Existují dva základní způsoby léčby nádorových onemocnění centrálního nervového systému : zářením a chirurgickým zákrokem. A právě úspěšnost velmi obtížných operací, kdy lékaři pacientovi z mozku odstraní často velké a nebezpečné nádory, se podle hradeckých odborníků rok od roku zvyšuje.
Oldřichu Karlíkovi a Markétě Čižinské se daří s těžkou nemocí bojovat (18.3.2015).
Zatímco ještě před několika lety se jim dařilo zcela odstranit pouhých 25 procent nádorů, díky zavedení nových metod mají nyní až devadesátiprocentní úspěšnost, čímž se řadí mezi absolutní českou špičku.
„Výsledky léčby se skutečně výrazně zlepšují. Přesnou hranici nádorové tkáně nám během operace pomáhá určit počítačová navigace, která je schopna na snímku magnetické rezonance mozku ukázat přesnou polohu operačního nástroje. Neurochirurg tak dostává během operace aktuální a přesné informace,“ vysvětluje přednosta neurochirurgické kliniky Svatopluk Řehák.
Velkou výhodou je spolupráce neurochirurgů, onkologů i radiologů
Pacienti s agresivními nádory mozku slyší od lékařů často velmi špatné prognózy. I to se však v poslední době daří měnit. „Přibližně jedna třetina pacientů po operaci přežívá více než 24 měsíců, což je významný pokrok oproti původním osmi měsícům. Jsou to sice malé, ale velmi důležité kroky v léčbě těchto onemocnění,“ soudí Řehák.
Na nedostatek práce si v Hradci rozhodně nemohou stěžovat, zdejší nemocnice je v současnosti počtem pacientů léčených s nádory centrální nervové soustavy na druhém místě po nemocnici v Ostravě.
Markétě Čižinské před dvaceti lety diagnostikovali nezhoubný, ale velmi problematický nádor na mozku v blízkosti očních nervů. Několikrát ji operovali, jenže zcela odstranit nádor se lékařům nepodařilo, protože by pacientka přišla o zrak. Nakonec zabrala až léčba na nejmodernějším přístroji umožňujícím radioterapii s modulovanou intenzitou.
Markéta Čižinská byla vůbec první pacientkou, u níž se tato metoda na hradecké klinice vyzkoušela. „Znovu jsem začala lépe vidět, do té doby jsem měla zúžené zorné pole a vůbec jsem neviděla do stran,“ vypráví.
Po třinácti letech vidí zase dobře. „Vedu úplně normální život. Ptala jsem se manžela, jestli jsem nějak nezblbla, říkal že ne, tak jsem spokojená,“ směje se. Ostatním pacientům doporučuje, aby hlavně neztráceli víru.
Bylo to padesát na padesát
Jednašedesátiletému Oldřichu Karlíkovi diagnostikovali nejagresivnější formu zhoubného nádoru mozku. Začalo to přitom nevinně, nemoc se u něho projevila tím, že začal kulhat na pravou nohu. Už první prognóza však zněla děsivě: Nemoc nelze léčit, zbývá vám několik týdnů života. Poslední šancí byla operace, kterou Karlík podstoupil v Hradci Králové.
„Řekli mi, že mám šanci padesát na padesát,“ vzpomíná se slzami v očích pacient. Operaci však zvládl a dnes se těší dobrému zdraví. „Už dva roky nejeví známky nemoci a žije pohodlným životem,“ hodnotí výsledky jeho léčby neurochirurg Řehák. Oldřich Karlík chodí na šest hodin do zaměstnání a mnohem víc si váží svého zdraví. „Na to jsem byl lajdák,“ přiznává.
„Naší velkou výhodou je těsná spolupráce neurochirurgů, onkologů, radiologů a kolegů z laboratoří, kteří jsou schopni přesně stanovit typ nádoru včetně molekulárních faktorů důležitých pro prognózu a volbu onkologické léčby. Tato spolupráce zvyšuje šanci pacienta na dobrý výsledek léčby,“ vysvětluje přednosta onkologie a radiologie Jiří Petera.
Léčba se tím urychluje a zefektivňuje. „Takto dobře fungující spolupráce je přitom v Česku ojedinělou záležitostí,“ doplňuje přednosta Řehák.
