Pondělní zastupitelstvo odhlasovalo, že město nebude podávat žádost o zásah do přírodní památky, tedy právě stavbou silnice. Nejprve prověří možnost rekonstrukce kritické křižovatky Na Brně a vyhodnotí dopady na dopravu.
Souhlasu zastupitelů však předcházelo něco, co možná některé z nich přimělo změnit názor. Diskuse obyvatel, kteří na jednání mají možnost k vyjádření, obyčejně mnoho nesvede. Jenže věcná a argumentačně dobře připravená řeč odborníků a petentů tentokrát zabrala.
Proti zadání, že město nemůže zažádat o výjimku ze zákona o ochraně přírody bez souhlasu městského zastupitelstva, byli pouze Martin Soukup a Oldřich Vlasák (oba ODS). Opozice byla až na tři nepřítomné pro a když se k ní trochu překvapivě přidala i dvojice Pavel Marek a Andrea Turková (oba ANO) a podle očekávání i koaliční Změna a Zelení, zastupitelé v podstatě stavební plány pozastavili.
„Beru to jako dílčí vítězství. Město nebude připravovat výstavbu silnice přes přírodní památku, ale nejsem si jist, zda to tak bude navždy a že někdy nedojde k nějakému přehodnocení, protože takové nápady se objevují pravidelně. Jsem raději opatrný,“ řekl zoolog Michael Mikát, kterému se podařilo svolat desítky dobrovolníků včetně expertů.
Jeho tým Na Plachtě udělal „opoziční“ biologickou studii. S výsledky průzkumu, který oproti městem zadané studii našel násobně vyšší počet živočichů mnoha druhů, v pondělí v podvečer seznámil i zastupitele.
„Opíráme se o městem zadanou studii. Bude nějak reklamována? Ty výstupy se diametrálně odlišují. Měli bychom uplatnit reklamaci vůči zpracovateli, který to podcenil,“ reagovala na zásadní nesoulad v číslech obou expertiz Anna Maclová (Koalice pro Hradec).
Alternativou silnice jsou úpravy křižovatky
Podle poradce petičního výboru Davida Čípa Hradec o výjimku ze zákona ani neměl právo žádat, a tedy stavbu komunikace nemohl ani připravovat.
„Mohlo se ušetřit kolem 350 tisíc korun za průzkum, protože je všeobecně známo, že jde o cenné území. Hlavní důvodem však je, že aby mohla být udělena výjimka ze zákona ochrany přírody a krajiny, musí být zohledněny všechny ostatní alternativy. A právě ty existují. Dokud nebudou vyzkoušené v praxi, nemá cenu uvažovat o nějaké silnici v kterékoli části přírodní památky. Alternativy jsou v podobě úprav křižovatek a stávající silnice. Teprve až tyto alternativy budou vyčerpány, můžeme řešit, zda tam opravdu pustíme dopravu,“ argumentoval Číp, předseda Českého svazu ochránců přírody ze stanice Jaro Jaroměř.
Proti zastáncům průzkumu o přínosu uvažované spojky vedoucí do areálu továrny Petrof a logistických firem se kromě devíti tisíc podpisů postavili i experti či osobnosti. Petici podepsali například zpěvák Dan Bárta, exministr zdravotnictví Leoš Heger, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, předseda České botanické společnosti Karel Prach nebo David Král, šéf České společnosti entomologické.
Člen petičního výboru Adam Miler se obává toho, že za poměrně krátkou zásobovací komunikací se může skrývat mnohem větší nebezpečí.
„I malý úsek silnice by byl velkým zásahem do celého území. A když takové území máme a je tu i řada lidí, která se o něj desítky let stará a je na dosah ruky všem Hradečákům, opět se otevírá diskuse o jejím znehodnocení a okleštění. Nekonečné úsilí o stavbu je špatným krokem a špatnou prezentací hradecké radnice. Stále dokola se ptáme, proč stavbu nové silnice, která je nákladnější, diskutabilnější a komplikovanější. Proč ne optimalizaci ulice Na Brně? Proč se místo předražené biologické studie nezadala objektivní studie o optimalizaci této ulice? Upřímně se bojíme, že je něco v pozadí, čemu silnice otevře cestu,“ míní Miler.
Vlasák: Silnice by ulehčila život obyvatelům sídliště
Své „proti“ konci úvah o nové silnici přes Plachtu vysvětloval zastupitel, předseda výboru pro územní plánování Oldřich Vlasák. Mimo jiné argumentoval i prostředky vynaloženými na stavbu křižovatky u supermarketu Lidl, která podle něj vznikla z toho důvodu, aby v budoucnu mohla přes Plachtu vést podstatně delší silnice obchvatového charakteru až k bytové výstavbě za areálem Petrofu.
„Ta lokalita se změnila. Jsou tam výrobní plochy, sklady, máme tam sídliště pro asi šest tisíc lidí, rozrostla se doprava i logistická zóna, do které jezdí kamiony. Jediný přístup je z ulice Na Brně. Celá snaha koalice vedla k tomu prověřit možnost příjezdové silnice kolem firmy Petrof do logistické zóny. Hledali jsme možnost, jak co nejméně ovlivnit lokalitu Na Plachtě, a tedy řešení, které bude ku prospěchu přírodě i lidem,“ uvedl Vlasák.
Podle něj úprava stávající křižovatky Brněnská - Na Brně naráží na limity: „Není moc prostoru na nějaké rozšíření. Bude to komplikované a ohrozí to plynulost dopravy v ulici na Brně. Překvapuje mne, že na Plachtu každý rok pouštíme obrněné transportéry, ale nedokážeme se domluvit o území, které by výrazně ulehčilo obyvatelům, kteří tam žijí.“
Závěry letošní dopravní studie, která posuzovala smysl uvažované silnice, nejsou zcela jednoznačné. Průzkum došel k závěru, že nová silnice by sice významně ulehčila kritické křižovatce ulic Brněnská - Na Brně, ale zároveň, že stávající křižovatka může s určitými úpravami obstát.
„Křižovatka při uvažovaných intenzitách dopravy při stávajícím geometrickém a stavebním uspořádání kapacitně nevyhovuje na všech ramenech. Při navrženém rozšíření kapacitně vyhoví. Kapacitu křižovatky lze dále zvýšit prodloužením doby cyklu, případně zavedením dynamického řízení,“ zmínila studie možnost instalace takzvaných chytrých semaforů.
Podle zastupitele HDK a nového senátora Jana Holáska jsou úvahy o 270 metrů dlouhé komunikaci zbytečné: „Není to jen otázka ochrany životního prostředí. Přijde mi, že řešit výstavbu silnice je zbytečné. Ta cesta není potřeba. Je potřeba soustředit se na rekonstrukci stávající silnice a křižovatky. Také uvidíme, jaký dopad bude mít dokončení D35.“
