"Tato zvěř potřebuje klid. Nikdy se neví, jestli se ji tu podaří udržet. Když někde přibude nová turistická stezka, mufloni klidně odejdou jinam. Stará muflonka je před lety odvedla až do Božanova, ale naštěstí se vrátili," říká hospodář mysliveckého sdružení Bor Machov Jiří Scholz.
Dnes mají Machovští od zvířat z volné přírody mezi první patnáctkou na světě čtyři nejlepší trofeje.
Několik jich má v rozlehlé síni svého statku i myslivec Břetislav Plný. V místnosti visí hlava pětiletého berana z počátku devadesátých let a hned vedle desetiletý beran s obrovitými rohy, momentálně třetí nejlepší na světě. Toho střelil před pěti lety.
"Chodil jsem na něj skoro týden, než se mi ho podařilo odlovit. Nechtěl jsem ho zranit," líčí a vzpomíná, jak tenkrát proležel hodiny v maliní.
Stádo muflonů se drží v lesích a na loukách, v kopcích a na náhorních planinách, přitom však celkem blízko vesnice. Teď ale není zrovna nejlepší čas na pozorování, protože po každoročním odchytu do speciální ohrady se zvířata rozprchla na všechny strany.
"Stačilo jen sklapnout padací dvířka"
Do ohrady myslivci lákali muflony na dobré krmení, ale zvířata nechtěla odejít od zavedených krmelců. "Když pak přijeli zájemci z Maďarska, kteří od nás chtěli koupit nějaké kusy, šel jsem to zkusit i v době mrazů," říká Scholz.
Nakonec víc než dvacet kusů vlezlo do ohrady a pak už stačilo jen provázkem sklapnout padací dvířka. Chycená zvířata myslivci přeměřili, odčervili, některá prodali a ostatní pustili.
Machovští si počínají spíš jako chovatelé: nestřílejí samice a mladé kusy, loví jen trofejní berany nebo ty, kteří se nehodí k chovu.
Proč tak výborní mufloni žijí zrovna na Broumovsku? Před pětadvaceti lety měly tyto druhy zvěře značnou podporu, a tak je myslivci vysadili v Křinicích a na dvou místech v Teplicích nad Metují. Josef Lochman, který věděl o výborných znacích muflonů z různých míst republiky, vybral pro honitbu v Křinicích několik kmenů zvěře vždy po pěti kusech.
Díky tomu se tu sešli mufloni z předhůří Bílých Karpat, z České Lípy a z Těchonína, kteří původně pocházeli ze Zaječin, odkud byl v té době také světový rekord. Díky tomu se jejich nejlepší znaky spojily, a tak se dnešní mufloni z Machovska honosí velkými obvody rohů, jejich velkou rozlohou i větší hmotností.
Ochránci přírody nevidí nepůvodní druhy rádi
Začátkem devadesátých let myslivci muflony z obůrek vypustili, ti křiničtí pak zřejmě přešli do Machova.
"Asi jim nevyhovovaly severní stráně, a tak si našli jižní svahy na druhé straně Broumovských stěn. Tam Jiří Scholz spolu s mysliveckými sousedy zvěř skutečně chovají a nechají ji dorůst až do trofejového věku kolem osmi devíti let. Na Teplicku myslivci loví muflony už ve dvou až čtyřech letech," tvrdí myslivec Václav Záleský z Teplic nad Metují.
Nepůvodní mufloni se však nezamlouvají ochráncům přírody, kteří před deseti lety požadovali zrušení chovu, neboť muflon je nepůvodním druhem, navíc na Broumovsku žije mimo vhodné oblasti, na nichž se dohodla ministerstva životního prostředí a zemědělství.
Ochranáři míní, že zdejší chovy muflonů jsou místy příliš intenzivní a podobají se těm v oborách. Správa chráněné krajinné oblasti nechtěla, aby se u takových druhů udržovala stálá populace, ale neuspěla.
