Výrobní haly ČKD v Plotištích nad Labem chrlily v dobách socialismu a těžkého průmyslu lodní nebo vlakové motory do zemí celého světa a zaměstnávaly tisíce dělníků. Majitel areálu nyní touží chátrající prostory znovu využívat naplno.
"Je to poměrně rozsáhlý projekt. Připravujeme teď první etapu revitalizace areálu ČKD. Proběhly tam přípravné a zjišťovací práce, abychom věděli, kde přesně vedou sítě u budov určených k demolici," vysvětluje Libor Šich, projektový ředitel firmy Finapra, která nový areál s názvem Industrial Park Hradec Králové buduje.
Firma už splnila všechny podmínky stavebního úřadu i odboru životního prostředí k projektu a momentálně čeká na vyjádření od hasičů a hygieny. "Až budeme mít ode všech kladné stanovisko, můžeme žádat o stavební povolení a pak začít stavět," říká Šich.
Budovy chce novým nájemcům doslova ušít na míru. "Buď jim prostor připravíme tak, že dostanou do ruky pozemek a stavební povolení, a nebo jim novou halu rovnou postavíme, případně se dohodneme na kombinované variantě," sděluje ředitel.
Jak šel čas* Areál bývalého ČKD v Plotištích nad Labem začal vznikat v roce 1941 jako slévárny lehkých kovů pro letecký průmysl, které se následně významně zapojily do zbrojní výroby třetí říše. * Po válce byly znárodněny a připojeny pod Škodovy závody, poté vyráběly mostní konstrukce. * V roce 1954 se fabrika jako n. p. ČKD stala samostatným podnikem na výrobu naftových motorů |
V současnosti jednají hned s několika firmami, které by do Hradce přesunuly svá sídla nebo pobočky. "Vyjednáváme s nimi podmínky. V této fázi proto ještě nemůžeme pustit detaily do médií," podotýká Šich.
První budovy už srovnali se zemí
Stavbaři už zbourali několik nevyužívaných objektů, na něž dostali povolení. "V další etapě budeme bourat objekty napojené na sítě, ty se budou muset přepojit nebo přeložit," vykládá Šich.
Celková plocha areálu, který projde revitalizací, je přes 60 tisíc metrů čtverečních, objekty pro průmyslovou výrobu nebo logistiku plánuje firma zastavět víc než polovinu výměry.
Nové desítky až stovky pracovních míst, které v areálu vzniknou, vítá královéhradecký úřad práce. "Nové firmy si zaměstnance určitě najdou, nezaměstnanost je i v Hradci Králové. Budeme rádi za každého nového zaměstnavatele v regionu," říká zástupkyně ředitele úřadu práce Mária Paclíková.
O prostory budoucího Industrial Parku je zájem zejména proto, že jsou v těsné blízkosti krajského města a mají strategickou polohu vedle hlavního tahu na Polsko a míst pro plánovanou dálnici, která propojí Hradec Králové s Polskem a Prahou. Společnosti navíc nemusí stavět na zelené louce.
Kromě překladišť a skladů, které v podobných areálech běžně vznikají, je v plotišťském ČKD šance i na rozjetí průmyslové výroby. Areál je totiž dostatečně daleko od obydlených částí města a rovněž jím vede železniční vlečka.
"V územním plánu je veden jako stabilizovaný pro průmyslové využití, což znamená, že v něm může být výrobní podnik s negativním vlivem na okolí. Přesně řečeno je tam dovolena takzvaná těžká výroba," potvrzuje hlavní městský architekt Roman Brůna. Negativním vlivem na okolí je myšlen například větší hluk, než jaký by byl povolen v obydlené části města.
Kromě nových objektů v areálu vzniknou i nové silnice a chodníky a moderní autobusová zastávka. "Budeme řešit drobnou úpravu umístění té zastávky, která bude blízko vjezdu do areálu," informuje Šich.
K zemi muselo 300 stromů
Přípravě na výstavbu Industrial Parku předcházelo i mohutné kácení stromů v areálu bývalého ČKD. K zemi tam na jaře šlo zhruba 300 dřevin. "Samozřejmě bychom uvítali, kdyby tam zeleň mohla zůstat, ale chápeme, že starý areál je lepší lokalitou pro novou halu než nezastavěné pozemky," řekl v dubnu předseda sdružení Ecoinstitut Tomáš Štayr.
Investor ekologům jako odškodnění slíbil, že kromě nové výsadby zeleně přímo v areálu ČKD založí park Zálabí u soutoku Labe a Orlice. Už brzy by tam mělo přibýt asi 40 stromů, společnost Finapra navíc na své náklady udělá nezbytné terénní úpravy zhruba za půl milionu korun.
V novém průmyslovém areálu pak po rekonstrukci vysadí přes stovku stromů a tři stovky keřů. Na nově vysazené stromy bude muset nainstalovat i nové ptačí budky jako náhradu za úbytek doupních míst ve starých stromech, aby ptáci, kteří v nich sídlili, nepřišli o své přirozené prostředí. "Pochopitelně to pro firmu znamená zvýšení nákladů, ale nakonec jsme se dohodli," dodal Štayr.
