Plechové symboly, označující horské boudy a lokality, jsou světovým unikátem.
Na letošní rok Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) naplánovala největší obnovu tohoto značení za posledních dvacet let. Nechala vyrobit 69 značek. V současnosti jich na horách je necelá stovka.
Značky přes zimu vyrobila z dvoumilimetrového plechu kovodílna v Lánově u Vrchlabí. Stejně jako původní měří na výšku 30 až 50 centimetrů, váží jeden kilogram a jsou natřeny červenou vypalovací barvou. V terénu se objeví v následujících týdnech. Jejich instalace bude dokončena před startem zimní sezony.
 |
Právě v zimě mají značky velký význam a pro výletníky představují důležité orientační body. Díky své velikosti a červené barvě jsou dobře viditelné i za špatných povětrnostních podmínek. Navíc jsou prakticky bezúdržbové.
„Namrzají stále do tvaru symbolu, a proto mají jedinečný význam. Není to žádný nápis, který by bylo nutné očistit. Pořád je to tvar, třeba Labskou boudu symbolizuje písmeno L, které je dobře vidět, i když je namrzlé,“ vysvětlil Pavel Cingr, zástupce náčelníka Horské služby Krkonoše, která se o „muttichovky“ od konce druhé světové války stará.
Přestože dnes existují online mapy a mobilní aplikace, podle Cingra mají staré značky stále své opodstatnění.
„Ne vždy má turista u sebe mobil a telefon se také může vybít. Pak jsou ‚muttichovky‘ nenahraditelné, protože rozcestníky jsou zamrzlé. Samozřejmě je potřeba znát, co který symbol znamená,“ poznamenal horský záchranář.
Nově vyrobené značky instalované na vysokých dřevěných tyčích se objeví po celých Krkonoších.
„V podstatě budou na všech významných křižovatkách v hřebenových partiích, tam, kde se stává, že běžné turistické značky jsou špatně čitelné,“ poznamenal strážce národního parku Jiří Marek.
Vzpomínka na německý i český živel
Němé značky navrhl malíř a lyžař Kamil Vladislav Muttich, v roce 1921 je zavedl lyžařský svaz. Označují hřebenové boudy, obce, luční enklávy i přírodní útvary. Navádějí turisty například k Luční a Labské boudě, na Sněžku, Mísečky, Lučiny nebo na Liščí horu. Směr ukazují natočením a šipkou v dolní části.
Ve své době měly nezastupitelnou úlohu. Klasické pásové značení Klubu českých turistů bylo zavedeno teprve v roce 1945. Na rozdíl od zamrzajících směrovek a rozcestníků zapadajících sněhem bývají značky na vysokých tyčích viditelné i v těch nejdrsnějších podmínkách.
5. ledna 2022 |
Protože byly bez textu, nepodněcovaly spory mezi Čechy a Němci. Nápisy na turistických ukazatelích totiž Češi i Němci často ničili. Muttichovy značky jsou evropským a podle všeho i světovým unikátem.
„V jiných pohořích takový unikátní kód nebyl vytvořen a krom toho, že jsou pořád užitečné, unesou námrazu a stále jsou k poznání. Představují kulturní fenomén. Je to taková vzpomínka na 20. léta, první republiku a německy i česky mluvící živel v horách,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Už v roce 1924 bylo od Harrachova až po Janské Lázně na 350 značek ze silného plechu. K původním 28 typům přibylo ve 30. letech dalších sedm.
V posledních letech se počet symbolů ustálil na jednatřiceti, neužívají se ale všechny. Některé zanikly, jiné prošly drobnými úpravami. Správa KRNAP naposledy značky revitalizovala v roce 2003, kdy vyrobila 48 nových kusů. Přehled značek se dá najít téměř na všech lyžařských mapách, jakož i v různých průvodcích a prospektech.
