Dron na Ulrichově náměstí v Hradci Králové (19.8.2016).

Dron na Ulrichově náměstí v Hradci Králové (19.8.2016). | foto: MMHK

Místo úředníků má Hradcem Králové létat dron, pomůže s mapováním ulic

  • 1
Když si lidé na ulici všimnou, že večer nesvítí lampa veřejného osvětlení, mohou se se stížností obrátit na magistrát nebo městské technické služby. V Hradci Králové by však už brzy kontrolu světel místo veřejnosti, techniků nebo úředníků mohl provádět dron.

Přes den by navíc bezpilotní letoun mohl v ulicích počítat hustotu dopravy. I takové návrhy obsahuje odůvodnění úředníků, proč by měli radní schválit částku zhruba 80 tisíc korun na nákup dronu.

Rada města o jeho koupi jednala už v červenci, ale tehdy žádost vrátila úředníkům k dopracování. Nebylo totiž zcela zřejmé, kdo bude dron ovládat, na kolik peněz přijde školení obsluhy a které odbory nebo organizace města by zařízení mohly používat.

„Požadovali jsme doplnění podkladů. V odůvodnění nebylo dostatečně zpracované, komu by dron sloužil a zda by mohl být v rámci města sdílený. Dořešené nebylo ani zaškolení obsluhy, což je poměrně zásadní. Cena školení by mohla být stejná nebo i vyšší než cena dronu,“ vysvětluje odstranění bodu z červencového jednání rady města náměstek primátora pro školství a životní prostředí Martin Hanousek (Změna a Zelení). 

Úředníci města už materiál doplnili a radní by o něm měli znovu jednat příští týden. Podle hradeckého primátora Alexandra Hrabálka (nestr. za ODS) se nákup městu vyplatí.

„Spočítali jsme si, že pronájem dronu na několik akcí, kde bychom ho potřebovali, by nám ten nákup vpodstatě zaplatil,“ uvedl Hrabálek.

O nákup dronu mají zájem hlavně informatici, kteří na městě zpracovávají mapové podklady, takzvaný geografický informační systém (GIS). Ten umožňuje podrobně mapovat území města (o využití dronu čtěte také v článku  Dron měřil Hradec termokamerou, výsledky poslouží i při opravě náměstí).

Právě k získávání dat do databáze GIS už nyní používá drony například Státní pozemkový úřad. Kromě softwaru k tomu stačí jen osadit bezpilotní letoun fotoaparátem.

Úředníci však měli za úkol zjistit, jakým dalším příslušenstvím by jednotlivé odbory nebo městské firmy potřebovaly dron vybavit.

„Ukazuje se, že by ho mohla využít řada společností. Například tepelné hospodářství si pronajímá drony na zjišťování úniků tepla,“ říká Hanousek.

Přestože se analýza tepelných ztrát zdá jako ideální využití pro městský dron, podle ředitele Tepelného hospodářství Hradce Králové Jiřího Seidlera by nákup samotného letounu k úsporám nevedl. I proto na dotaz magistrátu odpověděl, že využití dronu vidí spíše v jiných oblastech, například při archeologickém průzkumu nebo sledování kvality lesních porostů. 

„Dron je jen vstupenka. Musel by být osazený speciální termovizní technologií, která je velmi drahá. Navíc bychom museli přijmout specialistu, který bude umět nasbíraná data číst a vizualizovat,“ upozorňuje na další náklady Seidler.

Záběry turistických cílů

V posledních měsících si dron pronajímají hlavně městské technické služby. Objednávají si ho opakovaně kvůli vyhodnocování testu nových způsobů likvidace plevele. Právě z dronu si nechávají snímkovat plochu ošetřenou různými technologiemi.

„To je případ, kde byl dron použit a podobných příležitostí by mohla být celá řada. Snímkovat se bude i nadále, aby bylo zřejmé, jak likvidace různými způsoby dopadla,“ potvrzuje náměstkyně primátora pro městské organizace Věra Pourová (ANO).

Přestože úředníci měli v minulých týdnech za úkol shromáždit návrhy na další využití dronu, k řadě organizací se nabídka na jeho používání dosud nedostala.

„Slyším to od vás poprvé. Poslední dobou tyto služby nakupujeme poměrně často, hlavně pro záběry turistických cílů. Naposledy šlo o kostel svatého Mikuláše, dříve o Bílou věž, Šrámkův statek nebo letní kino,“ vypočítává ředitel Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti Miroslav Franc.

„O použití dronu jsme zatím neuvažovali, ale pokud ho město bude mít, můžeme jeho použití zvážit,“ přiznává ředitelka správy nemovitostí Jaroslava Bernhardová.

Zatím není jasné, zda by dron měl koupit přímo magistrát. Jednou z možností je, že by ho pořídily městské Letecké služby. „Myslíme si, že tam máme člověka, který už na to má kvalifikaci a nemuseli bychom někoho posílat studovat,“ míní Pourová.

Jenže vletět s dronem do ulic města není tak snadné, jak si leckdo může myslet. Použití bezpilotních letounů svazují přísná pravidla, obzvláště pro komerční účely. Evropská unie navíc chystá nové společné regule, které podmínky ještě zpřísní.

„Disponovat licencí nebude tak jednoduché jako dosud. Když někdo navíc létá ve městě, musí mít souhlas leteckého úřadu, povolení majitelů dotčených parcel a zároveň povolení policie, protože se musí krátkodobě uzavřít prostor,“ varuje Jiří Seidler.