Vlk na Broumovsku je, i když se fotopastem vyhýbá, tvrdí už i odborníci

Nalíčené fotopasti sice stále ještě nesklaply, ale už i Správa CHKO Broumovsko je téměř s jistotou přesvědčená, že šelma, kterou v okolí Křinic, Martínkovic, Otovic, Vernéřovic, Březové a Hejtmánkovic zahlédlo a dokonce vyfotografovalo několik lidí, je skutečně vlk a nikoli zatoulaný pes.

Ilustrační snímek | foto: AP

„Stoprocentně to prokáže až genetika, ale řekl bych, že nejméně na 90 procent to je opravdu vlk,“ říká zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Petr Kafka.

První zprávy o pozorování zvířete, jehož trus a stopy se na Broumovsku našly už na jaře 2013, přicházejí od září (více čtěte zde). Svědků je stále víc a vlkovi se tu podle všeho zalíbilo.

Vlci v Česku

• Vlci byli vystříleni koncem 19. století. V posledních letech se začínají stejně jako do dalších států postupně vracet. Česká republika má dva základní zdroje pro obnovu výskytu: slovenskou a německo-polskou populaci.
• Do chráněné krajinné oblasti Beskydy přicházejí vlci ze Slovenska, ale v posledních několika letech je to spíš výjimečné kvůli pytlákům nebo překážkám, jako jsou velké silnice.
• Vlci již před dvěma lety doputovali do chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj, kde loni dokonce vyvedli mláďata.
• Do severovýchodních Čech se vlci šíří pravděpodobně z německo-polského pomezí, z oblasti Lužice. Odhaduje se, že tam žije v několika smečkách více než 100 jedinců.

„Viděl jsem jej poslední týden u Martínkovic asi na půl minuty. Byla to dost dlouhá doba na to, abych mohl jasně říct, že to určitě nebyl vlčák ani jiný pes. Přestože mi naskočila husí kůže a raději jsem se sehnul pro klacek, byl to životní zážitek,“ vypráví muž, jenž vlka před několika dny asi z padesátimetrové vzdálenosti pozoroval v lokalitě Pod Korunou v Broumovských stěnách.

Bylo to jasné vytí

Vlka jen o několik stovek metrů dál spatřil a podle chůze a stavby těla poznal i myslivec Petr Žoček z Martínkovic. „Překvapilo mě, že byl vidět ještě za dne. Nikdo jsme se s tím nechlubil, protože to mohlo vypadat nevěrohodně. Řekli jsme si to, až když jsme se sešli s dalšími lidmi,“ upozorňuje.

„Shromažďují se další svědectví. Čekáme, až napadne sníh a objeví se stopy, doufáme také, že se podaří získat jeho trus či chlupy,“ pokračuje Kafka.

„Řekl bych, že už je to stoprocentní zpráva. Pozorování vlka už je v posledních týdnech tolik, že to nemůže být jen náhoda,“ upozorňuje někdejší zástupce šéfa CHKO Jiří Malík, který prý v Adršpašsko-teplických skalách už asi před sedmi lety zaslechl vlčí vytí.

„Bylo to brzy na jaře, když jsem hlídal sokoly. První se ozval jen malý kousek ode mne, druhý za chvíli odpovídal. Bylo to tak jasně identifikovatelné vytí, že dám ruku do ohně za to, že to byli vlci.“

Občas je v regionu viděn i rys

Podle některých náznaků se navíc zdá, že vlk není jedinou velkou šelmou, jež se na Broumovsko vrátila po mnoha desetiletích.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Soukromý majitel fotopasti už před dvěma lety zachytil rysa ostrovida asi kilometr západně od Adršpašsko-teplických skal a také nyní se občas objeví svědek, který rysa zahlédne (více o rysovi čtěte zde).

„Myslím si, že rysi tudy nejspíš jen přecházejí a neusídlili se u nás jako dva již potvrzení v Krkonoších. I tak je to pro nás ale rarita,“ dodává Kafka.

Přestože v Beskydech a na Šumavě žije několik desítek rysů, na česko-polském pomezí jsou unikátem, protože i kvůli odměnám za jejich kůži odsud vymizeli už v 18. století. Krátce se prý objevili ještě v 50. letech minulého století, ale byla to spíš ojedinělá pozorování.