhodnutí nesli osobní, trestní odpovědnost, až šelmy zabíjí prvního člověka. Protože dotaz nezní zda, ale kdy.

Nemyslím si, že by vlci zabili člověka. Pokud tam bude ležet mrtvola, mohou ji ohlodat, jako lišky.