Hradecké muzeum představilo nejatraktivnější výstup pětiletého projektu, jímž historici i IT odborníci mapovali královská věnná města. Vedle desítek článků a publikací vznikla aplikace s virtuální realitou, kterou si ve čtvrtek vyzkoušeli novináři.
„Veřejnosti ji poprvé představíme v pátek při akci S vysvědčením do muzea. Pak bude přístupná při speciálních edukačních akcích, zatím každou poslední středu v měsíci,“ řekl před začátkem letních prázdnin ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich.
Když si návštěvníci nasadí brýle pro virtuální realitu a vezmou ovladače, ocitnou se v počítačem vytvořené místnosti s mnoha portály. Za nimi se skrývá 17 historických budov. Některé už nestojí, další prošly v minulých staletích výraznou proměnou.
Šibenice i vodovod
„Snažili jsme se vybrat budovy, které jsou součástí správního vývoje Hradce jako věnného města. Jsou to jednak budovy správní, jako purkrabství nebo šibenice, jednak budovy, které souvisejí s vývojem Hradce jako vojenského města, anebo budovy infrastruktury, jako je vodovod,“ popisuje Grulich.
K pohybu ve virtuální realitě slouží ovladač, kterým se lze v jednotlivých prostředích přemisťovat.
„Kdybychom měli velký prostor, mohli byste se po scénách pohybovat i fyzicky. Tady je však málo místa, takže musíme používat ovladač,“ říká vedoucí vývojového týmu Jiří Chludil z Katedry softwarového inženýrství Fakulty informačních technologií ČVUT.
Brýle reagují na pohyb hlavy a když se člověk fyzicky otáčí, otáčí se i ve virtuálním prostředí. Budovy připomínají 3D objekty z počítačových her. Mezi jednotlivými lokalitami se uživatelé přesunují pomocí teleportu.
„Řešili jsme problém, že jednotlivé budovy jsou od sebe docela daleko. Vytvořili jsme proto portály podobné tomu, co znáte třeba z filmu Hvězdná brána. V každé scéně jsou dvě brány – na předchozí a na následující scénu. Postupně můžete projít Hradcem od století 14. až po začátek 20.,“ popisuje Chludil.
Historická přesnost
Programátoři, grafici a 3D modeláři vycházeli ze skutečných map Hradce. Do nich zasazovali historické budovy, jejichž parametry sestavili historici z dostupných pramenů. Klíčová je vědecká přesnost.
„To bylo nepodkročitelné minimum. Nechtěli jsme tvořit na základě nějakých fantazií,“ upozorňuje Grulich. Virtuální modely i díky tomu získávají vědeckou hodnotu. V Česku jde o unikátní projekt zejména svým rozsahem.
„Dnes už není neobvyklé, že někde najdete produkty s virtuální realitou, ale zpravidla se to týká jednoho objektu. My jich máme sedmnáct. Unikátní je to i v tom, že jde o ucelenou cestu časem,“ vyzdvihuje projekt ředitel muzea.
Aplikace čerpá z výzkumu historiků z Filosofické fakulty Univerzity Hradec Králové a z Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze. Data pak převedli do vizuální podoby odborníci z Fakulty informačních technologií ČVUT. Na detailech se podíleli také pracovníci muzea nebo Národního památkového ústavu v Josefově. Celý badatelský projekt přišel na zhruba 20 milionů korun, samotná část s virtuální realitou zhruba na 4 miliony.
V září i rozšířená realita
Vývojáři už testují další fázi projektu. Tou bude zpřístupnění virtuálních budov v rozšířené realitě. Zájemci si budou moci nainstalovat do telefonu aplikaci, která jim historické budovy ukáže přímo na místech, kde se skutečně nacházely. Postačí, když na ně namíří telefonem.
„Vytvořili jsme kolem budov takové pásmo, ve kterém se budou zobrazovat. Jen šibenice je od centra hodně daleko, takže tady přidáme něco jako dalekohled, který vám ji ukáže. Další funkcí aplikace je režim modelu, kdy celou budovu vidíte jako miniaturu,“ ukazuje v demoverzi aplikace Jiří Chludil.
Vývojáři nyní aplikaci testují, spustit by se měla v září. Zatím je určena pro telefony se systémem Android, později by měla být dostupná také pro iOS.
