Jejich třetí album před sedmi lety vypadalo jako zjevení, dokonalost dotažená do poslední noty. Už název bavil: More, love! - česky Víc lásky, romsky Hele, prachy. Královéhradecká kapela Terne Čhave s ním sjezdila Evropu, sbírala ceny a bodovala v evropské hitparádě world music (WMCE).
A pak kapelník, autor, kytarista a zpěvák Gejza Bendig, jenž dokáže spojit dávnou tradici praskání ohňů se „soundtrackem“ industriálního věku, vyhořel. I ponorková nemoc vykonala své. „Rok jsme se pak neviděli,“ podotýká bubeník Libor Friedl.
Nyní je kapela zpátky, při síle i chuti s novým čtvrtým albem Bo me som Rom - Protože jsem Rom. I to je jiné než More, Love! či ještě starší jazzově vyšperkované Avjam pale - Jsme zpátky a Kaj džas - Kam jdeme.
Autorsky, bohužel jen na chvíli, se vrátil textař, zpěvák a kytarista Roman Horváth, partu v černobílém poměru 4:3 dnes s Bendigem a Friedlem tvoří klávesista Jan Dzurko, basista Jozef Dzurko, hráč na akordeon Daniel Zeman a dva Jakubové, trumpetista Reil a saxofonista Vik.
Potřeboval jsem nový impulz
V Praze jim desku pokřtili rapper a producent Martin Tvrdý aka Bonus a muzikant Mário Bihári, hradecký křest bude 23. dubna v hradeckém Divadle Drak.
Do muziky se nedá nutit, harcování po koncertech, byť sebeúspěšnějších, se kapele přejedlo, přišla krize. Gejza Bendig si sestavil přidruženou elektro skupinu Bitumen. „Potřeboval jsem nový impulz. More, Love! bylo děsně pracné, pak jsme jezdili do dálek, furt jsme byli pohromadě. A mně došla invence, prostě jsem vyhořel,“ přiznává kapelník.
„Nejen ty, i celá kapela včetně manažera. Terne Čhave jsme rozpustili, ale za rok mi kluci volali, že je kšeft v Krakově, že bychom si mohli jen tak zahrát. Dvě, tři zkoušky, jeli jsme do Polska a tam si řekli, že jdeme do toho znovu,“ říká Friedl.
Vrátil se Roman Horváth a jak Bendig říká, chytlo to novou šťávu. „Zase jsem začal psát písničky. Třeba jsme s Bitumenem hráli v Budapešti, kam nás pozval manažer, kouzelný týpek, trochu Francouz, trochu Maročan, a on hrozně pije. Strašně se mu líbil náš koncert, opil se jak ďas. Měl u sebe všechno, peníze, mobil, karty, ale ráno jsme ho našli, byl našrot, spal vsedě a jediné, co mu zbylo, byla taška s paprikami. Cestou domů jsem napsal písničku Budapešť,“ vypráví Bendig.
Značka Terne Čhave existuje už roku 1987, ale nikdy nešlo o romský folklor. „Nikdy jsme nechtěli být otroky své profese. Pořád jsme lpěli na svobodě dělat to tak, jak nás to baví. A když mě to nebavilo, muzikou jsem se neživil. Abych byl v kapele šťastný, potřebuju pohodu,“ přiznává Bendig.
Bo me so Rom je přímočařejší
U More, Love! mluvili o rom’n’rollu, brousili na balkán, do židovských nápěvů i do reggae, čímž překročili nejen stín svůj, ale i stín vnímání cikánské hudby. Na novince se k ní lehce vracejí, co mají v krvi, popřít nemohou.
„Myslím si, že jsme se zase o kus blíž posunuli k údernějšímu rocku. Sleduju, že na evropské scéně world music malinko vadne a víc se všechno vrací k bigbítu. To je přirozený vývoj. V našich začátcích jsme byli kdesi na Portě, přišel za námi jeden novinář a povídá: Vy jste pěkně vyčůraní, víte, že world music je v kurzu! V těch letech skoro nikdo nevěděl, ani my, že nějaká world music existuje,“ usmívá se kapelník.
Libor Friedl pokračuje: „Bubeník z Abraxasu, když nás před osmi lety slyšel živě, mi řekl: Ty vole, to je normální ska!“
Bo me som Rom je přímočařejší, skladby Budapešť a Romano Drom jsou gypsy punk, Love funky blues, Som zoralo zas soul reggae, Panková je klezmer jazz punk. Nechybí latina a hlavně, což dává za pravdu bubeníkovi, valná část skladeb se silně hlásí ke ska, jemuž říkají pomalejší jamajský čardáš. Podíl na albu má zvukař hradeckého Sound Art Studia a klávesista rockové Argemy Dan Škrášek.
„Dlouho jsme zpívali hlavně o lásce, rodině a tradičním životě Romů, brali jsme lidovou poezii, protože když jsme jezdili po koncertech, nikde jsem se nepotkal s žádnou nenávistí. Najednou koukám na televizi a vidím různé nenávistné pochody. Nechápal jsem to. To se v textech samozřejmě odrazilo. Kdybych to měl říct hodně jednoduše: Ty po mně kamenem, a já ti zazpívám,“ říká Gejza Bendig. Jedna písnička není v romštině, jmenuje se Ukrajina.
