Velká očekávání i rozpaky budí nový projekt, za kterým stojí Luční bouda, jeden z nejznámějších a největších hotelů v Krkonoších. V listopadu si vytvořili vlastní horskou záchranku a dali jí název Záchranná služba vrcholky hor.
Jde o soukromý projekt, ale zároveň se boudaři stali součástí složky Integrovaného záchranného systému v kategorii „ostatní“, čímž se zařadili vedle záchranářů, hasičů a Horské služby mezi další, kdo bude v Krkonoších operovat, když se někomu něco stane.
Luční bouda v Krkonoších
Na vyžádání záchranných složek má Luční bouda a její tým zajistit pomoc při záchranných a pátracích akcích v horském terénu na hřebenech Krkonoš a poskytovat neodkladnou první pomoc pro návštěvníky vrcholových partií Krkonoš.
Se státní Horskou službou nekomunikují
Má to však zatím jedno velké „ale“. Rozpaky budí hlavně vzájemná spolupráce s Horskou službou České republiky, která po desetiletí zastává hlavní úlohu „hlídače“ nejvyšších českých hor. Jejich dosavadní vzájemná komunikace je nulová, přitom i laikovi musí být jasné, že efektivní pomoc na hřebenech hor se neobejde bez společné domluvy.
„Je to opravdu zvláštní, mrzí mě to, ale nikdo nás zatím neoslovil. Všechno vím jen zprostředkovaně z druhé ruky. Vůbec nevím, jakou činnost chtějí vlastně vyvíjet,“ diví se dlouholetý náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš.
Podle Klepše je podivné, že s nimi nikdo nic nekonzultoval, přitom se předpokládá, že by se na záchranných akcích měly podílet obě skupiny. Z Klepšových slov je zřejmé, že státní Horská služba další pomoc nijak zvlášť nepotřebuje.
„Všechno pokrýváme, v Krkonoších na to máme tři pracovní obvody, dojezdové časy jsou zhruba 30 minut, držíme čtyřiadvacetihodinovou pohotovost. Tohle je jakási nová služba navíc, o které pořádně nic nevíme,“ prohlásil.
Majitelé boudy odmítají souvislost s loňským odchodem záchranářů
Z Luční boudy, strategicky dobře umístěného objektu na hřebeni hor, museli horalé letos v květnu odejít, protože nesouhlasili se zvýšením nájmu (více najdete zde). Nabízí se otázka, zda se vlastníci chaty nechtěli kvůli vlastnímu projektu horské služby zbavit. „Může to být jeden z důvodů, ale nechci lézt nikomu do hlavy,“ řekl Klepš.
Spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová jakoukoliv souvislost mezi odchodem Horské služby a založením vlastní odmítá.
„Naopak původně přišel pan Klepš s panem Brožkem (Jíří Brožek, náčelník Horské služby České republiky pozn. red.) s tím, že na Luční boudě nechtějí být, protože už nechtěli platit výplaty svým zaměstnancům. A třeba zájem o působení na Labské boudě vůbec neprojevili,“ diví se. Spolupráci s Horskou službou ale nevylučuje. „Jsme kdykoliv připraveni pomoci,“ tvrdí.
Jak bude výpomoc fungovat, to je zatím velká otázka i pro záchrannou službu Královéhradeckého kraje.
„Pokud se v takové oblasti, jako jsou vrcholky hor najde někdo, kdo chce pomoci, tak nám to samozřejmě nevadí a my tomu nebudeme bránit. Závěry ale můžeme dělat až po zimní sezoně, která ještě ani nezačala,“ okomentoval projekt Luční boudy mluvčí krajské záchranky Ivo Novák.
Pomůžou i zaměstnanci Výrovky či taxi služby
Tým se skládá z několika desítek lidí, kromě Luční boudy do něj spadají pracovníci chaty Výrovka a Brádlerových bud a dále členové Taxi transportu Doulík z Pece pod Sněžkou. Když se něco stane, skupina se domluví, kdo z vyškolených členů zasáhne.
„Turista, který se zraní či ocitne v nouzi na hřebenech, nemusí čekat na příjezd pomoci z Pece pod Sněžkou. Na Luční bude stálá služba, která je schopna poskytnout první pomoc včetně resuscitace s externími defibrilátory a zajistit rychlý a bezpečný transport zraněných vlastní technikou,“ vysvětluje Sovová.
První zásah si připsali v sobotu, když poskytli první pomoc ženě ve vyšším stupni těhotenství, které se udělalo na Luční boudě nevolno. Transportovali ji k sanitce do Peci pod Sněžkou.
„My jsme pomoc lidem v horách stejně už předtím často poskytovali. Nyní jsme tomu pouze dali právní rámec, aby byla spolupráce pro ostatní složky záchranného systému lépe uchopitelná,“ dodala Sovová.
