„Jde opět o experimentální plavbu na replice dlabaného člunu podle nálezu z mladší doby kamenné z jezera Bracciano u Říma,“ řekl šéf expedice a ředitel Archeoparku Všestary Radomír Tichý.
„Předchozí expedice se konaly v letech 1995, 1998, 2019 a 2023. V jejich průběhu jsme zlepšili repliku člunu a měřili různé plavební trasy ve Středomoří, kudy před více než 8 000 lety probíhala neolitizace Evropy, tedy přijetí zemědělského způsobu života. Tři z expedic byly v Egejském moři, které bylo vstupní branou do Evropy,“ poznamenal Radomír Tichý.
 |
O plavbách už vznikly knihy a filmy, poslední z nich v koprodukci s řeckými televizemi. Momentálním cílem je vědecký výstup.
„Naším cílem je testovat plavidlo s hypotetickou plachtou tkanou z lýka, která nyní vzniká v Muzeu v Příboru, a s použitím pádel a kormidla autentických rozměrů,“ přiblížil Tichý. Pozůstatky obou typů pádel byly stejně jako několik typů pravěkých člunů nalezeny v jezeře Bracciano.
Nejdelší etapa měří 97 kilometrů
Organizátorem expedice bude znovu všestarský archeopark a Univerzita Hradec Králové. Do Řecka vyrazí v druhé polovině června. Plavba potrvá asi 12 dnů. Trasa povede z Alexandrupole přes ostrovy Samothraki, Gökçeada, Lemnos, Youra, Kyra Panagie, Alonissos, Skopelos a Skiathos a cílem je přístav ve městě Volos.
13. července 2023 |
Posádka experimentálního plavidla bude mít 21 členů, 4 až 5 osob bude tvořit posádka doprovodného plavidla – katamaránu.
„Na zmíněných ostrovech jsou archeologické lokality z období raného neolitu, které naznačují plavební trasu na spojnici mezi Malou Asií a Evropou. V tomto směru vane i převládající vítr vhodný pro pohon plavidla s plachtou,“ vysvětlil Tichý.
Expedice se musí opět připravit na různé komplikace. Prvním rizikem bude už samotné vyplutí z přístavu v Alexandrupoli, kde bude nutné spustit dlabaný člun na moře jeřábem. Další výzvou bude proplutí kolem tureckého ostrova Gökçeada nebo nutnost přistání kvůli noclehu na ostrůvcích v severních Sporadách s přírodními rezervacemi.
Plavba bude rozdělena asi do osmi etap, nejdelší měří 97 kilometrů a na její zdolání budou potřebovat až 20 hodin. Celá trasa měří přibližně 400 kilometrů. Posádka bude spoléhat na pomoc větru a plachty. Plachta by měla zvýšit rychlost člunu z dosavadních 5,5 kilometru v hodině až na osm kilometrům v hodině.
Test na Slapech
Archeologové na moře vyplují znovu v tom stejném člunu, ve kterém se plavili před dvěma lety. V předchozích dnech jej testovali s novými pádly na Slapech. Jednou ze zajímavostí je, že člun vysycháním ztratil 500 kilogramů váhy. Původně vážil 2,7 tuny.
Pro plavbu to může být výhoda, s plavidlem se ve vodě i na souši lépe manipuluje, ale problémem může být stabilita . Lehčí člun nemá takový ponor, ale vlastnosti plavidla s plachtou ještě budou výzkumníci testovat.
„Člun byl rychlejší, ale na Slapech jsme se stabilitou trochu zápasili. Ujeli jsme tam v kuse 60 kilometrů. Asi čtvrtina posádky je nová, jinak bude stejný tým. Chceme, abychom opět byli skvělá parta. Pokud to dobře dopadne, do Řecka pojedou tři členové, kteří absolvovali všechny expedice Monoxylon,“ prozradil Tichý, který je jedním z této trojice.
O expedici Monoxylon IV vznikl dokumentární film Mořeplavci pravěku, který odvysílá 16. září ve 20:55 hodin Česká televize. Výprava českých experimentálních archeologů se snaží prokázat, že první zemědělci mohli překonat moře z Malé Asie do Evropy na lodích vytesaných kamennými nástroji z jednoho kmene stromu.
Člun s archeology dvakrát brázdil Středomoří, zavěsí ho v nové expozici |
Expedice vyplula z ostrova Samos a doplavila se až na řeckou pevninu. Člun urazil 500 kilometrů. V dokumentu vystupují také archeologové a historici z Řecka a Itálie, kteří přinášejí odborný pohled na význam této cesty. Posádka čelila během plavby extrémnímu horku, silným mořským proudům i fyzickému vyčerpání.
2. června 2019 |
Archeologové plují ve člunech – monoxylech – vydlabaných z jednoho kusu dřeva. Vejde se do něho 20 pádlujících a kormidelník. Člun je 11,5 metru dlouhý a 120 centimetrů široký, zatím největší, jaký zde sestavili.
Poslední expedice trvala měsíc a podle Tichého přinesla řadu nových poznatků, například o chování plavidla v proměnách Egejského moře, ale také o tom, že experiment je pro archeologii nenahraditelný.
Příběh východočeské expedice také vyšel loni jako komiks.
