Náchodská radnice otevřela kolonádu s Malými lázněmi v polovině prosince. Ze zimního pítka si tam lidé mohli čepovat minerálku ze zdroje Jan, to je však momentálně zavřené kvůli opatřením proti šíření koronaviru.
Běloveské lázeňství dříve proslavila zejména minerálka Ida. Její vrty se nacházejí v soukromých starých lázních a přes čtyři roky se už Ida nedá ani ochutnat. Podle hydrogeologa by však lidé neměli nové vody Jan a Běla stále poměřovat s někdejší Idou.
„Porovnávat tyto minerálky s Idou je těžké. To je, jako by nějací pamětníci chtěli srovnávat Idu s Hedvou nebo Františkem,“ říká hydrogeolog Libor Oliviano Michele ze společnosti Aqua Enviro, který pro město odebírá vzorky a vrty sleduje.
Ida se zachycuje ve 27 metrech a nezasahuje do hlubších poloh kolektoru minerálních vod, zatímco Jan i Běla mají tento úsek utěsněný. „ My jímáme vodu z hloubky až zhruba od 35 do 100 metrů. Jde tedy o vodu zachycenou z jiného ‚patra‘,“ namítá.
Ida mívala nižší podíl minerálů, a proto byla i chuťově méně výrazná než dnešní Jan a Běla?
Oproti Idě je mineralizace Jana a Běly zhruba na trojnásobku a není to chyba, je to dáno jinými přírodními podmínkami v hlubších polohách horninového prostředí. Dalším faktorem bylo, že Ida nebyla odarzenovaná, ať už v prameníku u svatého Jakuba, nebo v dřívější lázeňské restauraci, případně se z ní i vařila káva na lázeňské kolonádě (jak dopadl pokus s vařením kávy a čaje z nové minerálky, jsme psali zde). Dokonce si lidé nosili Idu domů a používali ji na zadělávání těsta, protože při pečení se malé bublinky CO2 pomalu vydělovaly a působilo to rovnoměrněji než kvasnice.
Proč tvrdíte, že nejde porovnávat dnešní zdroje s Idou?
Tyto vody nejsou totéž. Město nemělo ambici zachytit identický zdroj jako Idu. V minulosti se objevovaly třeba problémy s mikrobiologickým povrchovým znečištěním Idy. Když jsem zpracovával projekt, věděl jsem, že nechci jímat vodu z mělké úrovně, jako byl František, tedy ze skalních hornin, na kterých jsou uloženy naplaveniny Metuje, ani tu hlubší, kterou jímá Ida v hloubce kolem 30 metrů. Tyto dva první zranitelné obzory jsme chtěli odtěsnit a jímat vodu z větší hloubky, kde už nehrozí povrchové znečištění.
Novinkou je i odstraňování arzenu.
Kolem toho vznikla hysterie, zkrátka voda musí být odarzenována. To se provádí přes dvoustupňovou filtraci, kterou se odstraňuje především arzen, jehož koncentrace je pak desetinásobně nižší, než určují normy pro pitnou vodu. Odarzenovaná kyselka také neobsahuje železo, které se výrazně podílí na trochu drsné chuti přírodních minerálek. Pokud jde o obsah CO2, někdo říká, že je to „jemně perlivá voda“, ušlechtilejší. To je ale věc subjektivního pocitu, někdo má také radši bílé než červené víno.
Shrnul byste rozdíly mezi Idou a novými minerálkami?
Prvním faktorem je trojnásobná hloubka záchytu zdroje. Druhým to, že Ida měla podle poslední analýzy z roku 2018 celkovou mineralizaci 0,69 gramu solí na litr, zatímco Jan a Běla mají mineralizaci 4,4 g/l a 3,7 g/l. Zatřetí z Idy se pro napájení pítka v pavilonu Sv. Jakub a lázeňské restaurace neodstraňoval arzen a železo, ale Jan a Běla jsou odarzenované. Jsou to rozdíly, ale není to chyba, kterou by měl někdo vyřešit.
Jak tedy s novými zdroji zacházet?
Je to dar přírody. Voda by měla sloužit k ochutnávání. Nevím ani, proč si jí lidé berou tolik domů. Je lepší vychutnat si ji přímo na místě, při teplotě 10 stupňů Celsia, ne až když zteplá a bude bez bublinek. Nečekejme ani to, že by minerálka byla nějaký univerzální bolehoj. Počkejme si na novou Idu, ale teď máme Jana a Bělu. Město prolomilo po letech bariéru, získalo osvědčené zdroje přírodní minerální vody a přírodního plynu s vysokou čistotou a vydatností a připravuje využívání těchto zdrojů v tomto lázeňském místě. Proto si udrží statut lázeňského místa. Až by vznikly plnohodnotné lázně, Jan a Běla by se mohly používat jak pro pitné kúry, tak do van pro uhličité koupele.
V polovině prosince 2019 Náchod otevřel Malé lázně:
15. prosince 2019 |
