Vamberecký farář Pawel Nowatkowski odemyká těžké dveře do sakristie, procházíme kolem oltáře a vstupujeme do protější chodby, odkud klesají prudké schody do podzemí. Krypta se slavnými vambereckými mumiemi leží pod celým kostelem sv. Prokopa na zdejším náměstí.
„Hodně skloňte hlavu a raději běžte pozadu, je tu velmi nízký strop,“ nabádá nás farář u vstupu, který byl zbudován teprve v 50. letech minulého století, kdy se podzemí s mumiemi otevřelo pro turisty.
Přístupné bylo do začátku 90. let. Tehdy se podmínky v kryptě radikálně zhoršily. Mohly za to stavební práce v okolí kostela, především velké asfaltové plochy, které zabránily odchodu vlhkosti ze země. Důmyslný větrací systém přestal správně fungovat a pod kostelem prudce stoupla vlhkost.
„Jednu dobu tekl do krypty dokonce svod vody ze střechy. Objevily se tam problémy a několik mumií muselo být pohřbeno, protože je napadla hniloba,“ vzpomíná archeoložka Muzea a galerie Orlických hor Martina Beková, která se v 90. letech podílela na záchraně 34 mumií.
Mumie byly přes dvacet let v Broumově
Ty byly nejprve přesunuty do sklepení protější budovy Muzea krajky, ale ani tam nebylo klima ideální. Proto je odborníci v roce 2000 odvezli do kláštera v Broumově, kde byla část těl dál vystavována do roku 2019.
Mumie jsou z 16. až 18. stoletíMumifikované ostatky z Vamberka patří vedle brněnských kapucínů, mumií z Klatov či Jaroměře k nejznámějším v Česku. Pocházejí především z 18. století a patří významným vambereckým měšťanům a zdejším farářům. Výjimkou je několik starších těl. Mezi mumiemi by měla být hraběnka Magdalena Grambová, která z Belgie přivezla do Vamberka krajku a založila zdejší krajkářskou tradici. Jedno z těl má patřit také Bohuslavovi z Chrastu, kterému patřilo zdejší panství. „Jeho úmrtí se připomíná k roku 1508 nebo 1528, takže by to měla být půl tisíciletí stará mumie. Většina ostatků se sem však ukládala od roku 1714, kdy byl na místě starého dřevěného kostela postavený tento nový kostel. Poslední informace o uložených tělech máme z roku 1784. Pak měla být krypta 100 let uzavřená,“ připomíná historii místa předseda Spolku přátel historie Vamberka Vladimír Sodomka. |
„Původně se rakve s ostatky spouštěly tímto otvorem v podlaze kostela. Dnes ho zakrývá koberec,“ ukazuje na díru ve stropě krypty farář Nowatkowski, když pod cihlovými oblouky přicházíme k rakvím s ostatky.
Mumie se do Vamberka vrátily v pondělí za přísného dohledu odborníků. Před přesunem je toxikologové dezinfikovali a podobnou očistou prošla i samotná krypta. Už dříve radnice ve Vamberku přistoupila k několika stavebním úpravám v okolí, aby se klima pod kostelem zlepšilo.
„Musely se najít ty problémy, kudy sem zatékalo, vyčistily se větrací otvory a upravilo okolí i odtoky z krypty. Mysleli jsme, že se mumie za dva roky vrátí, ale trvalo opravdu dlouho, než se klimatické podmínky začaly zlepšovat,“ říká vamberecký radní a předseda Spolku přátel historie Vamberka Vladimír Sodomka.
Převoz je možný jen na jaře a na podzim
Ostatky jsou uložené většinou v původních rakvích, na některé pasovala i víka, která v kryptě v minulosti zůstala. Zatímco dříve ležely na podlaze, nyní jsou na podstavcích.
„To proto, aby kolem mohl proudit vzduch. Uvidíme, jestli tu ještě vhodná víka budou, kdyžtak mumie zakryjeme látkami, aby se na ně neprášilo,“ vysvětluje farář.
Přestože se mumie vrátily do krypty už nyní, stavební úpravy kostela ještě neskončily. Radnice bude letos za další statisíce korun sanovat okolí krypty metodou osmózy, která má vlhkost vytěsnit. Osadí také nucené větrání s ventilátory.
„Mumie se mohou převážet jen na jaře nebo na podzim. Protože už teď jsou tu lepší podmínky než v Broumově, tak jsme přesun uspíšili,“ pokračuje Pawel Nowatkowski.
Vznikly přirozenou cestou
Na rozdíl od egyptských mumií neprošly ty české umělým balzamováním, ale vznikly přirozenou cestou díky unikátní konstrukci podzemních krypt. Původně šlo o běžný pohřeb těl zesnulých.
„Naše přírodní mumie vznikají většinou v kryptách barokních kostelů, které jsou dokonale odvodněné a proudí tam vzduch. Dochází tak k přírodnímu vysychání a zmýdelnatění tukových tkání. Někdy jde o kvalitnější proces než u uměle vytvořené mumifikace,“ popisuje proces Martina Beková.
Vamberk už nepočítá s tím, že by kryptu po návratu mumií otevřel veřejnosti. Důvodem jsou hygienické podmínky v podzemí i bezpečnost návštěvníků. Místo toho si nechá radnice vytvořit virtuální 3D model krypty a mumií, který pak bude prezentovat digitálně. Novinku chce představit koncem dubna.
