Ke Stezce korunami stromů přivezli nosorožce, vznikli ze stoletého dubu

  • 2
Královédvorský safari park uskutečnil další úspěšný transport nosorožců, tentokrát však dřevěných. Motorovou pilou je z dubového kmene vyřezal dřevosochař Martin Kučera. Nákladní auto převezlo třítunovou plastiku samice s mládětem ke Stezce korunami stromů na úpatí Černé hory.

Královédvorský safari park věnoval sochu nosorožců černých do Krkonoš, oplátkou za to ve dvorské zoo v budoucnu vyroste dřevěná věž.

Samici s mládětem naložil nákladní vůz s hydraulickou rukou dopoledne v dílně dřevosochaře v Novém Bydžově, cesta do Janských Lázních trvala téměř tři hodiny.

Nejprve složili samici, potom hydraulická ruka umístila na připravený plácek u vyhlídkové věže mládě. Matka měří v kohoutku 110 centimetrů, na délku 260 centimetrů. Její hmotnost autor odhaduje na zhruba 2,5 tuny. Celou ji vyřezal z přibližně sto let starého dubu.

„Nespočítal jsem to přesně. Skončil jsem u sedmdesáti let, ale určitě to bude přes stovku, protože původní kmen měl v průměru 120 centimetrů,“ říká Martin Kučera.

Mládě je stejně vysoké jako samice, na délku však měří pouze něco přes metr. Váží kolem 200 kilogramů.

Sochy autor vyřezal pouze motorovou pilou, zabralo mu to tři měsíce. Předlohou byly fotografie, na nosorožce černé se Martin Kučera byl také ve Dvoře Králové podívat a dokonce si je i pohladil. Tuto zkušenost přenesl do výsledné sochy.

„Vyřezané nosorožce jsem opálil a obrousil kartáčem, abych dosáhl určité jemnosti a povrch připomínal strukturu sametové kůže zvířete. Nosorožci na sobě mají tři vrstvy impregnačního nátěru,“ popisuje muž, který je podepsaný pod většinou dřevěných plastik, které se v okolí stromové stezky nacházejí.

Sochy má po celých Krkonoších, největší ve Špindlerově Mlýně – více než tři metry vysokého bájného ptáka Fénixe. 

Výroba nosorožce byla podle Kučery středně obtížná. „Hlavu má sklopenou, uši nahoru, tvarově je to trochu podobné našemu divočákovi. Náročné to bylo hlavně na čas. Vzhledem k tomu, že jsem pracoval se starým a tvrdým dřevem, dostaly ruce pořádně zabrat. Všechno jsem dělal těžkými, velkými pilami,“ dodává.

Samice s mládětem je umístěná pod hlavní výchozí lávkou. Uvidí je tak všichni návštěvníci, kteří stezku projdou. Sousoší navíc mohou pozorovat ze všech pater vyhlídkové věže. Na ní přibude informační panel o nosorožcích černých.

V okolí stezky jsou také sochy českých ohrožených živočichů – čápa černého a endemitního plže vřetenovky krkonošské.

„Snažíme se návštěvníkům sdělovat informace o ochraně přírody, zoologická zahrada se zase zaměřuje na ochranu zvířat,“ vysvětluje ředitelka Stezky korunami stromů Krkonoše Marie Jarkovská, co obě organizace spojuje a proč spolupracují.

V příštím roce stezka zahradě na oplátku věnuje nový herní prvek - dřevěnou věž, na kterou bude možné vylézt.

Královédvorský safari park je proslulý chovem nosorožců i jejich převozy do Afriky. Největší pozornost vzbudil v roce 2009 transport čtyř kriticky ohrožených nosorožců severních bílých ze Dvora Králové do keňské rezervace Ol Pejeta.

Zoo je jediná, kde se daří nosorožce rozmnožit

Zdejší zahrada je také jediná na světě, které se tento druh povedlo rozmnožit. Naposledy dopravila loni v červnu do Rwandy pět nosorožců černých, kteří mají pomoci s obnovou populace v národním parku Akagera.

Tento druh do Podkrkonoší poprvé přivezl někdejší ředitel zoo Josef Vágner v 70. letech. Od té doby safari park odchoval 46 mláďat.

25. června 2019

„Chtěli jsme, aby v Janských Lázních byla socha nosorožců černých, protože o nich se v poslední době hodně mluví a poslední transport, který jsme realizovali, byl největším převozem nosorožců do Afriky v historii. Musím říct, že jsem příjemně překvapený, jak je to dobře udělané. Je to opravdu pěkná socha,“ vysekl poklonu autorovi ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas.

Půldruhého kilometru dlouhá stezka v korunách stromů se 45 metrů vysokou vyhlídkovou věží se na okraji Janských Lázní otevřela v roce 2017. Ihned se zařadila mezi nejnavštěvovanější turistické cíle ve východních Krkonoších, za první rok si vstupenku koupilo 330 tisíc lidí. Třistatisícovou hranici překonala i v loňském roce.

Podobně jako ostatní atrakce stezka na jaře kvůli koronavirovým omezením musela zavřít. Po vynucené pauze znovu otevřela začátkem května.

„Ve srovnání s květnem je červen z hlediska návštěvnosti lepší, ale loňským číslům jsme se zatím nepřiblížili. Velkou část klientely máme z Polska a hranice se teprve teď otevírají. Takže očekáváme, že v červenci a srpnu bude návštěvnost mnohem vyšší,“ naznačuje Marie Jarkovská.